Infinity love

•16•

Korekce: Horan_N_93 ❤️

„Petere, k čertu, ty to nechápeš. Jestli vstoupíš na tu loď, vše jen zhoršíš!" 

„Myslel jsem si, že alespoň ty budeš na mojí straně. Že ty mi uvěříš, že to zvládnu sám."

Ruce jsem měla v boku a snažila jsem se Petera přesvědčit, opravdu ano.

Ale on si nedal říct, prostě trval na svém.

„Věřím ti, ale ty zbraně co mají? Tohle je práce pro někoho staršího a zkušenějšího než jsme my dva," řekla jsem a snažila se zachovat klidnou tvář.

„Ale já to zvládnu! Dokážu si s tím poradit, jasný?" Naštvaně to na mě vychrlil, až se mě to dotklo.

„Víš co, dělej si, co chceš, ale až se ti něco stane, nečekej, že ti pak pomůžu," řekla jsem a otočila se na patě.

Sedla jsem si na kraj budovy a nevěnovala jsem mu už ani jediný pohled.

„Fajn," odsekl uraženě a seskočil ze střechy.

Po chvíli jsem konečně zvedla hlavu a pohlédla na přístav.

Loď zrovna vyjížděla. Znamenalo to, že Peter už tam musí být.

Celou dobu jsem loď sledovala, ale po chvíli se z lodi začala ozývat střelba. Zmocnila se mě panika a strach o Petera, zase.

Z lodi začaly střílet nějaké lasery a já se už chystala seskočit, ale hlas za mnou mě zastavil.

„Kate!" Otočila jsem se a stál tam Tony ve svém obleku.

„Tony, už si tady. Nedokázala jsem ho přesvědčit," řekla jsem sklesle.

„Nedělej si z toho těžkou hlavu." Přiletěl blíže ke mně a položil mi ruku na rameno.

„Je paličatý. Dokonce si hacknul oblek." Zavrtěl hlavou a jeho pohled padl na loď.

„Panebože," vypadlo ze mě při pohledu na loď.

Byla celá rozpůlená, ani nevím, kdy to stihli. Tony pouze kolem mě proletět a rychlostí se vydal k lodi.

Celou loď se Peter pomocí pavučin snažil spravit. Vypadalo to, že se mu to i povedlo, bohužel se všechny pavučiny odtrhly a loď pokračovala s půlením.

V ten moment zasáhl Tony, stlačil loď dohromady a jeho laserem dal loď zpět dohromady.

Oddechla jsem si a sedla si na kraj vysoké budovy. Podívala jsem se dolů a sledovala lidi, kteří byli teď o mnohem menší. Někteří si chystali koupit předraženou kávu a některým zase ujel autobus přímo před obličejem.

Najednou mě popadla závrať, kterou jsem normálně netrpěla. Začalo se mi zatemňovat před očima.

Zacouvala jsem akorát včas, jinak bych nejspíše letěla dolů. Došlo mi, co se děje - další vize, přesně v nejlepší načasování. Moje tělo ztratilo všechnu sílu a já upadla na zem.

Otevřela jsem oči a oslnilo mě světlo. Když jsem se rozkoukala, uvědomila jsem si, že nejsem na obilném poli jako normálně.

Stála jsem na prázdné pláži a nikde nikdo nebyl. Kromě šplouchajícího moře, kde vlny narážely na břeh, bylo ticho. Dokonce to bylo uklidňující, tak jsem zavřela oči a hluboce dýchala ve snaze dostat se zpět.

Pak se kolem mě ozvaly kroky, hned jsem otevřela oči a nervózně se rozhlédla kolem sebe.

Prošla kolem mě neznáma osoba, ani se na mě nepodívala, prostě šla dál. Něco držela v ruce, ale nestihla jsem rozpoznat co. Rychlým krokem jsem neznámého následovala.

Když se najednou zastavil. Před námi se objevila další neznáma postava, ale už jsem jí viděla do obličeje.

Byla to starší žena, která se zdrceně dívala na osobu přede mnou. Byla mi povědomá, ale nemohla jsem zjistit odkud.

„Slib mi, že se o ni postaráš a hlavně ji ochraň." Podle rozklepaného jemného hlásku jsem poznala, že je to žena.

Podala starší ženě miminko, které celou dobu měla v náručí. Že mi to nedošlo hned. Starší žena si dítě přitiskla k sobě a se slzami v očích se podívala na druhou ženu.

„A co když bude stejná jako ty?" zeptala se starší žena a přistoupila blíže.

„Jestli ano," vzlykla, „její schopnosti se projeví, až bude starší, neboj," odpověděla mladší žena a pohlédla k nebi, kde se objevilo nějaké letadlo.

„Utečte! A hlavně se postarej o Kate!" zařvala mladší žena a ta druhá se na povel rozeběhla pryč.

Moje srdce nejspíše vynechalo několik úderů a já se slzami v očích padla na kolena. Žena naproti mně si sundala kapuci a její hnědé vlasy začaly ve větru vlát.

Postavila se čelem k neznámému stroji, který se už snesl na zem. Vyšlo z něj několik ozbrojených lidí a všichni namířili na ženu, která nejspíše byla má matka.

Z písku začala lézt černá tekutina, která mě celou znovu pohltila.