Kapitola 21. - Boj začíná

346 35 4
                                    

Steve přes sklo sledoval spícího Buckyho a v hlavě se mu mísila hromada myšlenek. Fury stál hned vedle s rukama za zády a mlčel.

„New York," řekl Steve a podíval se na ředitele, který mírně přikývl.

„Není těžké si odvodit, co se stalo. Skutečný nepřítel se nám celou dobu skrýval přímo pod nosem. Hned, jak jsem ji uviděl, mi bylo jasné, že nám řekne všechno, co ví a jistá Královna to věděla také. Netuším jak, ale převzala nad ní kontrolu a zbytek už víte," pronesl Fury a pak se podíval na Steva.

„Začínám mít obavy a až začnu být zoufalý, bude to průser. Budu si muset promluvit s radou," povzdechl si a očividně se na to vůbec netěšil.

„Kde je teď?" zeptal se Steve a než stačil Fury odpovědět, přišla agentka Hillová a kývla na pozdrav.

„Sehnala jsem všechny spisy, které jste chtěl a rada je připravena na schůzi. Slečna Maximoff čeká na můstku." Fury přikývl a pak se podíval na Steva a položil mu ruku na rameno.

„Bude vás potřeba jinde. Běžte si odpočinout a připravte se, protože budete mít na starosti nový tým. Budete potřebovat pevné nervy, Kapitáne," usmál se a Steve nejistě nakrčil obočí.

Fury odešel spolu s Hillovou. Steve se ještě na chvíli podíval na Buckyho, než se vydal navštívit Nat, která na tom nebyla o moc lépe. Neměl z toho vůbec dobrý pocit.

***

Wanda stála u stolu na můstku a sledovala pracující členy posádky u počítačů, kteří očividně měli práce nad hlavu. Clint stál hned vedle ní s pažemi založenými na hrudi.

„Tak jak jsi se měla?" zeptal se a Wanda se na něho podívala s lehkým úsměvem.

„Šlo to, ale koukám, že se tu klube další katastrofa, která neujde naší pozornosti," odpověděla a upravila si náramky na pravém zápěstí.

„Dlouho jsme neměli společnou zábavu," mrkl na ni s úsměvem a pak se oba podívali na agentku Hillovou, která se přiřítila jako hurikán.

„Fury musel na schůzi rady. Zavedu vás k ní," pokynula jim, aniž by se zastavila prošla kolem nich.

Wanda ji chvíli sledovala, ale pak se za ní raději vydala rychlým krokem, jinak by jí vyšší žena utekla. Clint jí byl hned v patách. Agentka je zavedla do části, kde měli provizorní cely. V jedné z nich byla k lůžku připoutaná spící mladá žena, která na první pohled vypadala ztrhaně. Podle toho co slyšela, se ani nedivila. Musel to být hrozný nátlak na její psychiku.

Hillová přiložila ke skeneru svou kartu a dveře se otevřely s tichým zasyčením. Wanda vstoupila dovnitř a podívala se na Clinta, který šel za ní, i když ho u toho nepotřebují. Hillová vešla jako poslední a zavřela dveře.

„Takže se jí mám podívat do hlavy a zjistit všechno, co se dá," ujistila se Wanda a prohlížela si blondýnu. Vypadala zcela neškodně. Uměla by si ji představit třeba v Disneylandu jako Popelku.

„Ano," přikývla agentka a Wanda nejistě hodila očkem po Clintovi, který si jen povzdechl a pokynul gestem paže k lůžku.

Přistoupila tedy ke spící ženě a zhluboka se nadechla. Položila jí prsty ke spánkům a zavřela oči. Cítila to. Její vzpomínky a pocity. Odtáhla prsty a z konečků jí vyzařovalo červené světlo, které ji tančilo směrem ke spánkům. Stejně jako světlo tančily i její prsty, když se začala přehrabovat v cizí mysli.

Naposledy cítila velký strach. Věřila, že bude v bezpečí a všechno bude fajn, ale místo toho se věci zhoršily. Začala mít strach nejen o sebe, ale i o ostatní. Hleděla na sebe, ale vždycky v ní bylo něco z jejího otce. Byla naštvaná na svět, který ji srazil na dno, a když se odrazila, pomohli jí v tom špatní lidé. Pod tím strachem se skrýval vztek a chuť po pomstě, ale i smutek.

Avengers: AlternativeKde žijí příběhy. Začni objevovat