Den po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem.
Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sobota jak malovaná. Dnes mi nastala z dob komunistického režimu veleoblíbená neplacená pracovní činnost obyvatel, tedy dle Wikipedie výpomoc v oblastech, kde státní či obecní správa tyto úkoly nezvládla (ať již z finančních důvodů nebo v důsledku špatného plánování).
Definice samozřejmě nemíří na veřejný prostor či majetek, ale na naši vlastní zahradu, dům, jeho interiér i exteriér. Ano, dnes jsem usilovnou prací, dlouho v domě zanedbávanou a odkládanou nechal vzpomenout na dýchánky minulosti - AKCE ZET.
Ani už si nepamatuji, kdy naposledy jsem zažil volný víkend. Stále se hromadilo něco, co jsem nemohl odsunout. Ať už pracovně, nebo sportovně a nebo prostě jen a jen jinak, než být doma a mít možnost dodělat milion rozdělaných věcí.
Protože jsem člověk hloubavý, zahájil jsem AKCI ZET zkoumáním babských receptů na téma: "Jak vyčistit měděný erb na kované bráně." Lektvarů a vychytávek alá Láďa Hrušků najdete ve světě internetu desítky. Přiznám se bez mučení, že kečup jsem neriskoval. Worcester mne hodně lákal, ale směs octa, soli a citrónu se stala favoritem - déšť mne však vysvobodil - a já další experimenty opustil.
Seznam zásahů čekajících na udělání v našem domě by vydal na román. Dnešní moje AKCE ZET zvládla tak 10% potřeb domácnosti. Na zítra mne čeká další várka...
Je to prostě jen a jen důsledek v oblastech, kde "rodinná"správa minulé úkoly nezvládla (ať již z finančních důvodů nebo v důsledku špatného plánování).
