Infinity love

•3•

Děkuji za korekci Horan_N_93
A máme první umístění 3# v Groot 😂❤️

Párkrát jsem zamrkala a rozhlédla se kolem sebe. Viděla jsem sebe a Petera.

Nechápala jsem, co se právě děje. Vidím sebe!

A pak jsem si to uvědomila - jsem přesně ten pták, na kterého jsem se soustředila.

Snažila jsem se pochopit, jak se to stalo, a hlavně jsem chtěla vědět, jak se dostat zpátky

„Chci zpátky, " pomyslela jsem si a najednou jsem cítila stejný pocit.

Bylo to jako se vzbudit. Podívala jsem se na Petera.

„Hej, Kate, jsi v pohodě?"

„Jo, jsem v pohodě." Promnula jsem si oči. „Nechápu, co se stalo, ale já byla ten pták," řekla jsem a ukázala na ptáka, který právě v ten moment uletěl

„Počkej, cože? To teď myslíš vážně? " Sledoval mě a já se stále snažila probrat.

„Úplně vážně," řekla jsem a on se ušklíbl.

„Tak to je dokonalý. Myslíš, že se dokážeš dostat i do hlavy člověka?" zeptal se a já se zamyslela.

„Nejspíš... Nevím, protože moje schopnosti se vyvíjí možná časem," řekla jsem, a pak slezla ze zídky.

Celý den jsme nějakým způsobem zabili. Bylo to, jako bychom se znali celý život, a ne dva dny. Pořád jsme měli o čem mluvit, ať už šlo o filmy nebo běžný život.

Kolem páté hodiny jsme se rozhodli jít domů, tam jsme zhlédli pár filmů, a pak šli spát. Vše uteklo rychle, a jelikož Peter musel ráno do školy, mohla jsem se pořádně prospat.

Vzbudila jsem se a snažila se pořádně probrat. Rozhlédla jsem se kolem sebe a podívala se na hodiny.

Bylo něco po dvanácté. Usmála jsem se a s nechutí se zvedla. Hodila jsem na sebe šedé volné tričko a černé kraťasy. Vlasy jsem si sepnula do vysokého copu a potom šla do obýváku. Nikdo nebyl doma, jen já.

May se měla vrátit až za hodinu a Peter nějakou chvíli po ní. Nevěděla jsem moc, co dělat, tak jsem se rozhodla sledovat televizi. Hráli tam "strašně" zajímavé seriály, u kterých jsem nějakou chvíli vydržela.

Stále jsem měla půl hodiny nudy.

Rozhodla jsem se, že se půjdu osprchovat.

Dala jsem si studenou sprchu. Vlasy jsem si vyfénovala a rovnou si dala řasenku.

Když jsem vyšla z koupelny, zrovna někdo vešel do domu.

„Ahoj May," řekla jsem a šla ke dveřím.

„Ahoj Kate, dala sis ty buchty?" zeptala se, když si vyzouvala boty. Vzpomněla jsem si, že včera pekla, a pak nám dala ochutnat. Jíst se to vážně nedalo.

„Ehm... Ne, neměla jsem hlad," falešně jsem se usmála.

Prohodily jsme pár slov a já potom zalezla do pokoje. Jen co jsem si sedla na postel, někdo zazvonil, ale Peter to být nemohl, jelikož bylo moc brzo. Zvedla jsem obočí a stoupla si a vykoukla ze dveří. Slyšela jsem povědomý hlas.

Zabolela mě hlava, tak jsem si automaticky přiložila ruku na čelo. Zavřela jsem oči a bolest se postupně zvětšovala, když se najednou utlumila.

Otevřela jsem oči. Stála jsem na obilném poli.

Rozhlédla jsem se kolem sebe a vzdáleně uslyšela Peterův hlas.

„Omlouvám se," zašeptal.

Nervózně jsem se rozhlížela kolem sebe. Vzduchem kolem mě proletěl prach. Zvedla jsem obočí a přimhouřila oči a pozorovala postavu v dáli.

Byl fialový a měl něco zlatého na ruce, jen jsem nedokázala rozeznat co.

Najednou vše zmizelo a já se octla zpátky v realitě.

Promnula jsem si oči a začala normálně vnímat. Uběhla nejspíše přibližně minuta, jelikož jsem už viděla muže, který na nás zazvonil.

„Hledám Petera Parkera. Jsem tu dobře?" usmál se na May a já ho hned poznala.

Byl to Tony Stark.

Trošku se nedržím prologu no..
Jinak děkuji za všechny votes a komentáře ❤️