Lauren seděla v pizzerii Lougi's hned vedle Petera, který hladově hltal svoji sýrovou pizzu. Nemohla si pomoct, ale cítila se nanejvýš nepatřičně. Peterovi ta zvláštní atmosféra nijak nevadila a jedl pizzu, jakoby včera nic nejedl a Hogan seděl naproti s mobilem v ruce a neustále se na přístroj mračil. Nikdo ji nic neřekl a čím dál víc v ní rostla nedočkavost a vztek. Přisunula si k sobě sklenku pomerančového džusu a loupla okem po Peterovi.
Ten kluk ji začal čím dál víc zajímat. Už několikrát si musela v duchu vynadat, protože si ho až moc okatě prohlížela. Lauren nikdy neměla zvlášť potřebu vyhledávat klučičí společnost. Osobně nechápala, jak některé holky můžou obletovat kluky jen kvůli tomu, že jsou ve školním fotbalovém klubu. Jistě, fyzická zdatnost a pohlednost jsou hodnoty, které očividně fungují na většinu ženské populace. Ona nebyla většina ženské populace, a proto se nestávalo často, že by její mysl začala projevovat zájem o kluky ani o jejich pokusy, které... byly vážně vzácné.
Peter ji přišel jako normální hodný kluk. Trochu víc komunikativní na její vkus, ale jinak byl fajn. Navíc dle jejích měřítek byl i hezký, i když vedle Michaela vypadal o dost mladší. Nebylo možné ty dva porovnávat. Byla z toho trochu nesvá a tak se nakonec podívala na Hogana.
,,Tak už mi konečně řeknete, co Stark řekl?" zeptala se a Peter na chvíli zvedl pohled od pizzy a zpozorněl.
Hogan se na ni podíval a odložil telefon. Zadíval se ji do očí a nastalo ticho, než si povzdechl a pokrčil rameny. Upřímně ji Happy nechtěl nic říkat. Nebyla to jeho věc a byl skálopevně rozhodnut to přenechat Tonymu. Přeci jen se jednalo o jeho starost. Nechtěl se plést do rodinných záležitostí.
,,Nic moc. Podíval se na složky, které jsem mu poslal a od té doby se neozval." Měl svou teorii, který zahrnovala alkohol, ale to jim říct nemohl. ,,Čekám, až mi dá vědět," mírně se usmál a pak se opět věnoval telefonu.
Lauren se zamračila, ale nemohla jen tak odejít. Chtěla odpovědi a počká si tu, dokud je nedostane. Založila si ruce na hrudi a lépe se uvelebila. Peter se na ni podíval a spolkl sousto. Už chápala, v čem je jeho kouzlo. S tou plnou pusou a mastnými rty vypadal vážně roztomile a nevinně. V duchu hádala, že to určitě bude šprt. Pokud pracuje pro Starka, musí být chytrý.
,,Pan Stark se určitě ozve. Vždycky si udělá čas," usmál se a pak se napjal a zahleděl se ven z okna. Hogan mírně pozvedl obočí a chvíli ho sledoval, než se taky podíval ven. Lauren se napila džusu a prohlédla si Petera. Přimhouřila oči, když si všimla husí kůže na jeho předloktí. ,,Em, musím na záchod."
Lauren neměla čas nijak zareagovat, protože ji Peter bez problémů přeskočil a rychle se vyhnul servírce. V půli cesty se otočil a vrátil se.
,,Ještě batoh. Jasně," zakřenil se nervózně a Hogan mu ho podal. Peter se rozeběhl k záchodům a zmizel.
,,No, takže tu budeme čekat? Chápu, že je pan Stark na dovolené a jistě je velmi zaneprázdněn, ale já chtěla jen nějaké vyjasnění. Deset možná dvacet cenných minut z času pana Starka," řekla Lauren a zadívala se na Hogana jedním ze svých chladnějších pohledů. Nechtěla být nezdvořilá, ale trocha jízlivosti se ji vkradla do hlasu.
,,Rád bych to urychlil, ale sám nevím, co se mu honí hlavou. Bude potřebovat víc času, aby to všechno vstřebal," odpověděl ji a mírně pokrčil rameny. Začal mít trochu starosti, ale za ta léta strávených vedle Tonyho, se jeho míra zájmu začala snižovat. Jeho marnotratná nezodpovědná povaha ho začala vážně štvát. Měl jediné štěstí, že začal dospívat, ale stále měl problém se někdy ovládnout.
ČTEŠ
Avengers: Alternative
FanfictionVše může mít jiný spád a konce, stejně jako začátek. Nové příběhy, které nikdo neviděl nebo tam ještě nebyly. Poznejte osudy těch, které známe i neznáme v novém kabátku. Známá skupina superhrdinů čelí hrozbě, která by mohla změnit svět od základů...