Avengers: Alternative

Kapitola 41. - Adam

Steve už ani nevnímal čas, ale přišlo mu to nekonečné. Mutanta neskolilo nic, a ať už se snažili jakkoliv, obr neměl problém ustát jejich rány a nehodlal jim dát šanci. Oba vojáci ustoupili od mutanta a zhluboka oddechovali.

„Steve, ať už uděláme cokoliv, nic s ním nehne,“ zašeptal Bucky a podíval se na svého parťáka, který bojoval s myšlenkou o nevyhnutelném. „Ten tvůj štít určitě neprokousne.“

„Já vím,“ přikývl a povzdechl si, když si letmo prohlédl mutanta před sebou. „Kdyby to bylo zvíře, tolik by mi to nevadilo, ale dřív to byl člověk. Co když je uvnitř stále... člověk?“

Bucky se příteli podíval do očí a krátce semkl rty. Chápal to, ale nemohli tady hrát hru na kdo z koho moc dlouho. Položil Stevovi ruku na rameno a věnoval letmý pohled mutantovi, který je bedlivě sledoval. „Musíme se ho zbavit.“

Steve věděl, že má pravdu, ale nemohl se zbavit představy, že před ním stojí nějaký nešťastník, kterého unesli a znetvořili. Mutant však takové myšlenky neměl a jeho cíl byl jasný.

„Ztrácíme s ním čas a on to určitě ví,“ řekl Bucky a zamračil se, když se mutant rozeběhl směrem k nim. Sevřel ruce v pěst a připravil se vyhnout jeho útoku.

Steve se nejistě rozhlédl a pak si všiml postavy, která stála na střeše nedalekého domu. Byl to Brandon a nejistě je sledoval. Jeho přítomnost znamenala jediné. Přeživší jsou v bezpečí, což bylo dobré vědět. Spolu s Buckym uskočil před útokem a Steve mu nenápadně ukázal Brandona.

„To by mohlo fungovat,“ zamumlal Bucky a Steve netušil, o čem to mluví. Když se nad tím víc zamyslel, dal si fakta dohromady. Brandon ovládá elektřinu. Kdyby věděl, že to na obra zabere, dávno by zaútočil, ale očividně na něco čekal a Steve věděl na co. Vodič. Proto si od Buckyho vzal dýku.

Mutant opět zaútočil a Bucky se jeho výpadu snadno vyhnul. Chytil ho za roh a zhoupl se na něm, aby mutanta odklonil, vyskočil mu na hřbet a chytil i jeho druhý roh. Mutant se zaklonil a prudce sebou zavrtěl, aby Buckyho setřásl. Volnou paží chytil Buckyho a chtěl ho ze sebe strhnout, ale on ho nepustil, ani když mu drápy skřípaly po povrchu protetické paže.

Steve štítem odrazil jeho druhou paži a měl pár vteřin na to promyslet, co s dýkou. Jeho předchozí rozpolcení muselo jít stranou a vší silou vrazil dýku do mutantova oka. Když se ozvalo prásknutí a vzduch naplnila elektřina, chytil Buckyho a strhl ho z mutanta dřív, než by ho monstrum zavalilo pod sebe.

Mutant spadl na záda a jeho řev zaplnil ulici. Brandon sletěl z domu obklopen blesky, natáhl paži, a když byl dost blízko, vystřelil. Blesk udeřil do dýky a tělo mutanta zmítaly křeče, jak jím probíjela elektřina.

Steve i Bucky odvrátili pohled, kvůli ostrému bílému světlu, které vyšlehlo spolu s výbojem. Když utichlo praskání elektřiny a světlo pohaslo, vykoukli a zadívali se na mutanta ležícího na zemi.

Brandon se postavil na zem a začal si upravovat rozježené vlasy. Podíval se na oba vojáky a pak se vrátil pohledem k mutantovi, který vydal mělké zavrčení, ale nezvedl se.

„On furt žije?“ zeptal se Bucky a vykročil, aby se podíval, ale Steve ho zastavil a lehce zavrtěl hlavou.

„Je to možný,“ odpověděl Brandon a přistoupil k mutantovi. Lehce do něho kopl a prohlédl si ohromné tělo. „Ale i kdyby, jen tak se nezvedne.“ Mezi jeho trupem a pažemi proskočilo pár bílých jisker jako varování.

Jakoby to zakřikl a mutant se začal zvedat. Rychle si vytrhl sežehlou dýku z očního důlku. Maso kolem rány měl uškvařené na uhel a ještě teď se z důlku lehce kouřilo. Zařval a mladík před ním sebou škubl. Hrozivě se vztyčil a připravil se zaútočit, ale rána ocelovou pěstí ho vyvedla z míry.