Adelais stála na rampě quinjetu a na chvíli měla chuť se rozeběhnout a nezastavit se. Mohla by si najít nějakého starého boháče, počkat až umře a užívat si jeho prachy. Celá ta myšlenka se jí promítla v hlavě a nevypadalo to tak špatně, ale realita byla jiná. Hawai, Hawai zní dobře.
„Takže," řekla z ničeho nic a pootočila se na Wandu, která vystoupila spolu s ní, „budeme se držet při zemi." Myslela to vážně. Bylo to jako chodit po Jurském parku s vypuštěnými dinosaury. Otočila se a podívala se na Steva, který je sledoval a očividně se v duchu pral s myšlenkou, že by šel s nimi. „Běžte se postarat o zbytek."
„Sejdeme se, až to skončí. Budeme se průběžně informovat," řekl Steve a cukly mu koutky do mírného úsměvu.
Adelais přikývla a pak se podívala na Wandu a pokynula jí. Nechtěla tu dál postávat a slibovat si hory doly. Sice se považovala za optimistického člověka, ale jsou chvíle, kdy ani to nepomůže.
Snažila se neotáčet, když se quinjet zvedal zpět do vzduchu. Zajela si rukou do vlasů a stejně jako Wanda přečkala nápory větru, které jim cuchaly vlasy.
„Měla jsi mu něco říct," řekla Wanda a podívala se na Adelais trochu vyčítavě.
„Nejspíš," přikývla a pak lehce zavrtěla hlavou, „ale na to bude času dost."
„Líbí se ti," konstatovala věcně a zadívala se před sebe. Adelais se na ni zadívala a přemýšlela nad jejími slovy, ale vyvrátit je nemohla. Navíc jí Wanda prakticky četla myšlenky, takže bylo zbytečné se z toho vymlouvat.
„Vsadila bych se, že tobě se líbí taky," usmála se a prohrábla si pocuchané vlasy. Velice elegantně chtěla zakrýt fakt, že se jí Steve líbil. Po fyzické stránce se jí líbilo víc lidí, ale je pravda, že na Stevovi bylo něco zajímavého. Přimhouřila oči a nemohla uvěřit tomu, že zrovna nad tímhle v tuhle chvíli přemýšlí.
Obě zvedly pohled, když se ozvalo hučení a zpoza domu vyletěl Stark. Nebo Iron Man. Přistál kousek od nich a oblek měl na sobě několik škrábanců a zaschlou krev.
„Daly jste si načas," řekl a sundal si z ramene kousek spáleného masa a srovnal s nimi krok.
„Jak to vypadá?" zeptala se Adelais a šla směrem k ohnisku dění. Letmo si oblek prohlédla a musela uznat, že vypadal, jakoby snad těmi mutanty prolétával skrz.
„Evakuace je zatím docela úspěšná a jak mi bylo řečeno, upozornil jsem armádu i S.H.I.E.L.D. o přítomnosti Královny, takže si drží odstup. Ty nevíš, kde je?"
„Blízko," odpověděla Adelais a pak se podívala na Wandu, která jen pokrčila rameny a letmo se rozhlédla.
„Kolik obleků vlastně máš?" Ne, že by ji to zajímalo, ale momentálně to byla užitečná informace. Věděla, že Stark rozhodně nelétá v jednom obleku stále dokola. To by bylo dost divné vzhledem k jeho sklonu k pompéznosti.
„Dost na to, abych ty mutanty držel v šachu," odpověděl a letmo si obě prohlédl. Věděl, že Wanda zvládne mutanty roztrhat na kusy, ale u Adelais si tím nebyl zcela jistý. Byla sice ozbrojená, ale podle toho, co viděl, mu ty zbraně přišly zbytečné.
„Fajn, pokud se ti nějaký oblek uvolní, klidně se může připojit," řekla Adelais a v hlavě si rýsovala plán, který by vyšel za dokonalých podmínek. Pochybovala, že se věci budou vyvíjet jako v její hlavě, ale mohla v to doufat. Navíc bylo dobré mít aspoň něco než nic.
Tony na chvíli zkontroloval dění a prohlédl si pohledy všech obleků v terénu. Toho mutanta, který vylezl ze země, zaměstnal a doteď si nejspíš myslí, že bojuje se skutečným Starkem. Dva obleky mu už zničili, ale mutanti se stejně daleko nedostanou. Jeho obleky nejsou jeho jediné zbraně.
ČTEŠ
Avengers: Alternative
FanfictionVše může mít jiný spád a konce, stejně jako začátek. Nové příběhy, které nikdo neviděl nebo tam ještě nebyly. Poznejte osudy těch, které známe i neznáme v novém kabátku. Známá skupina superhrdinů čelí hrozbě, která by mohla změnit svět od základů...
