Avengers: Alternative

Kapitola 4. - Stark Tower

Lauren byla odhodlána udělat hloupost. Kdyby nebyla, nestála by před Stark Tower s připravenou řečí a důkazy. Doma měla dilema, ale nakonec se zakousla a pro jednou chtěla být mámě podobná i v jejím odhodlání. Vlasy si stáhla do ohonu a ze skříně vyhrabala žluté letní šaty, které se daly označit jako vhodné pro tuto příležitost.

Když se na sebe dívala do zrcadla, pochybovala, že někdy bude tak hezká jako její máma na té fotce se  Starkem. Hlavně, když ji pohled padl na její ekzém, její sebevědomí dost zakolísalo. Neměla ve zvyku to řešit, ale nyní ji to nahlodávalo sebedůvěru. Nemohla s tím nic udělat, takže nasadila svůj flegmatický výraz a nevšímala si  případných pohledů. 

Davy zde proudily a mnoho dalších upíralo zrak na obří mrakodrap s jménem asi nejznámějšího muže Ameriky. Mnoho fanoušků se zde fotilo a brali to jako atrakci. Nechápala jejich nadšení, ale nebrala jim ho. Michael by si jistě fotku neodpustil, kdyby tu byl. Lauren mu o svém plánu neřekla, ale bylo ji jasné, že o tom stejně tuší. 

Už to byly tři dny od té doby, co zašli do garáže, a několikrát se tam vrátila. Měla neustále nutkání se ujišťovat, že se ji to nezdálo a jestli tam nenajde ještě něco užitečného. Několikrát si i pročítala složky, které vzala domů. Sama si udělala výtah toho nejdůležitějšího do svého bloku a strávila nad tím více času, než bylo zdrávo. Nejvíc ji vrtal v hlavě vztah se Starkem a nemohla si odpustit hodiny u počítače a projíždění webu, aby o něm zjistila co nejvíce. Nikdy předtím neměla potřebu se o něho zajímat a s klidem by mohla říci, že o něm ví snad všechno. 

Nechtěné, ale potřebné. Chápala, proč mamka trávila tolik času vyhledáváním veškerých informací. Člověk měl větší moc nad situací a nepřipadal si jako blbec. 

Zhluboka se nadechla a vešla dovnitř. 

,,Omlouváme se, ale veřejnosti je vstup zakázán." Neudělala ani krok a už ji zastavil muž v černém obleků, který se snad pro práci hlídače narodil. Byl velký. 

,,Potřebuji s panem Starkem prodiskutovat velmi důležitou věc. Obávám se, že odklad by byl nežádoucí a mohlo by se jednat o ohrožení bezpečnosti státu," vyhrkla a zázrakem nezačala koktat, ale její nervozita se rychle projevila upocenými dlaněmi. 

Muž se zarazil a chvíli se na ni díval, jako by ji skenoval každé zákoutí její mysli, ale nakonec lehce zavrtěl hlavou.

,,Bohužel to nepůjde. Tyhle triky začínají být čím dál otřepanější," chytil ji za paži a otočil ji čelem odkud přišla, aby ji mohl strčit zpět a ulici. Lauren se však otočila zpět a jelikož ji stále držel, stála těsně před ním a lehce se srazili. 

,,Nevím, o čem mluvíte, ale já to myslím vážně," zamračila se na něho a sklopila pohled ke své tašce. ,,Mám důkaz!" vypískla, když ji strhl stranou už o něco hruběji. Bylo ji jasné, že s ní jedná jako s poblázněnou fanynkou. Měla si to asi lépe promyslet. Nebo si sjednat schůzku.

,,Můžu si s ním sjednat schůzku? Vážně s ním potřebuji mluvit osobně! Au, proboha." Hlídač ji strčil a zavřel za ní dveře. Pro jistotu tam stál jak skála a sledoval ji. Prudce se otočila a pevně sevřela čelist. Michael by ji jistě pomohl, ale nechtěla ho do toho zaplétat. Šlo o osobní věci. Chvíli počkala a ztratila se v davu, ale to se žlutými šaty nebylo snadné. Možná se hlídači budou měnit, takže by s jiným mohla mít větší šanci.

Postavila se stranou a sledovala dění za proskleným vstupem. Nejspíš tudy chodí nějaké důležité návštěvy a tak. Možná tu bylo víc vchodů. Využila čas a rozhodla se budovu obejít. Našla zamčený postranní vchod, který fungoval jako únikový východ a pak vchod pro zásobování. Pomalu se připlížila a nakoukla malým kulatým okýnkem dovnitř.