Avengers: Alternative

Kapitola 14. - Pevnost

Adelais vedla Jamese Barnese do zbrojnice. V životě neslyšela jméno Buchanan, takže ho raději vypustila. Ani nevěděla, jak se vyslovuje. James bude muset prozatím stačit. I když se jí to příčilo, James byl před ní s její zbraní a choval se jako voják. Ona se nebála a nechápala, proč je z toho tak napjatý, ale to bude spíš její absencí empatie.

„Víš, kdybych šla první, bylo by to lepší," začala a sledovala jeho nezájem. „Po tobě budou střílet určitě."

„Bylo by lepší, kdyby jsi byla ticho," podíval se na ni chladně a Adelais jen protočila oči a vyhrnula si rukávy košile. Byl tvrdohlavý, to poznala hned a nevěřil jí, což bylo pochopitelné.

,,Počkej," chytila ho za paži a přiložila si ukazováček ke rtům. Zaposlouchala se a očividně James ten zvuk slyšel také. Řev, střelba a křik. Sice to bylo daleko odsud, ale zvukotěsnost zdí může mást. ,,Někdo musel vypustit mutanty."

,,Musíme sebou hnout," chytil ji za ruku a začal táhnout směrem, který mu popsala. Jestli opravdu někdo vypustil mutanty, mají trochu větší problém. Ona znala rozkazy na přehrávači, ale vysílání v podzemí mohl ovládat kdokoliv, kdo s tím uměl pracovat. Jestli na něco narazí cestou, budou muset hodně rychle utíkat. Dostali se ke schodišti, kde stáli tři vojáci. Hned se otočili jejich směrem, ale nezačali střílet. Zpoza rohu vykoukla Puri a v rukou držela zbraň.

,,Adel, tohle je šílenství. Vypustili mutanty ze čtyřky. Musíme se odtud dostat dřív, než se dostanou do celé pevnosti nebo nevypustí další. Podle toho, co vím, tak je nás víc. I tak se musíme dostat co nejrychleji pryč. Pokud nemáš něco jiného v plánu." Puri vypadala, že se každou chvíli složí, ale držela se. Nic jiného jí ani nezbývalo.

,,Běžte do garáží a vezměte s sebou co nejvíce lidí. Postarám se o ty mutanty a přivedu pak ostatní. Do garáží se jen tak nedostanou. Tohle si vezmu," přistoupila k Puri a vzala jí zbraň. Pak pokynula vojákům a spolu se zmatenou doktorkou vyrazili na cestu. James se na ni podíval a mírně se zamračil.

,,Ještě jsem zapomněla. Máme tu i tvoji kolegyni. Měla by být vzhůru. Vyzvedneme ji potom," pokynula mu a se zbraní v ruce se cítila mnohem lépe.

,,Fajn," chladně přikývl a prošel kolem ní. Adelais se mírně usmála a šla za ním. Kupodivu jí tahle situace dost bavila.

Dostali se do zbrojnice, kde mu ukázala zbraně, se kterými by se mohli postavit mutantům, a oblečení s vybavením. James se začal soukat do černých kalhot a taktické bundy. Adelais stála u dveří, ale nemohla si pomoct a občas se na něho podívala. Semkla rty a pak přešla ke stojanu a vzala automatickou pušku, brašnu s náboji a naházela do ní ještě dvě pistole a oblečení pro tu ženskou, která na ni bude taky naštvaná.

Zvedla brašnu a přehodila si ji přes rameno. Byla docela těžká. Rozhlédla se, co by ještě mohla sbalit, ale nic ji nenapadalo.

James k ní přešel a letmo si ji prohlédl. Nevypadala, že by měla projít válečnou zónou. Zůstala v bílé košili a volných béžových kalhotách. Lehce zavrtěl hlavou a vzal jí brašnu. Pro něho to byla minimální zátěž.

„Kde je Nat?" zeptal se a Adelais mu pokynula, aby ho následovala. Přešli další chodbu a Adelais musela uznat, že to tu bylo jako bludiště. Vrátili se skoro zpět, ale zašli do jiné sekce. Zastavili se u dveří a pomalu otevřela dveře. Nataša seděla na posteli a hned jak vešli dovnitř, postavila se a podívala se na Adelais, která stála za Jamesem, protože se ji upřímně docela bála. Vztahy mezi ženami jsou složitější a ona narozdíl od Adelais uměla bojová umění a bůh ví co ještě. Adelais by jí mohla vytrhnout vlasy a nebo vypíchnout oko, kdyby však měla příležitost.