Den po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem.
Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Hebrejské písmeno SAMECH je znakem dnešního dne. Až do dnešního dne jsem netušil o jaké číslo se jedná. Díky dnešku jsem zase náležitě poučen.
SAMECH je prý pět tuctů. Nebo taky čtyři mandele. Takovouto nápovědu považuji za pěkně zákeřnou. Bez přehánění: na mandele bych se nechytl. Tucty mi už trochu světlo přinesly. Od tuctů už nebylo daleko ke slovu KOPA. Což je prý "synonymní archaický výraz pro SAMECH".
Tedy řeknu vám, začíst se do internetového výkladu čísel je slušný zápřah pro mozkové závity. Nejen, že musíte hledat ve svých matematických základech nějakou tu oporu pro to, co vidíte napsané černé na bílém, ale ještě je třeba zapomenutá slova naší historie trochu oprášit.
Pokusil jsem se toto téma nadhodit své mladší dceři, ale odešel jsem s neúspěchem a také i označen za člověka doby ledové. Prý mi nestačí, že jsem narozen v minulém století, ještě na ni vytahuji staročeštinu kdesi z dob černobílých filmů a bojů Jana Žižky...
Až takový příděl bych nečekal. A to všechno proto, že jsem zahájil zkoumání čísla 60. Čísla, které všichni znají a mají denodenně součástí svého života. Vždyť všichni víme, kolik vteřin má minuta. Všichni víme kolik minut má hodina. Všichni víme, jaké úhly - tedy kolik stupňů - mají vnitřní úhly rovnostranného trojúhelníku. A možná už míň víme, jak široké je Václavské náměstí. Opravdu má 60m. Ale my atleticky vzdělaní víme, že nejkratší sprinterská disciplína je stejné délky.
Toto všechno jsem coby odvetu za útok na můj věk použil proti mé dceři. Všechny ty vteřiny, minuty, úhly i sprinterské šedesátky. Z doby ledové jsem se i tak nevymanil.
A proč to vše je dnešní kapitolou? Proč jsem strávil večer s číslem SAMECH? Proč jsem se utkal v souboji se svou dcerou? Odpověď je jednoduchá. Dnešní kapitolou začínám odpočítávat konec mého literárního veledíla. Do konce roku chybí 60 dní! Takže po vzoru římanů LX!
PS: LX je značka luxu, že?
==
Upozornění: tento díl je věrný svému dni, není však psán, jak by se slušelo ještě týž den. Ale s odstupem. Nějak se ten vodpad se mnou teď nepotkává...
