Avengers: Alternative

Kapitola 31. - Souboj ctitelů

Adelais počkala, až se konferenční místnosti vyprázdní a sledovala Starka, který nemohl odejít bez svých poznámek. Cítila z něho smíšené pocity, ale těžko v nich hledala něco pozitivního. Promnula si zápěstí, než se postavila a vyšla za Scottem.

„Fajn, jdu se věnovat lepším věcem," oznámil Stark a podíval se na Furyho, který mu šel hned v patách. „Kdyby se věci zvrhly, tak víte, kam volat," usmál se a poplácal ředitele po rameni, než si odkráčel chodbou pryč.

Clint si odfrkl a pak se podíval na Jacquese, který si strčil ruce do kapes kalhot a trochu se nahrbil.

„Je to parchant," řekl bez obalu a Clint mu nemohl oponovat, jelikož si často myslel to samé.

„Ale taky jeden z našich nejlepších obránců," řekl Steve vyrovnaným tónem a podíval se na přítomné. Sam, který se postavil vedle Adelais, protočil oči v sloup a otočil se na patě k odchodu. Očividně si též myslel své.

Co se to tu sakra děje?

„No, já půjdu. Dneska má dcera vystoupení," řekl Scott a usmál se. „Když už pro jednou nesedím v base, rád bych to stihl." Fury ho propustil a pak se podíval na Brandona, který celou dobu jen sledoval. Bylo to docela děsivé.

„Děkujeme, že jste v tom s námi, Scotte," řekl Steve a Scott musel držet na uzdě svoje nadšení. Přikývl a pak se též rozešel pryč.

„Je to vážně zajímavé," pronesl Brandon a Adelais se trochu lekla, když se najednou ozval cizí hlas. „Jste si vážně jistý, že to bude fungovat? Dával bych jim šance jako jednotlivci, ale jako skupině ne. Pardon, Kapitáne," podíval se na Steva a letmo zvedl ruku.

„Tony se vždycky rozhodne pro správnou věc," řekl Steve odhodlaně. Možná až moc. Chtěl tomu věřit, ale Adelais cítila záchvěv pochybností.

„Kdyby ne, tak by byl debil," ozval se Jacquese a odfoukl si vlasy z čela. „Přeci nenechá město padnout popelem jen kvůli tomu, že měl s vámi menší spor."

Adelais zpozorněla a Steve si toho očividně všiml, jelikož lehce zavrtěl hlavou a jeho tvář ztvrdla.

„Půjdeme," ozval se Clint a vzal Jacquese za paži a začal ho táhnout pryč jako malé děcko. Docela by ji zajímalo, kdy se ti dva tak spřátelili.

„Zkuste je nahnat do haly a trénujte s nimi," řekl Fury a podíval se na ně svým přísným okem. „Stmelí vás to."

Steve slabě přikývl a vyrazil k odchodu dřív, než mohla říct A nebo B. Brandon sledoval Steva a jeho oči opět zajiskřily. Vážně z něho měla divný pocit, ale nejspíš to bylo tím, že vůbec nemluvil. Skoro vůbec. Navíc jí přišlo, že se v něm skrývá inteligence, se kterou si není radno zahrávat.

Adelais se ohlédla za Stevem a chtěla vyrazit za ním, ale pak si řekla, že se ho teď vyptávat není dobrý nápad, a tak se otočila za Furym, který už odcházel spolu s Brandonem.

„Uhm, řediteli Fury," vyběhla za ním a srovnala s ním krok. „Chci s Vámi mluvit."

„To zní vážně, slečno Rockfordová," řekl a pokračoval v cestě. „Počkejte na mě v kanceláři."

Adelais se zhluboka nadechla, ale pak přikývl a zastavila se.

„Počkat! Kde máte kancelář?"

***

Bucky seděl na lavičce a protetickou paží se držel za břicho. Ta rána ho občas zlobila, ale nebylo to nic, co by nepřežil. Očividně přišel zrovna v nejlepší chvíli, jelikož Clint se připravoval na souboj s Jacquesem.