Infinity love

•42•

Písek pod mými nohami byl vyhřátý od zdejšího slunce a měl nádhernou červenou barvu, která s tmavě modrým nebem naprosto ladila.

S dalekohledem jsem se rozhlédla po okolí a k mému překvapení bylo necelé dva kilometry vybudováné opevněné město. Čekala jsem, že na této planetě bude sucho a vedro, ale na druhou stranu od města byl les, který už z dálky měl vyšší stromy, než si dokážete představit.

S Maleken jsme se domluvily, že ona zůstane hlídat loď a já vyrazím do města, společně s Connorem a kdybych se přes dvě hodiny neozvala, tak ať se pro nás i s posilou vydá.

Cestou jsem se musela usmívat. Červená byla moje oblíbená barva a tahle planeta zářila červenou barvou na každém rohu. Zatím jsem nezahlédla jedinou živou bytost, což mi přišlo trochu podezřelé, ale snažila jsem se ten pocit ignorovat.

Stála jsem před opravdu vysokými hradby, které byly vybudované z nějakého černého kamene. Hlavní brána byla otevřená a bez stráži, takže jsem bez problému prošla dovnitř města.

Město bylo plné Sylphů, což jak jsem se v průběhu tří let naučila, byla naše rasa. Ztratila jsem se mezi nimi perfektně a jediným čím jsem vynikala, bylo moje oblečení. Za to Connor mezi ně vůbec nezapadal, vypadal jakoby přišel do středověku z budoucnosti. Měl svůj klasický oblek a svítící ledku na čele.

S Connorem vedle sebe si nás hned všiml stráž a okamžitě nás zastavil.

,,Zdravím vás. Vím, že jste s tím nejspíše nebyli obeznámeni, ale do hlavního města je cizincům vstup zakázán." Řekl strážník, který byl o něco vyšší než já a jeho modré oči mě probodávaly pohledem. Vypadal pouze o pár let straší než já, ale u naší rasy byl věk těžký odhadnout.

,,Velice se omlouvám za naše vyrušení, ale jak jste si nejspíše stihl všimnou, jsem jedna z vás." Usmála jsem se a věnovala mu svůj pohled. ,,A tady Connor je pouze mým osobním strážným."

,,Dobrá, tak mi ukažte váš průkaz." Řekl muž a nedůvěřivě si mě prohlédl. Pouze jsem se usmála, vyhrnula jsem rukáv a ukázala jsem muži své tetování umístěné na zápěstí, které měli pouze Sylphové královské krve.

Strážník bez jakýchkoliv dalších slov poklekl na zem a sklopil svůj pohled. ,,Přijměte prosím mou omluvu."

,,Omluva přijata." Řekla jsem bez jakýchkoliv emocí. ,,Ráda bych vás požádala, aby jste mě doprovodil za vašim vládcem."

,,Náš pán momentálně nepřijímá žádné návštěvníky, madam." Řekl strážník a stále měl svůj pohled sklopený k zemi. Přiklekla jsem si k němu a prstem mu nadzvedla hlavu, tak aby mi viděl přímo do očí.

,,Doprovoď mě za tvým vládcem, hned." Řekla jsem klidným hlasem, ale mé oči přitom zářily červenou barvou. Po chvíli strážníkovi modré oči nabrali červeného odstínu. ,,Doprovodím vás za vládcem. Následujte mě."

Strážník vstal a já ho s úšklebkem následovala. Nečekala jsem, že jeho vůle bude, tak slabá, abych ho zvládla ovlivnit svými schopnostmi tak rychle. ,,Nemusela jsi ho hned očarovat." Zakroutil hlavou Connor a já se pouze zamračila.

Míjeli jsme tržiště, které bylo plné různého jídla, které jsem nikdy předtím neviděla. Pokud si najdu čas, tak bych ráda něco ochutnala, ale bohužel jsem teď měla důležitější věci na práci.

Všichni kolem si mě prohlíželi podezíravými pohledy, ale nevěnovala jsem tomu pozornost a raději jsem sledovala architekturu tohoto města, která byla opravdu krásná. Nedokázala jsem zdejší styl domů k ničemu přirovnat, všechno vypadalo tak staře, ale zároveň moderně.