Avengers: Alternative

Kapitola 19. - Surové nebezpečí

Lauren následovala Hogana chodbou v nemocnici a z nervozity si mnula lem svetříku. Měla pocit, že ji neustále šimrají vlasy na tváři, i když se už několikrát přesvědčila, že tomu tak není.

Mířili k pokoji, kde byl Tony a stále měla pocit, že to nebyl dobrý nápad. Její pohled zaujala žena, která šla proti nim a její chůze jasně říkala, že by se jí člověk měl klidit z cesty. Černé vlasy se jí na světle zeleně leskly a ze zelených očí jí vyzařoval jen chlad. Na sobě měla černý kostýmek, přes který si přehodila bílý lékařský plášť. Následovali ji dva muži, ze kterých vycházel podobný chlad.

Jejich pohledy se na okamžik setkaly a kupodivu se na ni žena usmála. Lauren přejel mráz po zádech, ale nijak to dál neřešila a šla dál, aniž by se za ženou otočila. Nejspíš nějaká ambiciózní lékařka.

„Co když se probere, když tam budu?" zeptala se náhle a Hogan se na ni usmál.

„Tak si s ním popovídáš," odpověděl prostě a poplácal ji po zádech. Lauren to nijak neuklidnilo a zavrtěla lehce hlavou.

Pokoj hlídali dva muži a hned, jak uviděli Hogana, se trochu uvolnili a poodstoupili ode dveří.

„Je sám?" zeptal se Hogan a oba muži přikývli.

Lauren si připadala opravdu nepatřičně a byla z toho ještě víc nervózní. Určitě má zase všude červené skvrny. Hogan otevřel dveře a vešel dovnitř a Lauren po krátkém zaváhání šla za ním.

Pokoj byl sterilně bílý a žaluzie zatažené. Tony ležel na lůžku pečlivě přikryt a na jedné straně lůžka měl infuze a za hlavou monitor. Všude hadičky a kabely, ale to nejhorší bylo pryč. Už měla strach, že mu bude trčet z úst hadice a ještě hučet ventilátor. Naštěstí nic z toho.

Ležel tam tak klidně a vlasy měl učesané a dokonce byl i oholený tak jako vždycky. Lauren se otočila a zadívala se na prosklenou stěnu, za kterou seděla sestra a dívala se na ně dost zvědavě, ale hned, jak zachytila Laurin pohled, se zadívala velmi zaujatě do papírů na stole.

„Uhm, tohle je takové zvláštní," řekla a zadívala se zpět na Tonyho, který tiše oddechoval. Hogan se postavil k oknu a prsty roztáhl žaluzie a zadíval se ven. Lauren přistoupila k lůžku a chvíli bojovala s nenávistí a lítostí. Na hrudi měl zvláštní přístroj a polil ji chlad. Co to sakra je?

Hogan nejspíš zahlédl její reakci. Přistoupil k lůžku z druhé strany a podíval se na ni.

„To ho drží při životě," poukázal na tu modře zářící věc, „Generátor."

„Jasně," přikývla a její pohled mluvil za vše. Vůbec nevěděla, o čem mluví. Možná byla dcerou technického génia, ale vůbec netušila, co to je, natož jak ho to může držet při životě. Zavrtěla hlavou a nechala to plavat. To je věc Starka.

„Není to tajné?" zeptala se najednou a Hogan přikývl, ale očividně si z toho hlavu nedělal.

„Ty budeš taky tajemství. Kdyby se o tobě někdo dozvěděl, byla bys terč. V tomhle měla tvoje mamka pravdu," řekl a položil ruku Tonymu na předloktí.

Lauren se nad jeho slovy zamyslela a musela uznat, že je to pravda. Tohle věděla od začátku. Možná by na ně neměla být tak naštvaná, protože mamka ji chtěla jenom ochránit a Tony ji v tom jen vyhověl. Nedělala si však iluze, že by ho to nějak mrzelo. Děcko na krku... to by nemohl chodit na ty své párty a měnit ženy jako ponožky.

Cítila, jak jí v ruce cuká a nakonec to nutkání vyhrálo a tak Tonyho chytila za ruku. Ostře se nadechla, když se jí sevřela hruď a začalo pálit v krku, ale přemohla se.