Happy nás vzbudil, že už tam za chvilku budeme.Promnula jsem si oči a první, co jsem viděla, byl Peter.
Vždy, když ho vidím, donutí mě se usmát.
Oplatil mi úsměv, a pak naklonil hlavu k oknu.
„Petere, co myslíš, že se bude dít po tom?" zeptala jsem se tak, aby to Happy neslyšel.
„Jak jako po tom?" řekl a udiveně se na mě koukal.
„No, já nemám kam jít," řekla jsem a sledovala každý detail jeho obličeje.
„A musím to říct panu Starkovi," řekla jsem a ani jsem si neuvědomila, jak nahlas jsem to řekla.Nenápadně jsem koukla k Happymu a ten mě pozoroval.
„Co musíš říct Tonymu?" zeptal se a složil noviny na stůl.
„Hele, už přistáváme!" vykřikl Peter a tím odradil jeho pozornost.
„O tom si ještě promluvíme, a teď šup ven," řekl Happy a já si oddechla.
Vyšli jsme z letadla ven a už nás před ním čekalo černé auto.
Happy nám naložil zavazadla do kufru a pokynul nám, ať vlezeme dovnitř.
Sedli jsme si dozadu a Happy nás někam vezl.
Peter si vytáhl kameru a začal do ní mluvit.
„Nikdo nám vlastně neřekl, co tady děláme, jediné, co víme, že Kapitán Amerika se zbláznil nebo tak," vyhrkl a kameru namířil na mě.
„Kate, pozdrav do vlogu." Usmál se a já zamávala a pozdravila.
Peter schoval kameru, protože auto zastavilo. S Peterem jsme si vyměnili pohledy.
Vystoupili jsme až, když nám Happy otevřel dveře.
První, co jsem viděla, byl hotel, který byl od pohledu luxusní.
„Happy, to je náš hotel?!" zaradoval se Peter a Happy jen zakýval hlavou.
Vždycky jsem se musela smát nad Peterovou reakcí, mám pocit, že se usmívá pořád.
Vrátník nám otevřel dveře a hned po projití se mi potvrdily moje představy o tomto hotelu.
Peter se jako vždy usmíval od ucha k uchu. Střetli jsme se pohledy a mě poskočilo srdce. Sklopila jsem zrak k zemi a začala se taky usmívat.
Happy šel k recepční a něco si s ní říkal. Následně mu dala tři klíče. Happy se na ni mile usmál, a pak se vrátil k nám zase se zamračeným výrazem. Petera doslova propichoval pohledem. Pokynul hlavou, ať jdeme za ním.
Nezaváhali jsme a následovali ho. Vyšli jsme schody a přišli jsme k našim pokojům.
„My jsme sousedé, no to je super!" křikl Peter a Happy ho začal propichovat pohledem, vlastně jako vždy. Bylo mi jasné, že si z Happyho dělal jen srandu, ale Happy to nejspíše nevěděl.
Klíčem jsem otevřela pokoj a když jsem ho viděla, rozzářily se mi oči. Zavřela jsem dveře a hned jsem skočila do postele.
Musela jsem si přičichnout k čerstvě vypranému povlečení. Byla tam cítit levandule, což byla jedna z mých nejoblíbenějších vůní.
Prošla jsem si celým pokojem. Bylo tam všechno, dokonce byla v koupelně televize, a hlavně jsme dostali košík sladkostí, které si určitě potom sním.
Vešla jsem do obýváku. Byla tu velká televize gauč a stoleček. Na stolečku ležel kufřík a na něm byl položený papírek.
Přistoupila jsem blíže. Vzala jsem papírek do ruky. „Menší vylepšení," přečetla jsem nahlas.
Otevřela jsem kufřík a vyjel na mě oblek. Byl černý a už od pohledu šlo poznat, že má mnoho vychytávek.
Když jsem si oblek oblékala, byl mi velmi volný, ale jak mile jsem se narovnala oblek se zmenšil přímo na moji velikost.
Sundala jsem si gumičku z vlasů. Moje tmavé vlasy mi spadly podél ramen.
Rychlým krokem jsem došla k zrcadlu ve vedlejší místnosti, abych se mohla vidět.
Nasadila jsem si černou kapuci, která byla součástí obleku. Když jsem se prohlížela v zrcadle, měla jsem pocit, jako bych byla nějaký zabiják.
Slyšela jsem klepání na dveře, tak jsem k nim rychlým krokem došla.
Jen co jsem otevřela dveře, Happy hned začal mluvit. „Doufám, že si našla svůj oblek-" Pozastavil se a podíval se na mě.
„Alespoň ty jsi ho našla." zamrmlal a já pokývala hlavou. „Jo, a ještě tohle je taky k obleku," řekl a dal mi černou masku.Ani jsem si ji neprohlédla a nasadila si ji. Znovu jsem přišla k zrcadlu a podívala se na masku.
Byla čistě černá kromě bílých očí. Když jsem se ohlédla ke dveřím, stál tam Peter. Taky už měl na sobě oblek. Musím říct, že se jeho oblek o dost vylepšil. Oči na masce měl na stejný smysl jako já.
„Wau, ses přidala k temné straně síly?" zasmál se Peter a já se taky zasmála.
„No jasně, ona je nějaká lepší?" řekla jsem a znovu jsem se tomu zasmála.
Jsem zpátky a semnou i další díl, konečně. Budu ráda za každej komentář i hlas ❤️
Korekce :
Horan_N_93 ❤️
ČTEŠ
Infinity love
FanfictionKatherine se narodila se superschopnostmi, ale život ji nijak nezlehčují, právě naopak. Nedokázala si vybavit posledních patnáct let svého života. Nevěděla kdo je její matka, kdo vlastně je ona sama a jestli vůbec její otec je opravdu jejím otcem...