Den po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem.
Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Tak mamko, Tiguánek je přezutý!" zvolal jsem ode dveří podvečer při svém návratu domů. Dnešní návštěva autoservisu byla nejen pravidelnou servisní prohlídkou našeho plechového člena rodiny, ale také příležitostí mu obléci zimní pneumatiky.
"To je dobře, konečně to není na poslední chvíli," obdržel jsem pochvalu s klasickým šťouchancem. To abych nezpychnul a byl stále v rodinném střehu.
"Není to ale úplně všechno, víš jak jsme o dovolené objevili, že je pod kapotou ohryzaný molitan?" Pokračoval jsem bez známky pohoršení ve vyprávění. "Tak to v servisu prozkoumali a zjistili, že nejen on, ale ještě nějaké hadičky jsou sežraný. Super - cena opravy je lehce nad deset tisíc."
"Fakt jo? No to snad není možný," změnila zcela tón má drahá polovička. Mé následné další doplnění, že je vše opraveno, ji nijak neuklidnilo. "A to nám to můžou ale kdykoliv ohryzat zase. Co budeme dělat?"
Uklidnil jsem ji, že jsem na doporučení servisu objednal elektronický plašič a ten, že si s těma hryzačema poradí. Pomohlo to. I když pochyby a mírná rozladěnost v ní zůstaly: "Co jim na tom chutná? Vždyť je to molitan a guma?" Kladla si sama otázky a paradoxně si i našla sama odpověď. "I když teď, když o tom tak přemýšlím, tak jako malá holka jsem vždycky ráda ohryzávala molitanovou houbičku ve vaně..."
"Ahoj tati, mám dotaz!" přerušila dialog-monolog do obývacího pokoje vstoupivší dcera. "Ten plašič, nebude na ty zvířátka moc drsný?" "Ne neboj, ten je jenom odradí, aby se přibližovali." Uklidnila se po manželce i dcera. Sláva, říkal jsem si v duchu. Předčasně. Dcera po chvíli pauzy zasadila rozhodující úder: "A vyplaší i mamku, když on a sama ráda žužlá molitan?"
Odpovědi ode mne se nedočkala. Raději jsem opustil prostor a smál se na chodbě. Pohled na manželčinu tvář mi jinou možnost nedával. Jo, ženy! Není nad to, rozebrat SERVIS auta s nimi.
==
Upozornění: tento díl je věrný svému dni, není však psán, jak by se slušelo ještě týž den. Ale s odstupem. Nějak se ten vodpad se mnou teď nepotkává...
