Avengers: Alternative

Kapitola 38. - Boj o Manhattan

Steve se rychle vyhnul ráně od mutanta, jehož síla několikanásobně převyšovala jeho. Zjistil to hned poté, co ho ten hromotluk chytil pod krkem a hodil na zeď, kde po něm zůstala díra v omítce. Nezáleželo na tom, kolik ran rozdal on, protože mutanta štít možná tak škrábl. I tak Steve zachovával klidnou hlavu a přemýšlel, co s ním. Dokud tu bude, nedostane se k přeživším. Na tom mu záleželo nejvíce. Věděl, že Sam má svých problémů dost. Měl obavy, i když to na sobě nedával znát.

Obr se na něho opět vrhl a jeho útoku se vyhnul úskokem stranou. Štítem rychle vykryl další ránu a měl co dělat, aby mu síla úderů něco nezlomila. Bylo to jako bojovat s kusem skály, kterou nic nezlomí. Steve věděl, že musí mít nějakou slabinu. Musel, jinak tu s ním bude tančit hodně dlouho.

Mutant mu vyrazil štít z ruky a napřáhl se volnou paží, před kterou se Steve rychle skrčil. Než se stačil napřímit, mutant ho udeřil hřbetem ruky do brady a Stevovi se zamotala hlava. O několik kroků ustoupil, než se mu opět zaostřil zrak. Rychle zachytil mutantovu ruku, kterou ho chtěl opět chytit pod krkem, a strhl ji stranou. Vrazil mu pěstí a mutant jen lehce naklonil hlavu. I když mu zasadil hned několik ran, mutant je snášel zcela s klidem a chvíli to vypadalo, že Steva nechává, aby si užil taky pár chvil slávy.

Mutant přeci jen o pár kroků ustoupil, ale nebylo to žádné vítězství. Nakonec Steva chytil za zápěstí ocelovým stiskem a hodil s ním o zem jako s hadrovou panenkou. Stevovi náraz vyrazil dech. Mutant mu položil nohu na hruď a začal více a více tlačit. Steve prudce vykopl a zasadil mutantovi ránu do slabin. Ten na chvíli ztratil rovnováhu a zakolísal, díky čemuž se Steve mohl dostat z pod jeho nohy. Rychle se začal zvedat, ale svět se mu opět začal točit a navíc ho za uniformu chytila mohutná paže, která s ním opět třískla o zem.

Brandon byl kdovíkde, Sam byl možná mrtvý a tenhle mutant s ním hází jako s děckem. Nevyvíjelo se to vůbec dobře a navíc ztratil komunikátor. Hrubá ruka ho chytila pod krkem a zvedla ze země. Hrdelní zavrčení bylo nasycené zlomyslností a jeho stisk mu zabránil v dalším nadechnutí.

„Tohle – můžu dělat," sípavě se nadechl, „celý den." Démon opět zavrčel a Steve ho dloubl do oka. Démon, zaskočen jeho činem, ho pustil a zakryl si oko rukou. Vztekle zařval a aspoň na chvíli měl Steve klid a čas se nadechnout. Rozkašlal se a promnul si krk, který ho pálil a bolel.

Postavil se na nohy a rychle se domotal ke svému štítu. Zvedl ho a otočil se k démonovi, který si stále držel tvář. Zhluboka se nadechl a připravil se na další kolo. Nechtěl ho tu nechat, aby ohrozil lidi uvnitř budovy.

Démon opět zařval a už se chtěl na Steva vrhnout, ale zarazil se, když se ozvalo hučení. Nad hlavami jim proletěl quinjet a obletěl kolečko kolem dvojice. Démon zvedl pohled k nebi a pak se vrátil pohledem ke Stevovi. Rozeběhl se k němu a Steve před sebe nastavil štít, do kterého démon narazil a poslal ho o několik metrů dál.

Steve si uvědomil, že více času tráví na zemi a zarazil okraj štítu do země, aby se zapřel. Zvedl pohled k mutantovi, kterého však zaměstnala salva kulek z quinjetu. Jediné, co by si přál vědět, bylo, kdo v letounu je.

***

Sam se nikdy nesetkal s tak úskočnou ženskou. Pohybovala se nepředvídatelně a její hra ho přestávala bavit. Už byl posetý mělkými ranami po jejích čepelích a stále jí to nepřipadalo dost. Zničila mu křídla a teď si s ním pohrávala jako kočka s nebohou myší. Jediné, co mu zbývalo, bylo vyhýbat se tak, aby neumřel.

„Že tě to baví," vydechl a setřel si krev z rány na tváři. Podíval se na zmutovanou dívku, která se stále usmívala, jakoby to pro ni byla hra. Taky že nejspíš byla, protože on ji nemohl nic udělat, zatímco ona měla všechny karty. Bez zaváhání na něho opět zaútočila a její čepel se zasekla do betonu.