Den po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem.
Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Bravo mistře! Je třeba nalno zvolat. A hned několikrát.
Uplynulo neskutečných 50 LET! 50 let od veřejné premiéry první hry Divadla Járy Cimrmana - 4.10.1967 - Malostranská beseda byla svědkem hry AKT.
Národ Švejků si zasloužil velkého génia. A díky pánům Svěrákovi a Smoljakovi ho našel.
Když jsem dnes večer seděl u televize a sledoval pořad Dopisy do nebe, kdy Zdeněk Svěrák symbolicky referuje svému zemřelému kolegovi Ladislavu Smoljakovi, jak se divadlu na zemi daří a jak slaví svých 50 LET bylo mi tak nějak zvláštně. Přesněji smutněvesele.
Mám obrovské štěstí zažít je na živo, nezprostředkovaně. Prožil jsem s nimi velkou část života, viděl je několikrát a do konce svého života budu jejich humor mít v sobě. Některé hlášky používám v běžné mluvě, jak kdyby byly součástí jazyka stovky let. U dalších legend českého humoru Voskovce a Wericha jsem to štěstí zažít je na živo neměl, Suchého a Šlitra či Šimka a Grosmana jen velmi málo.
Díky Járovi a všem, kdo se na jeho objevení podíleli mám tu možnost vše vnímat přirozeně. Jsem za to rád. Dnes při sledování televizního pořadu jsem si to uvědomil o to víc.
Byla to krásná připomínka 50 LET génia. Génia českého specifického humoru. Oni všichni jsou JC... Tak BRAVO MISTŘE! Vše nejlepší!
