Adelais seděla opět ve své cele, která ji svým strohým a chladným vzhledem nijak nerozptylovala, a tak mohla přemýšlet. Poté, co jí Wanda všechno vysvětlila, se jí chvíli hrabala v hlavě, než ji tu nechala a odešla. Musela uznat, že to byl snad první člověk, který se na ni nedíval jako na prašivého psa. Odfrkla si a podrbala se vlasech. Z toho všeho přemýšlení jí začalo být slabo a měla hlad.
Nad čím vlastně mohla přemýšlet? Přišlo jí, že všechno je jasné a k žádnému jinému závěru stejně nedojde. Samozřejmě ji napadlo, jestli nedělá hloupost, ale když si představila boj se S.H.I.E.L.D.em, mutanty a svět pod nadvládou Královny, přišlo jí tohle jako nejlepší řešení. Řešení zvolit si to menší zlo. Moc dobře věděla, že S.H.I.E.L.D. má své kostlivce ve skříni a napadla ji i možnost, že ji někam zavřou a budou na ní dělat pokusy. Pokud k tomu dojde, tak je zabije a uteče. Rozhodně nebude nikomu dělat pokusného králíka. Znovu.
Z myšlenek ji vytrhlo zaklepání. Podívala se na dveře a čekala, ale do místnosti nikdo nevkročil.
„Dále?" řekla dost nahlas a až poté do cely vešel Steve a v ruce držel balený sendvič. Chvíli se na sebe dívali s neskrývanou nedůvěrou. Adelais měla obavy, že na ni skočí a pomstí svého kamaráda, ale necítila z něho žádné takové nutkání, a tak si ho zvědavě prohlédla a pohledem zastavila na sendvičích.
„Jak ti je?" zeptal se a vešel dovnitř, když ani jeden nevystartoval, a zavřel za sebou dveře.
„Docela dobře. V rámci možností," pokrčila rameny a vzala si od Steva sendviče, když jí je podal a posadil se na druhý konec postele.
Musela uznat, že je to kus chlapa, akorát nevypadal tak hrozivě a chladně jako Bucky. Nechtěla se v tom moc šťourat, ale na ty léta strávených v ledu vypadal dobře.
„Mám pro tebe návrh," začal Steve zatímco se Adelais pustila do jídla, které jí z nějakého důvodu moc nechutnalo. Spíš by si dala maso. Pořádný maso, ale neměla by si vymýšlet. Podívala se na něho a rukou pokynula, že může pokračovat.
„Chci, aby jsi se mnou jela na jedno místo, které dřív patřilo Balgin's Care. Napadlo mě, že bys je mohla vycítit, kdyby tam byli mutanti," řekl a bylo vidět, že si tím není zcela jistý. No, zkusit by se mělo všechno a Adelais se nad tím zamyslela.
„To by možná šlo," přikývla nakonec a zakousla se. Steve trpělivě čekal, než dožvýká a spolkne sousto. „Nebudou z toho problémy? Jsem v podstatě zločinec," řekla pobaveně s pozvednutým obočím.
„No, to hodně lidí," přiznal Steve docela rychle a mírně pokrčil rameny. Bylo to komplikované, ale nemohl ji odsoudit. Každý měl právo na druhou šanci. „Půjdu s tebou a nemusíš se bát, že bys mi utekla."
Adelais se mu podívala do očí a Steve se s pokynutím postavil. Srovnal si triko a Adelais odložila prázdný obal od malé svačinky. Protáhla se než se postavila a přistoupila ke Stevovi, kterému sahala tak akorát po ramena.
„By ses divil," plácla ho hřbetem ruky do bicepsu a v duchu se usmála. Adelais mu byla hned v patách, když spolu zamířili na velitelský můstek.
„Kde jste našli Wandu? Ne, že by mě to nějak extra zajímalo, ale přijde mi dost zajímavá," začala a snažila se se Stevem udržet krok.
„To je," přikývl a nevypadalo to na nějakou výtěžnou konverzaci. Adelais očekávala nějaké pokračování, ale nic nepřišlo.
„A jak se má... mají ti dva?" pokračovala ve svém snažení a raději se zadívala před sebe, kdyby ji náhodou chtěl obdařit jedním ze svých přísných pohledů
ČTEŠ
Avengers: Alternative
Fiksi PenggemarVše může mít jiný spád a konce, stejně jako začátek. Nové příběhy, které nikdo neviděl nebo tam ještě nebyly. Poznejte osudy těch, které známe i neznáme v novém kabátku. Známá skupina superhrdinů čelí hrozbě, která by mohla změnit svět od základů...
