Infinity love

•21•

Korekce- Horan_N_93 ❤️❤️

Všude kolem hrála hlasitá hudba a ani jsem nevnímala, co zrovna hraje. Doufám, že do toho punče nic nedali, ale o čem by byla party bez alkoholu, že?

Peter si mě chytl kolem ramen a přitom vedl zajímavý rozhovor s jeho kamarádem Nedem. Nejspíše bych byla radši s Peterem doma a ležela v posteli a měla puštěnou Hru o trůny, jako to děláme vždycky, ale o čem by pak byl náš vztah?

„MJ, tohle je Kate." Z mého přemýšlení mě vytrhl Peter, a když si mě všimla dívka, podívala se na mě velice zvláštním způsobem a ještě divněji se dívala na Petera.

„Myslím, že bych si všimla, kdyby chodila k nám do školy. Ještě když je pořád nalepená na tebe." Nuceně se usmála a znovu si mě projela tím pohledem, o co jí jde?

„Jsem ráda, že jsi tak bystrá a všimla si toho." Pokusila jsem se to říct drsným tónem, ale nevím, jestli se mi to povedlo.

Protočila očima a s pouhým „Čau." zmizela někde v hloučku lidí. Peter se na sebe s Nedem nechápavě podívali.

Vydali jsme se na parket, kde jsem s Peterem tak patnáct minut tancovala.

Oddělila jsem se od něj, protože jsem potřebovala na záchod. Samozřejmě zde byla fronta a stála v ní MJ a usrkávala si punče z červeného kelímku. Hned co si mě všimla, vražedně se na mě podívala a já stále nechápala proč.

„Máš se mnou nějaký problém? Ráda bych si to objasnila." Založila jsem ruce v bok a ona se pouze pousmála a řekla: „Problém? Jo, vlastně mám. Si na Petera nalepená jakoby byl jen tvůj, ale-"

„Možná proto, že spolu chodíme?" skočila jsem jí do řeči a jí z obličeje zmizel úsměv.

„Chodíte spolu? Peter se nezmínil." Falešně se usmála a už se chystala otočit, ale v ten moment do ní někdo strčil a skoro celý obsah jejího punče skončil na mně.

Neovládla jsem hněv a kelímek hodila o zeď a zbytek punče postříkal celou zeď, bohužel jsem na to nepoužila ruce, ale telekinezi. Všichni se na mě zděšeně dívali a nejspíše nikdo nechápal, co se právě stalo.

„Do prdele," Nemohla jsem pro tuto situaci najít vhodné slovo. Otočila jsem se a běžela najít Petera, který byl zrovna v největším hloučku lidí. Chytla jsem ho za rukáv stejně jako on mě předtím.

„Petere, musíme hned vypadnout!" Táhla jsem ho za sebou směrem k východu, ale u něj stál Flash a snažil se mi něco říct, ani jsem ho neposlouchala a odstrčila ho na stranu, zase svojí mocí.

„Kate! Co to děláš?" Zastavili jsme se u Tonyho auta a já se snažila pochopit jeho negativní reakci.

„Petere, ty nevíš, co se stalo... Já... Prostě jsem se nemohla ovládnout. Celá tahle party plná lidí a ještě jsem celá politá punčem, který mimochodem stál pěkně za hov-" Nedořekla jsem větu, protože mě Peter objal.

Stáli jsme tam takhle celkem dlouho a musím říct, že mě jeho objetí uklidnilo víc, než bych to čekala. Mlčky jsme nasedli do auta a jeli ke mně domů. Venku už se o pár stupňů ochladilo, takže jsem si půjčila Peterovu šedou mikinu, milovala jsem jeho vůni, milovala jsem Petera.

Zastavili jsme před velkým domem, ve kterém žiju. Můžu tomu vůbec říkat domov?

Sedla jsem si na kapotu auta a sledovala nebe, které bylo plné hvězd. Zvláštní představa, že někde tam je moje matka a snaží se ke mně nějak dostat a já tady mezitím sedím a nic nedělám ani jí nemůžu pomoct.

Peter mě chytl za ruce a mě to donutilo se na něj podívat. Nevadilo by mi se na něj dívat několik hodin a ani se neodtrhnout od jeho tváře. Položila jsem mu ruku na tvář a klidným hlasem řekla: „Petere, já tě miluju. Chci, ať to víš a chci, ať víš, že jsi pro mě vším a prostě-"

Přiložil mi prst na rty a stejně klidným hlasem řekl: „Taky tě miluju."

Tyhle slova mi vykouzlila úsměv na tváři a všechny motýlky v břiše donutily poletovat.

Přitáhla jsem si ho blíž a spojila naše rty, ruce mi zajely do jeho rozcuchaných vlasů, ale museli jsme se oddělit kvůli známému volání z povzdálí. „Děcka, nechte si to na jindy a ty, Kate, slez z toho auta, než si něco uděláš!" zavolal Tony a my všichni jsme se začali smát.

Slezla jsem z auta a s Peterem jsme se vydali zpět dovnitř. Tony se na nás pouze pousmál. Došli jsme do mého pokoje a já si odhodila věci na zem a opřela se o nejbližší zeď v mém pokoji. V pokoji bylo díky měsíci šero a byla jsem za to ráda, nechtělo se mi rožínat světlo.

Peter se rozvalil přes postel a já hned vedle něj. Sevřel mě do objetí, ve kterém jsem usnula během chvilky.

Ráno mě vzbudil Peterův budík, který měl nastavený, aby stihl dojít domů. Normálně bych spala dál, ale teď jsem měla pocit, že se s Petrem pěkně dlouho neuvidím, ale byl to jen pocit.

Vyprovodila jsem ho ke dveřím, kde jsme strávili nejméně minutu v objetí. Věnovala jsem mu polibek a Peter s úsměvem na tváři vyšel z domu. Zamávali jsme na sebe a já potom zavřela dveře.

Šla jsem do kuchyně a Pepper zrovna dělala palačinky, alespoň se konečně pořádně nasnídám.

„Dobré ráno." Rozhlédla se kolem sebe. „Peter už jel?" Pousmála se a pokračovala ve vaření. Kývla jsem hlavou a pro ni to byla jasná odpověď.

„Dáš si Nuttelu nebo marmeládu?" zeptala se a já se na chvíli zamyslela. „Nuttelu, prosím," poprosila jsem a donesla mi palačinky přímo před nos. Poděkovala jsem a pustila se do jídla.

„Byly výborné Pepper." Dojedla jsem poslední sousto palačinky a šla odnést špinavé nádobí. Do kuchyně vběhl Tony a já se ho lekla tak, že jsem pustila talíře na zem. Naštěstí jsem je stihla zachytit myslí a zvednout je zpátky na linku.

„Něco vstoupilo do atmosféry! Vypadá to, že to jede naším směrem."

Tahle knížka už se semnou táhne rok! To je strašně dlouho :D Myslím, že bych si měla pohnout a knihu konečně dopsat...Ale řekla bych, že maximálně  8 části a máme to za sebou :D Zatím se mějte ❤️