Infinity love

•31•

Seděla jsem u okna a zaujatě jsem pozorovala hvězdy a planety, které jsme cestou míjeli. Ujídala jsem přitom proteinovou tyčinku, která je podle Connora dobrá na kosti, ale mně přišla hlavně dobrá na chuť.

,,Už budeme přistávat! Radši si rovnou nasaď oblek." Zavolal na mě Connor a já nijak neprotestovala. Musím říct, že se Connor začíná chovat jako člověk a to jen díky mně.

Podívala jsem se na Tonyho náramek a stiskla jsem tlačítko, které aktivovalo můj oblek. Chyběli mi všichni, kdybych se kdysi nenechala tolik unést, možná bych teď byla s Peterem.

Povzdechla jsem si a nasadila jsem si masku přes pusu. Nejhorší ze všeho na tom bylo, že Petera a nebo dokonce Tonyho už pravděpodobně nikdy neuvidím.

Cítila jsem, že loď se začíná snášet k zemi a proto jsem hodila všechny myšlenky za hlavu a připravila jsem se na výstup z lodi.

Konečně jsme byli tady. Planeta byla zvláštní gravitace na této planetě byla jiná než na zemi. Bylo to tu opuštěné a panoval tady naprostý klid, ale přesto jsem měla pocit, že se tu stalo něco hrozného. Jakoby tady byl předtím nějaký život, ale z neznámých důvodu už tu nebyl. Možná tu předtím opravdu byl život, ale Thanos ho pravděpodobně zničil jako všechno ostatní.

,,Musíme se připravit! Překvapíme Thanose a tentokrát vyhrajeme." Ozval se za mnou Quill a já se na něj s úsměvem na tváři otočila.

,,Měli by jsme se někde schovat než přijede." Navrhla jsem a všichni semnou souhlasili.

Vlezli jsme do nějaké rozpadlé budovy, ale mohla to být i stará vesmírná loď podle toho jak byla zničená už to ani nešlo poznat.

Nějakou chvíli jsme tam seděli a pouze mlčky hleděli do země. Všichni jsme měli strach, ale snažili jsme se ho ukrýt. Najednou do místnosti někdo vešel, ale Thanos to určitě být nemohl, jelikož kroky byli moc lehké.

,,Kate!" Byl to Connor. Tázavě jsem se na něj podívala a všimla jsem si jeho zděšeného výrazu.

,,Loď hlásí, že nějaká loď je poblíž nás." Řekl a opřel se o nejbližší zeď.

,,Mohl by to být Thanos?" Zeptala se Mantis a já netrpělivě sledovala Connora.

,,Thanos by použil kámen nekonečna." Odpověděla jsem a všichni v místnosti se na mě podívali.

,,Má pravdu. Proč by Thanos letěl lodí, když se během pár minut může přemístit kamenem?" Souhlasil semnou Drax.

,,Půjdu s Connorem do naší lodi a budeme sledovat tu loď. Hned jak přistane tak zaútočíme." Řekla jsem a běžela jsem s Connorem směrem k naší lodi.

Vběhla jsem do lodi a zamířila si to rovnou do řídicího centra. Na obrazovce problikávala červená tečka a rychle se přibližovala k modré tečce, která značila nás.

,,Connore, když ta loď vůbec nezpomaluje." Řekla jsem Connorovi, který zrovna vstoupil do lodi.
Zaměřil pohled na obrazovku a pozvedl jedno obočí.

,,Zvláštní. Loď už by měla dávno zpomalit, jelikož není možné aby v této rychlosti přistála."

,,No asi bys jim to měl říct." Ukázala jsem na obrazovku, když loď najednou trochu zpomalila a přesně v ten moment tvrdě přistála.

Pohled Petera

,,Chci jen říct, že jestli mi vetřelci nakladou do hrudi vajíčka, a já vás sežeru, tak se omlouvám." Řekl jsem, když jsem vysel na svojí pavučině vzhůru nohama.

