Avengers: Alternative

Kapitola 5. - Allen Forge

,,Jsi blázen, Tony! Jsi nebezpečný pro sebe i okolí. Proto ji nikdy neuvidíš. Nechci, abys ji někdy v budoucnu zapletl do svých hrátek se smrtí. Nechci nic slyšet o tom, že bys ji ochránil! Moc dobře víš, že je to lež. Drž se od nás dál, nebo přísahám Bohu, že zničím všechno co máš." 

To byla poslední slova, která od ni slyšel. Nikdy by ho nenapadlo, že se k tomu jednou bude vracet. Vzpomínky jsou otravná věc a minulost by se neměla řešit. Vlastně ji za to byl vděčný. Užíval si života bez závazku. Nikdy nic od něho nechtěla a oba dva tuhle etapu života vymazali. Velmi rychle ji zapudil do temných koutů mysli a život šel dál. 

Nyní si připadal, že ho někdo polil litry ledové vody. 

,,Nevypadáš moc dobře," pronesl Happy, který se zatvářil trochu ustaraně, protože Tony mlčel podezřele dlouho. 

,,Užíval jsem si dovolenou. Teď mám zkažený celý den," řekl a vypil zbytek whisky. Vůbec mu to nepomohlo a tak si hned nalil další a sklenku s nadějí vyprázdnil. To bude chtít celou láhev. 

,,Mám tě ráda, Tony, ale tohle nejde. Jak dlouho tě to bude bavit? Vím moc dobře, jaký jsi. Jak dlouho to vydrželo? Rok? Zrovna včera sis nemohl odpustit tu servírku."

,,Proč jsi to udělal!? Co si myslíš, že se stane? Naparuješ se a celému světu oznámíš, že jsi Iron man. Víš kolik nepřátel máš po celém světě? Koho si podle tebe asi vyberu, co?! Velkého dokonalého po zuby ozbrojeného Tonyho Starka nebo malou holku, která zrovna půjde ze školy? Přemýšlel jsi nad tím někdy?! Myslela jsem, že jsi dostal aspoň trochu rozum, ale ty si furt budeš muset něco dokazovat..."

,,Můžeš mi to nějak stručně vysvětlit?" zeptal se Happy a vzal si složku ze stolu. Tony byl sice na Krétě, ale připadalo mu, že stojí hned vedle Happyho. Sledoval obraz promítaný přesně na úrovní jeho očí a nervózně semkl rty. Najednou se cítil divně. Nepatřičně. Cítil by se mnohem lépe, kdyby od něho ráno neodcházela ta masérka. 

Happy mu ukázal fotku a Tony si promnul čelo. 

,,Jo, to je ona," přikývl a snažil se Happymu nedívat do očí, ale jakoby mu Allen dala v duchu políček a zprudka položil prázdnou sklenku na stůl. Podíval se Happymu do očí a znovu přikývl. ,,Allen Forge. Znali jsme se ještě předtím, než jsem převzal Stark Industries. Chvíli to ještě fungovalo, ale pak to začalo jít z kopce a nakonec jsme se rozešli. Věděl jsem o ni, ale plnil jsem jen její přání a nezajímal se ani o jednu. Život šel dál. No, jednou jsme spolu ještě mluvili, ale dopadlo to přesně tak, jak jsem čekal," ušklíbl se a znovu si nalil. ,,Seřvala mě. To dělala často," pronesl jen tak mimochodem, ale Happy ho sledoval tím svým netečným pohledem a pak sklopil pohled ke složce.

,,Ani nevím v co jsem doufal. Jediná jistá věc byla, že se o ni nebudu muset starat, protože to Allen nechtěla a dávala mi to dost najevo. Tak jsem se nestaral," pokrčil rameny a hlavou mu proletěla ta léta po rozchodu a whisky mu zhořkla v ústech. Položil sklenku na stůl a začal se procházet sem a tam.
,,Bylo to jednoduché a pro oba výhodné. Mě vyčítala, že žiji jako blázen. Ona byla schopná vlézt do sídla mafiánského bosse jen kvůli tomu, aby měla nejlepší reportáž a usvědčení pro policii! To ji jako šílenství nepřišlo?" odpověděl si v duchu sám. Byla stejný blázen jako on. 

,,Až se narodí, nechám toho. To je jasné. Ty bys to nedokázal. Ne, vím to. Vidím ti to na očích."  

,,Jak vidíš, nenechala toho. A co tam vůbec dělá?" zeptal se Tony a sám si všiml toho náznaku vzteku v hlase. 

,,Přišla sem, protože chtěla odpovědi. Allen je mrtvá. Před třemi lety zemřela," odpověděl Happy a sledoval Tonyho, který se na druhé straně obrazovky zarazil. ,,Prý rakovina. Našel jsem si její lékařské záznamy a podle všeho se jednalo o extrémně agresivní typ rakoviny. Zajímavé je, že nikdo z její rodiny rakovinou netrpěl." Happy zavřel složku a vzal druhou. 

