Lauren nemohla uvěřit tomu, co právě slyšela. Mutanti útočili na Stark Tower, ve které byl Tony úplně sám. Věděla, že tohle je její chvíle. Zarazila se, když si uvědomila, jak nad touto situací přemýšlí. Nebyla to její chvíle. Bylo to bezprostřední nebezpečí, které hrozilo jejímu otci. Zhluboka se nadechla a lehce zavrtěla hlavou. „Jdeme mu pomoct." Nemusela nad tím přemýšlet. Věděla to. „Předáme civilisty a poletíme."
„Jak si přejete," pronesl J.A.R.V.I.S. smířeně a veškeré informace poslal armádě, která už byla doslova za rohem. Jediné co viděli, byl prolétající oblek. Kdyby věděli, kdo ho ovládá, nejspíš by to dali Starkovi pěkně sežrat. Možná k tomu dojde později. Necítila však žádnou lítost, protože by si to vlastně z části zasloužil. Měl jediné štěstí, že je dost zodpovědná.
„Tony?" zeptala se a sledovala kvalitu jejich připojení.
„Hádám, že už jsi na cestě. Proč zrovna já musím mít tak ukecanou umělou inteligenci," pronesl Tony a Lauren se mírně usmála, když slyšela, že je v pořádku.
„Jak jsi na tom?" Podle údajů, které už J.A.R.V.I.S. stačil shromáždit, byli mutanti pár minut od Stark Tower. Proklouzli pohledům armády i ostatních Avengers, aby zaútočili na jediného člověka, který byl odstřižený od ostatních. Přišlo jí to zbabělé, ale přeci jen to byla zvířata a Královna se nechovala zrovna sportovně.
„Připravuji se," odpověděl a na chvíli se odmlčel, než se opět ozval jeho zastřený hlas. „Budu muset končit."
Lauren nestihla cokoliv říct a spojení se přerušilo. Nadobro.
„Jste si jistá, že chcete bojovat s panem Starkem?" zeptal se JA.R.V.I.S. a ukázal jí, jak daleko je Stark Tower. „I přes vaši ochranu se přeci jen jedná o boj, který by mohl mít negativní dopad na vaše duševní zdraví."
„Myslíš jako posttraumatický stres?"
„I to je možnost," přisvědčil J.A.R.V.I.S. a Lauren se zamyslela nad možnostmi, které měla před sebou. Mohla by to nechat být, ale proč? Protože je nezletilá? Protože se jí tenhle boj netýká? Ten boj se týkal všech a uměla si představit, že by víc lidí využilo šanci a zapojilo se. Ona tu šanci měla. Přeci jen ovládala nejlepší zbraň, jakou kdy Stark vytvořil. Žádné hlouposti, Lauren. Pomůže Tonymu a pak se vrátí za Pepper a Hoganem. Přeci jen se jí nemůže nic stát.
„Nemůžu v tom nechat Tonyho samotného," řekla a zavrtěla se na záchodovém prkénku. Ani nevnímala, jestli sem někdo chodí, nebo ne. Nejspíš hodně lidí odradila, když si tady povídala sama se sebou. Měla by si vymyslet nějaké výmluvy, protože až se vrátí, určitě se budou vyptávat.
„To chápu," řekl a Lauren se znepokojením zjistila, že mutanti už jsou u Stark Tower. Bez zaváhání přidala energii do trysek a vyrazila.
Řídit oblek v plné rychlosti nebylo nic jednoduchého, a proto řízení neovládala úplně sama. Sice oblek byl docela odolný, ale nechtěla by přiletět potlučená jako plechovka. Občas si všimla pozůstatků řádění mutantů. Kdyby měla víc času, porozhlédla by se.
Stark Tower se objevila mezi ostatními mrakodrapy a nemohla si nevšimnout dvou velkých skvrn, které létaly kolem a dorážely na okna. J.A.R.V.I.S. oba cíle zaměřil a přiblížil, aby měla Lauren jasnou představu, proti čemu stojí. Do věže se však už něco muselo dostat. Ti dva byli jen rozptýlení.
„Musíme se jich rychle zbavit, protože nás určitě nenechají jít dovnitř jen tak," řekla a jediný plán, který proti mutantům měla, byl přímý útok.
„Uvnitř je jeden mutant, který se trochu liší od ostatních. Pan Stark ho zatím dobře zabavil, ale jak jste řekla, musíme si pospíšit." O tom nebylo pochyb a nemusel jí to říkat dvakrát. Mutanti si jí všimli skoro hned a jeden z nich vyrazil proti ní.
ČTEŠ
Avengers: Alternative
FanfictionVše může mít jiný spád a konce, stejně jako začátek. Nové příběhy, které nikdo neviděl nebo tam ještě nebyly. Poznejte osudy těch, které známe i neznáme v novém kabátku. Známá skupina superhrdinů čelí hrozbě, která by mohla změnit svět od základů...