,,Až do konce výletu nechci od tebe slyšet už ani jednu popkulturní narážku." Varoval mě Tony a Strange pouze sledoval naši hádku.

,,Jen se snažím říct, že se něco blíží." Řekl jsem a najednou se jim pod nohy zakutálela kulička, která nás všechny odhodila daleko od sebe.

Při odhození jsem se nestihl zachytit pavučinou, takže jsem se skutálel na zem. Hned, když jsem otevřel oči stála předemnou nějaká bytost s tykadly. Vetřelec!

,,Ne, ne, ne, prosím. Neklaď do mě vajíčka!" Začal sem panikařit a couvat od té bytosti jak nejdále to šlo. Vystřelil jsem po ní pavučiny, čímž jsem zabránil tomu aby se ke mě přiblížila. 

Najednou mě ze zadu někdo udeřil do ramena a já tak tak stihl uskočit. Muž po mně začal střílet, takže jsem musel využít svého obleku, abych se odrazil do vzduchu. Ve vzduchu jsem musel udělat otočku, abych se vyhnul střelbě. Bezpečně jsem dopadl a okamžitě jsem po muži vyskočil, bohužel po mně cosi hodil a zelektrizoval mě tím. Srazilo mě to k zemi a muž toho využil a použil mě jako rukojmí. Sakra!

,,Všichni zůstaňte, kde jste. A žádný blbosti!" Mířil mi svojí zbraní přímo na hlavu, prosím ať tohle přežiju.

,,Zeptám se tě jen jednou. Kde je Gamora?" Řekl muž a sundal si masku, kterou měl  celou dobu na hlavě.

,,Já se tě zeptám líp, kdo je Gamora." Řekl Tony a taky si sundal masku.

,,Já se zeptám ještě líp. Proč je Gamora?" Zeptal se muž, kterého držel Tony jako rukojmí a já se na něj pouze nechápavě podíval.

,,Okamžitě mi řekni, kde ta holka je, nebo toho gymnastu ugriluju."

,,Jen do toho. Zastřel ho, a já odbouchnu jeho. Dělej!" Varoval ho Tony a namířil na toho muže jednou ze svých zbraní.

,,Udělej to, Quille. Já to snesu!" Řekl muž a pokusil se při tom znít co nejvíce hrdinsky.

,,Ne to nesneseš!" Zvolala ta vetřelčí holka od někud ze zadu.

,,Má pravdu, nesneseš." Promluvil Strange.

,,Jo tak, ty mu nechceš říct, kde je? Tak fajn. Všechny tři vás zabiju a vymlátím to z Thanose sám! Začnu tebou."

,,Tak jo, teď se pro změnu zeptám já. Kterému pánu sloužíš?" Zeptal se Strange a muž se na něj nechápavě podíval.

,,Kterýmu pánu sloužím? Co mám říct? Ježíšovi?"

,,Ty jsi ze Země." Řekl Tony.

,,Nejsem. Jsem z Missouri." Odpověděl mu ten muž arogantně.

,,Takže vy nejste s Thanosem?" Promluvil jsem po dlouhé době, abych si všechno ujistil.

,,My? S Thanosem? Ne. Přiletěl jsem ho zabít," sklopil zbraň a pokračoval, ,,vzal mi holku. Co jste zač?"

,,My jsme Avengers, ne asi?"

Pohled Katherine

,,My jsme Avengers, ne asi?" Konečně jsem se dostala k té lodi, ale ten hlas? Znala jsem ho. Pak mi to došlo. Avengers. Ten hlas.

Co nejrychleji jsem běžela ke zdroji hlasu a moje srdce se zastavilo, když jsem se k nim konečně dostala. Nebyl to Thanos. Byl tam Tony. Byl tam Peter.

,,Petere..." Vypadlo ze mě a se zatajeným dechem jsem ho sledovala. Podíval se mým směrem a sledoval mě stejně zaraženě jako Tony.

,,Kate?"

Po delší době je tady opět další kapitola! Doufám, že jste se v tom vyznali. To je dneska asi všechno co vám řeknu, takže ahooj.❤️😀