,,Balgin's Care. Nezajímá se o ně i S.H.I.E.L.D.?" 

Tony ho přestal vnímat od chvíle, co se zmínil o její smrti. Opět se ztratil ve vzpomínkách. I když se často hádali, zažily hezké chvíle, na které raději taky zapomněl. Hrozně ráda se smála a hrála si s jeho vlasy. Občas mu připomínala plamen, který se nenechá uhasit. Několikrát se spálil, ale jinak ho hřála a byl za to rád. Akorát byl v té době blbý a dopadlo to tak, jak to dopadlo. Přišlo mu, jako by stála hned vedle něho a smála se nějakému jeho stupidnímu žertu. 

,,Tony?"

,,Co? Asi... já nevím," zavrtěl hlavou a začala ho bolet hlava. ,,Pošli mi to, podívám se na to. Nějak... nějak ji zábav," mávl rukou a aniž by se s Happym rozloučil, přerušil spojení a obraz zmizel. Stál v pokoji sám a zadíval se na láhev s whisky. 

,,Tony, tohle nemůžeš," plácla ho hravě přes ruku a vyplázla na něho jazyk. Její vlasy v ranním slunci doslova hořely a v jasně modrých očích se ztrácel jako snad každé ráno. 

,,Proč ne? Jsem tu jen já a ty," dloubl ji prstem do boku a Allen se lehce prohnula a zasmála se. ,,Nikde jsem nečetl, že by bylo nějaké pravidlo ohledně provozování sexu pouze ve večerních hodinách," posadil se a s úsměvem ji políbil do vlasů. 

,,Já zase četla, že někteří muži z puberty vyrostou až ve třiceti. Počkej!" Objala ho, když ji svalil zpět na postel a zadíval se ji z blízka do těch krásných očí. 

,,Tak to mám dost času," usmál se tím svým šibalským úsměvem a Allen mu zajela prsty do vlasů.

,,Ty budeš potřebovat tak padesát," řekla vážně a pak se začali smát, líbat... milovat.

Tony si její divokou povahu užíval. Přišlo mu, že k sobě padnou a každá společná chvíle ho dělala vážně šťastným. V duchu věděl, že se to časem pokazí a chyba bude na jeho straně. Nejspíš to tím i přivolával. Hádky a další hádky. Nevěděl proč to dělá, ale nejspíš to měl v sobě. Peníze, arogance, přerostlé ego a pocit, že si může dělat co chce. 

Pak přišla s tím, že je těhotná. Hádali se a jedna strana chtěla, aby zůstala a druhá byla ráda, že se zbaví zodpovědnosti. Druhá strana pak vyhrávala a tak si nijak nelámal hlavu s jejím osudem. Dost dobře ji dokázal vymazat ze života, ale jednou měl slabou chvíli. 

Nikdy neměla v plánu se k němu vrátit. Když se na to teď dívalo jeho starší Já, svíral se mu hrudník a vířil v něm vztek, smutek a zoufalství. Vůbec nevěděl, co má dělat. 

Možná měla pravdu. Nikdy nedospěje. 

Tonyho do reality vrátilo oznámení příchozí zprávy a tak si sedl ke stolu a začal si naskenované soubory rozkládat na tabletu a pročítat si je. Vyhledal si i záznamy z archivů S.H.I.E.L.D.u, kam jistě Allen neměla přístup. 

Útok v Tal Afaru.  

Tonymu se zobrazily pořízené fotky a nemohl si nevšimnout čerstvého data. Opřel si hlavu do dlaně a při pohledu na spoušť, kterou útok způsobil, mu nebylo zrovna nejlépe. Tohle nemohl udělat člověk ani náhodou. Otázkou bylo, co to tedy bylo. 

Možná jsi přeci jen na něco přišla. A zbavili se tě dřív, než jsi to mohla dotáhnout do konce.

Nakonec všechno zavřel a vzal si láhev, kterou začal rychle vyprazdňovat. Pak se schoulil na stole a položil si hlavu na předloktí. Chtěl na všechno zase zapomenout.

***

Happy chvíli seděl a díval se na fotku. Když teď věděl pravdu, nějaká ta podoba tam byla. Ty oči byly jak přes kopírák. Skoro. Jinak byla po mamce. Kropenatá a zrzavá. 

Postavil se a vyšel ven.

Lauren s Peterem seděli u stolu a koukali se na nějaká videa na Peterově mobilu. Lauren se zasmála a pak zvedla pohled. Tak teď byla Tonymu podobná mnohem víc, když se usmívala. Sám nevěděl, co má dělat a Tony se sem očividně nepohrne. 

,,Takže děcka, nechcete na pizzu?"