4.PROSINCE 2017 - ALEŠ
To takhle můžete jít unaven z práce, těšíte se na klid domácího krbu a v tom vás kousek před domem někdo zastaví...
==
"Ahoj, to jsem rád, že tě vidím. Hele, nemáš vteřinu? Pojď k nám, jen na chvilku!" mimika rukou, obličeje a vlastně i celého těla. Nejde odmítnout. V podstatě i kdyby člověk chtěl, tak, když vás někdo chňapne pod paží a vleče chodbou do dvora svého domu, není jiné volby...
"Podívej, mám tu takovej seznam..." pokračuje v monologu a také plný hektiky až hlas přeskakuje. "A tady..., tady vidíš?" ukazuje mi asi půlmetrový pás, přibližně deset centimetrů široký a popsaný desítkami jmen a u nich malými čísly.
"Vidíš, tady je Pepík a dvojka!" vítězoslavně zabodává prst do seznamu. Vidím, ale zatím moc nechápu. Aniž bych stihl jakkoliv reagovat, stojím najednou na dvoře sám.
Neuplyne ani minuta a už je zpátky s malým balíčkem. "Tak, to je pro tebe. Je to tradice a tak doufám, že ti bude chutnat." A mě začíná být jasno.
Stejně jako loni, stejně jako předloni, stejně jako před necelými dvaceti lety, kdy jsem ho poznal. Čas předvánoční zabíjačky je tu a ALEŠ nezapomíná dvě jitrničky zabalit pro mne. Je to bláznivý kamarád, nikdy nebude tuctovým člověkem v mém okolí. Výstřednost je slabé slovo. Pracovně je občas neskutečný šílenec a průšvihář. Exekuce ho už několikrát potkala. Dokonce pamatuju i scénku, kdy pomáhal roztlačit exekutorům své osobní auto, které mu přišli zabavit. Přesto mne vždycky rok co rok před vánoci ať už je v jakékoliv kondici vyhledá, nebo mi pošle výslužku ze své zabíjačky...
Patří k mému neodmyslitelnému kolorytu vánoc. Můj ALEŠ!
==
Upozornění: tento díl je věrný svému dni, není však psán, jak by se slušelo ještě týž den. Ale s odstupem. Nějak se ten vodpad se mnou teď nepotkává...
ČTEŠ
365/17 aneb 201 a další
Truyện NgắnDen po dni, celý rok - každý den nová kapitola, nový příběh. Třistašedesátpět dní v roce v několika větách každý den. Rok 2017 pod drobnohledem. Možná to jsou reálné věci, možná je to fikce, ale co když se to vše opravdu takto stalo? Co když se to...