Infinity love

•34•

Cítila jsem, že mě něco táhne zpátky. Bylo to jakoby se moje spojení s Thanosem najednou přerušilo a já byla zpátky v realitě. Svět kolem mě byl tlumený, ale stihla jsem si všimnout, že Thanos už je při smyslech a dokonce bojuje s Tonym. Náš plán selhal.

Thanos se natáhl a použil rukavici, kterou na nás přitáhl měsíc. Namířil ho přímo na mě a Tonyho, když se měsíc začal přibližovat podařilo se mi ho zastavit těsně před nárazem. Musela jsem použít svoji maximální Sílu proti Kamenu nekonečna. Nedokázala jsem to už déle držet, ale zároveň jsem věděla, že když ho teď pustím zamáčkne mě.

Sebrala jsem všechnu Sílu, kterou jsem mohla a podařilo se mi měsíc bezpečně zničit. Tělem se mi začala prolévat nepříjemná bolest. Na hlavě mě začalo něco tlačit a zároveň mě začaly bolet zuby. Nedokázala jsem si bolest zrovna tuhle vysvětlit, ale něco mi říkalo, že mě někdo volá.

Zavřela jsem nachvíli oči, protože na mě pomalu dopadala únava z množství Síly, kterou jsem použila. Cítila jsem, že mě někdo zvedá ze země a odnáší mě někam. Podařilo se mi otevřít oči a když jsem viděla Petera tak se mi vykouzlil úsměv na tváři.

,,Musíš přestat na sebe takhle tlačit, zlato." Řekl mi Peter, když si všiml, že jsem už při smyslech.

,,To bych potom přišla o chvíle jako jsou tyhle." Usmála jsem se a Peter mě opatrně položil, abych už mohla jít po svých.

,,Musíme jít pomoct Tonymu." Uvědomila jsem si a hned jsem se vydala zpět od kud mě Peter donesl.

,,Ne, Kate! Strážci jsou teď mimo hru a ty zase na pokraji svých sil. Bojovat s Thanosem je v tvém případě moc riskantní. Nepustím tě." Řekl Peter a chytl mě za rameno, aby mě zastavil.

Moje oči nevědomky změnily barvu na červenou a já okamžitě chytla Petera za ruku a odtrhla jsem ji ze sebe. Usmála jsem se a řekla jsem: ,,Myslím, že si můžu dělat co chci."

Peter ze mě vyděšeně sundal ruku a já si uvědomila co jsem právě udělala. Moje oči se znovu vrátily do normálu a znovu mě v oblasti čela začalo nepříjemně píchat.

,,Promiň... Nevím co to do mě vjelo." Omluvila jsem se a sklopila jsem pohled k zemi.

,,Vpohodě. Jenom si mě trochu vyděsila...Kate, kdy se ti podařilo udělat si takové dvě boule na hlavě?" Řekl mi Peter a já si okamžitě chytla na čelo na obou stranách jsem cítila jednu bouli. Nedokázala jsem si vzpomenout, že bych se bych se nějak bouchla do hlavy.

,,Nebudeme to teď řešit. Jdu pomoct Tonymu a je mi jedno jestli jdeš semnou." Řekla jsem a odhodlaně jsem se vydala zpět k Tonymu.

Konečně se mi podařilo dostat se k Tonymu. Byl ode mě několik metrů a bojoval s Thanosem, ale najednou Thanos bodl Tonyho do břicha. Nahnul se k němu a něco mu řekl.

,,Nee!" Zařvala jsem se slzami v očích a Thanos se podíval mým směrem a pouze se na mě povýšeně usmál. Natahoval ruku aby použil rukavici a já už se chystala použít tu svoji, aby jsem ho zastavila, ale Peter mě stihl zastavit.

,,Přestaň! Ušetři jeho život a já ti ten kámen dám." Ozval se Strange a já se na něj udiveně podívala.

,,Žádné triky." Varoval ho Thanos a namířil na něj rukavicí, aby ho varoval.

,,Ne!" Vzdoroval Tony a mně bilo srdce jako o závod. Peter mě držel za ruku a snažil se mě tím uklidnit. Strange se pro něco natáhl do vzduchu a v ruce se mu objevil zelený kámen. Poslal ho vzduchem k Thanosovi a ten si Kámen okamžitě nasadil na svojí zlatou rukavici.

,,Už jen jeden." Řekl Thanos a prohlížel si přitom svojí rukavici. Najednou po něm někdo začal střílet. Byl to Quill. Thanos použil rukavici a zmizel portálem pryč.

,,Kam zmizel?!" Zařval Quill.

Hned jsem se odtrhla od Petera a běžela jsem k Tonymu, který si zrovna nějakou věcí léčil ránu. Přišla jsem k němu a starostlivě jsem se na něj podívala a potom jsem se podívala na Strange.

,,Proč jsi mu ho dal?" Zeptal se Tony nechápavě a všichni jsme se podívali jeho směrem.

,,Teď jsme ve finále." Odpověděl a stále jsme ho zděšeně pozorovali. Strange si nás všechny projel pohledem a potom sklopil svůj pohled k zemi.

,,Tony, jsi vpohodě?" Zeptala jsem se starostlivě a Peter pomohl Tonymu vstát. Většina se teprve probírala z omráčení, které jim způsobil jeden z Kamenů nekonečna.

,,Žiju. Vám se nic nestalo, děcka?" Zeptal se Tony a šla slyšet starost v jeho hlase. Pousmála jsem se nad označením "děcka" a zakroutila jsem hlavou, ,,Ne, jsme vpohodě."

,,Thanosovi zbývá pouze jeden Kámen. Je jen otázka času, než je všechny použije." Řekla Nebula, která se k nám dobelhala.

,,Takže, čekáme na smrt?" Zeptal se Peter a já se na něj smutně podívala a odpověděla jsem mu: ,,Thanos vyhladí polovinu galaxie. Je možné, že to mnoho z nás přežije."

,,A nebo taky všichni umřeme." Přidala se Nebula do rozhovoru a já se na ni podívala. Vypadala pořád stejně jako před lety. Složená ze součástek modré barvy a černé oči, které ji dělali ještě děsivější než ve skutečnosti byla.

,,Nebulo, dlouho jsme se neviděly." Řekla jsem a Nebula se na mě podívala pohledem, ze kterého se mi dělala husina na zádech.

,,Katherine," pousmála se a pokračovala, ,,naposledy, když jsem tě viděla tak si byla s Thanosem. Změnilo se toho hodně od té doby, co?" Dopověděla a všichni kolem se na mě zděšeně podívali.

,,Ty jsi byla na straně Thanose?" Zeptal se mě Tony a jeho hlas zněl docela přísně.

,,Jak Nebula řekla. Změnilo se hodně od té doby, dobře? Jednou ti všechno řeknu, ale teď není ten správný čas." Sklopila jsem pohled k zemi a Tony nevěřícně zakroutil hlavou.

,,No to tedy vysvětlíš a to hned jak se vrátíme zpátky." Oznámil mi Tony a já s úsměvem přikývla. Tony mi i přes jistou bolest úsměv oplatil.

Všichni jsme se seskupili a pohledem jsem si prohlédla všechny zdejší. Vypadali unaveně a zdrceně a myslím, že jsem na tom nebyla o moc lépe.

,,Něco se děje."

Znovu se omlouvám za dlouhou pauzu, ale mám před příjmačkami a musím se pořád učit, ale nebojte brzy budu vydávat pravidelně.😄