Kapitola 30. - Na ostří nože

230 31 2
                                        

Lauren spolu s Michaelem došli k jejímu skromnému domovu. Ani netušila, co bude dělat. Už teď její prázdniny nabraly jiného rázu, než měla původně v plánu.

„Víš, chtěl jsem ti něco říct," řekl Michael a podíval se na ni. „Rodiče chtějí, abych šel na vysokou do zahraničí."

„Počkej, ale to bude už příští rok," vyhrkla Lauren a lehce zavrtěla hlavou. „Proč?"

„Nevím, ale jsou dost neoblomní. Prý kvůli zkušenostem, a abych taky poznal jiné země," pokrčil rameny a pak si prohrábl vlasy. Nevypadal nadšeně, ale očividně tu možnost zcela nezahodil.

„Ty o tom přemýšlíš, že?" zeptala se a najednou se jí sevřel hrudník.

„Nejdřív se mi to nelíbilo, ale pak jsem si řekl, že by to mohlo být zajímavé. Existují programy, které ti poskytnou studium třeba v Indii," řekl a opravdu se snažil zakrýt nadšení, které začal mít pro tenhle nápad.

Lauren se mu zadívala do očí a jediné, na co dokázala myslet, bylo, že tu zůstane sama. Neměla moc přátel a její jediný nejlepší kamarád a člověk, ke kterému začala cítit i něco víc, se najednou rozhodl sbalit kufry a odjet. Nemohla si představit, že tu najednou nebude.

„Nejhorší na tom je, že tě mám rád. Víc než rád, ale tohle," bezradně mávl rukou a uhnul pohledem, „je to šance, abych něco dokázal. Budu se vracet na prázdniny a vysoká není navěky."

Nevěděla, jestli na něho má být naštvaná nebo být ráda. Byl to přeci jen jeho život. Možná by to bylo snesitelnější, kdyby jí neřekl, že ji má rád. Víc než rád. Nemohla přijít na slova, která by měla říct, ale něco říct musela.

„Taky tě mám ráda," řekla a povzdechla si, „takže z toho nemám zrovna radost, ale je to tvůj život, takže ti v tom bránit nemůžu."

„Stačila by podpora," usmál se mírně Michael a Lauren přikývla. Samozřejmě, že ho bude podporovat. Přešla k němu blíž a objala ho. Michael jí obětí oplatil a chvíli spolu takhle mlčky stáli, než se Lauren rozezvonil mobil.

Zamračila se a lehce se odtáhla, aby hovor zvedla. Byl to Hogan, což ji z nějakého důvodu nepřekvapilo.

„Ano, Hogane?" podívala se na Michaela, který najednou zpozorněl. Mohla by ho někdy vzít s sebou a představit ho Tonymu. Michael by měl určitě radost.

„Tonyho propustili z nemocnice, takže bych tě mohl odpoledne vyzvednout a přivézt do Stark Tower," řekl Hogan a Lauren se nad tím nemusela dlouho rozmýšlet.

„Dobře. Přijeďte kdykoliv budete chtít, zatím," zavěsila a pak se podívala na Michaela a mírně se usmála.

„Tak já půjdu. Pozdravuj babičku a dávej na sebe pozor," jemně ji pohladil po paži a krátce se jí podíval do očí, než se otočil k odchodu.

„Zatím ahoj," mávla lehce rukou a chvíli stála na místě, než se sama rozešla domů.

***

Adelais cestou do zasedačky ‚poprosila' nějakého chlapíka o pár dolarů, aby si v automatu mohla koupit jídlo, kafe a měla i něco stranou. Byl rád, že jí mohl pomoci a ona si byla jistá, že už teď si Fury připravuje kázání, protože kamery měli na každém rohu. Stejně to byl nějaký zazobanec a ta trocha peněz ho nezabije.

Snědla dvě balení twinkies a vypila kafe, které chutnalo divně. Nikdy kafe moc nepila a tohle z automatu asi nebyla nejlepší volba, ale měla na to chuť. Cestou si prohlížela lidi a všichni jí přišli stejní. Kravaťáci. Než vešla do zasedačky, vyhodila kelímek napěchovaný obaly a na chvíli se zaposlouchala.

Avengers: AlternativePříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat