•11•

2K 143 31
                                        

Korekce- Horan_N_93

Když jsem se vzbudila bylo už kolem jedenácté hodiny. Převlékla jsem se do tepláků a volnějšího trička.

Díky Tonymu jsem věděla, kde je co, takže jsem se rovnou pomalým krokem došourala do kuchyně.

Hned, co jsem tam vešla, mi do nosu vletěla vůně různé zeleniny, a hlavně pečeného kuřete. V ten moment jsem se zarazila, když jsem viděla Visiona, jak krájí rajčata. Zrovna se otočil, aby si mohl vzít olivový olej. Jeho pohled se zastavil na mně.

„Ahoj, my se ještě neznáme." Popošel ke mně, aby mi mohl potřást rukou.

„Ahoj, já jsem Kate Stark." Jeho pohled byl teď trochu zmatený.

„Vision." Odtáhl ruku a stále si mě zaujatě prohlížel.

„Tony nikdy nemluvil o tom, že má dceru." Jeho slova mě zaskočila.

„Jak tě napadlo, že jsem jeho dcera? Teda kromě příjmení."

„Je to očividné, máte stejné oči i barvu vlasů," řekl, a přitom přešel k troubě a vytáhl z ní kuře.

Všiml si takového detailu jako jsou oči. Copak je to tak očividné?

„Hádám, že si dáš." Změnil téma a robotickou rukou ukázal na kuře.

„Ehm, jo, jasně, že si dám." Stále jsem byla zaskočená z minulého rozhovoru.

Sedla jsem si k jídelnímu stolu a za chvíli mi přinesl kuře i se salátem.

„Moc děkuji," řekla jsem a věnovala mu vřelý úsměv.

„Wanda by za chvilku měla přijít," řekl a s úsměvem se posadil naproti mně.

Málem mi zaskočilo, jelikož s Wandou jsem neměla zrovna dvakrát lehký začátek. Pouze jsem se falešně usmála a pokračovala v jídle, které mi velmi chutnalo. Když jsem dojedla, chystala jsem se odnést talíř, ale Vision mi ho vzal a odnesl ho.

V ten moment přišla do kuchyně Wanda a nádherně se usmála na Visiona a on jí úsměv oplatil. Její úsměv se ztratil, když si mě všimla.

„Nevěděla jsem, že už si přijela," řekla bez emocí.

„Už včera večer," řekla jsem a už jsem se chystala odejít, když mě zastavila rukou.

„Promiň, my dvě nezačaly zrovna nejlíp. Jsem Wanda." Trochu jsem se zarazila nad její omluvou.

Před pár sekundami jsem měla pocit, že mě zabije pohledem a teď se mi omlouvá.

„Kate." Usmála jsem se. „Jo a taky se omlouvám," řekla jsem a s úšklebkem na tváři jsem odešla.

Lehla jsem si do postele a hluboce si oddychla.

Zajímalo by mě, co budu celé dny dělat, a kde je vůbec Tony? Myšlenky mě donutily vstát a jít se porozhlídnout kolem.

Mým hlavním záměrem bylo jít do domácího kina, ve kterém jsem si prostě musela něco pustit. Bohužel jsem se cestou srazila s Tonym, který vypadal velmi unaveně.

„Ahoj, zrovna jsem tě šel hledat. Pojď, jdeme do laboratoře," rozkázal a já šla poslušně za ním.

Cestou jsme se střetli s nějakou ženou.

„Pepper, zlato, uděláš mi, prosím, kávu? Děkuji." Věnovala mu lehký úsměv, a pak se s úsměvem podívala na mě.

„Ahoj, ty musíš být Kate. Jsem Pepper a tykej mi, prosím, ale teď běž, Tony s tebou chce nejspíše probrat něco důležitého."

„Dobře." Nezmohla jsem se na nic lepšího, nechápala jsem totiž, proč se ke mně chová tak mile.

Hned, když jsme s Tonym vstoupili do laboratoře, jsme se usadili na židli.

„Takže, večer jsem dělal výzkum," hluboce si oddychl „No, musel jsem ji srovnat s mojí krví."

Moje srdce se rozbušilo, zjistil to snad?

„Kdy ses mi to chystala říct?" řekl s klidem v hlase, což mě trochu uklidnilo.

„No já, n-nebyla jsem si tím jistá," sklopila jsem hlavu dolů, „ani nebyla příležitost."

Hrozně by mě zajímalo, na co teď Tony myslí. Škoda, že tu není Peter, určitě by mě podpořil a uvolnil napjatou atmosféru.

„Když jsem srovnal naši krev, tak DNA bylo stejné." Zahleděl se do monitoru, kde se ukazovaly krevní výsledky. „Ale tvoje krev je tmavší, než je normální a to hodně." Vážně musí zrovna teď řešit odstín krve? „Kate, máš černou krev, když jsem ti ji odebíral, myslel jsem, že je to už únavou," pousmál se, „ale ne, opravdu je černá."

„Já myslela, že je to normální, a navíc nepřišli jsme sem řešit něco jiného?" Nevím, proč jsem to řekla, lehce jsem se mohla vyhnout debatě o tom, že jsem jeho dcera.

„Jo, promiň." Konečně se mi podíval do očí. „Takže, kdo je tvá matka? Jak se jmenovala? Prostě všechny podrobnosti."

„Moc si toho nepamatuji. Jako by většina vzpomínek prostě zmizela."

Je tu další část 😛Doufám že se vám líbila 😌 Konečně vyšla pravda ven 😀
Pokud se vám líbila budu ráda za každý ohlas 😉❤️

Infinity lovePříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat