Avengers: Alternative

Kapitola 42. - Začátek konce

Clint vystoupil z quinjetu a rozhlédl se po spoušti, kterou zde zanechala armáda a Hulk. Armáda ještě zaměstnávala mutanty a velkého podkopávače nechala ležet za sebou s rozdrcenou lebkou. Jejich momentální problém byla nestabilní silnice, která se začala bortit. Hope se Scottem měli věci očividně pod kontrolou a dávali pozor, aby se vojáci dostali do bezpečí. Jediný, kdo měl problém, byl Jacquese.

„Co tam sakra děláš?" zeptal se Clint a sledoval muže s mečem, který přeskočil prasklinu v asfaltu.

„Zdálo se mi, že někoho vidím," odpověděl a rozhlédl se. Když si všiml Clinta na střeše, zamával mu volnou rukou a v tu chvíli ho do hrudi udeřil kus zdiva. Jacquese to odhodilo o kus dozadu a svalil se na zem.

„Tak teď už i cítíš," zamumlal si pro sebe a vložil šíp do tětivy. Stál na kraji střechy, kde měl dobrý rozhled, ale nic neviděl. Hledal jakýkoliv náznak, ale bylo těžké něco v tom chaosu najít. „Máš infračervené světlo?"

„Ne," vyhekl Jacquese a pomalu se posadil. Dalšího kusu si všiml včas a stihl se překulit a vyhoupnout se na nohy. Clint si letícího kusu též všiml a hned namířil a vystřelil šíp na místo, odkud letěl.

Šíp škrtl o zem, ale nemohl přehlédnout pohyb za pomačkaným Volvem. Clint na auto vystřelil detonační šíp a auto po pár vteřinách vybouchlo. To, co se skrývalo za autem, odletělo a narazilo do stěny domu. Neviditelnost zmizela a Clint se zamračil. Další humanoidní mutant.

Jacquese vyrazil k mutantovi, který se vzpamatoval z rány a postavil se na nohy. Byl hubený, šedý a vypadal jako ještěrka s velkýma hnědýma očima. Dlouhé štíhlé paže měl pokryté drobnými špičatými výrůstky a neustále se hrbil. Jacquese vytáhl vrhací nůž a hodil ho po mutantovi, kterému se rozšířily oči a hned jak se pohnul, zmizel a nůž neškodně narazil do zdi. Bylo to, jako by splynul s pozadím. Hned jim došlo, že s ním nemůžou hrát férovou hru.

„Budu ti hlídat záda. Chvíli mi ho zdrž," řekl Clint a připravil si šípy.

„Díky," vyprskl Jacquese a rozhodil rukama do stran. Chtěl mutanta nalákat, a tak začal využívat své dramatické nadání. „Jestli sis nevšiml, umí se zneviditelnit." Zasunul meč do pochvy na opasku a zatnul ruce v pěsti.

„Tím zdržením jsem nemyslel zrovna tohle. Nechat se zabít není hrdinství," řekl Clint a povzdechl si.

Jacquese se v duchu cítil trochu uraženě. Vážně si myslí, že se nechá tak snadno zabít? Umí víc než jen šermovat, ale to Clint určitě ví. Jen protočil oči v sloup a postupoval dál po ulici a rozhlížel se kolem. Po chvilce zaslechl bolestné heknutí, a tak se vydal tím směrem. Na zemi za autem s promáčklou střechou ležel zraněný voják. Nevypadal zrovna nejlíp, a kdyby ho tu nechal, určitě by nepřežil, zvlášť s tou potvorou poblíž a bortící se zemí.

„Mám tu zraněného," řekl do komunikátoru a ubránil se nutkání vzhlédnout vzhůru. Přešel k muži, který se na něho podíval. Byl bledý a držel se za břicho. Mezi prsty mu protékaly čůrky krve a zranění nevypadalo, že by bylo tak vážné, ale on zrovna neměl právo tuhle situaci ulehčovat, protože o první pomoci věděl holé základy. Klekl si k němu a přemýšlel, ale nakonec jen pronesl: „Vezmu tě za ostatními, tak se snaž a postav se."

Voják lehce přikývl a přijal nabízenou ruku.

„Zraněného? V té oblasti už nikdo nebyl," ozval se Scott v komunikátoru.

Byla to otázka vteřin. Voják se přikrčil a vymrštil ruku, která se plynule změnila v pařát s drápy. Jacquese mutantovi chytil zápěstí, ale i tak se mu drápy zaryly do břicha. Mutant se proměnil do své ohyzdné podoby a volnou rukou sekl vzhůru. Jacquese ho musel pustit a rychle se zaklonit, aby mu drápy neskalpovaly půlku obličeje. Vytáhl meč a ignoroval rány. Za těch pár let si vypěstoval tuhý kořínek.