Infinity love

•29•

,,Kam máme namířeno?" Zeptal se Connor a já se na něj pousmála.

,,Domů, Connore."

O 2 hodiny později

,,Katherine, pojď tohle musíš slyšet!" Zavolal mě Connor a já k němu rychle přišla.

,,Co se děje?"

,,Přišla mi zpráva od neznáme lodi. Potřebují pomoct.

,,Cože? Přehraj mi to, prosím." Řekla jsem a sedla si vedle něj.

,,Tady je ásgardská uprchlická archa Statesman. Jsme pod útokem. Opakuji, jsme pod útokem. Motory jsou mimo provoz, selhává nám podpora života. Žádáme o okamžitou pomoc jakékoli plavidlo v dosahu. Naši posádku tvoří ásgardské rodiny. Máme málo vojáků." Podívala jsem se vyděšeně na Connora a on mi vyděšený pohled oplatil.

,,Nejsme válečná loď. Opakuji, nejsme válečná loď." Hlášení skončilo a já se snažila pochopit všechno co jsem právě slyšela.

,,Musíme jim pomoct Connore!" Řekla jsem a android se na mě chápavě podíval.

,,Kate, může to být opravdu nebezpečné."

,,To může, ale taky můžeme pomoci někomu kdo naši pomoc potřebuje." Connor pouze kývl hlavou a změnil směr lodi.

,,Brzy vyskočíme z hyperprostoru, takže se příprav." Řekl a já na něj kývla chápavě hlavou.

Loď sebou cukla a objevili jsme se na místě odkud přicházela zpráva. Nic tu nebylo. Pouze trosky plující vesmírem.

,,Vypadá to, že jsme přišli pozdě. Nedá se nic dělat, Kate." Už se natahoval, že změní souřadnice, ale zastavila jsem jeho ruku.

,,Podívej, tam v dálce je nějaká loď!" Ukázala jsem prstem na loď, která mohla být velká přibližně jako naše.

,,Vypadá to, že nejsme jediný kdo slyšel tu zprávu." Řekl Connor a vydal se směrem k lodi.

,,Zkus se s nimi spojit." Řekla jsem a Connor pouze přikývl a začal hledat komunikátor.

,,Nejsme nepřátelé. Opakuji, nejsme nepřátelé. Chceme pouze vědět co se stalo." Řekla jsem do komunikátoru a doufala v odezvu.

,,Kolik vás je na lodi?" Ozvalo se po chvíli a já okamžitě popadla komunikátor ,,Pouze já a jeden android. Prosím, můžeme se k vaši lodi připojit? Chci vědět podrobnosti."

,,Dobře." Ozvalo se z komunikátoru a já se radostně usmála a řekla: ,,Connore až nás připojíš k lodi, tak tu zůstaneš a budeš hledat jakékoliv známky života, jo?"

,,Už se připojujeme, takže se připravte." Kývla jsem hlavou a rychlým krokem jsem se vydala k průlezu.

Přešla jsem do druhé lodi kde už mě čekali přibližně čtyři lidi. Jeden z nich na mě namířil zbraní a já zvedla ruce do vzduchu ,,Jak jsem řekla. Nejsem nepřítel a navíc jsem neozbrojena."

,,Groote, prohledej ji." Řekl hnědovlasý muž, ale stále na mě nepřestal mířit zbraní.

,,Já jsem Groot." Řekl strom, který s otráveným výrazem přešel ke mně. Začal mě prohledávat a po chvíli, když nic nenašel vzhlédl k muži a řekl: ,,Já jsem Groot."

,.Dobře, můžeš už jít, Groote." Groot kývl hlavou a odešel někam pryč. Najednou ze dveří vyšla dívka, kterou jsem znala z minulosti. Byla zelená a její vlasy byli černé, kromě jejich růžových konečků vlasů.

,,Gamoro." Řekla jsem a nechápavě se na ni dívala. Přišla ke mě blíž a prohlédla si mě, ,,Katherine?" Kývla jsem hlavou a ona se usmála, ,,Jsem ráda, že tě vidím. Myslela jsem, že jsi umřela. Pořád pracuješ pro Thanose?"

,,Cože pro Thanose!?" Řekl udiveně hnědovlasý muž.

,,Cože, pro Thanose? Už dávno ne," pozastavila jsem se, ,,ale co ty děláš tady. Hádám, že jsi Thanose nezradila."

,,Hádáš špatně. Zradila jsem ho." Zděšeně jsem se na Gamoru podívala, ale přerušil nás znovu hnědovlasý muž ,,Může mi někdo říct jak se znáte?"

,,To je dlouhý příběh, Quille. Ale můžeme jí věřit." Řekla Gamora a usmála se na mě. Gamoru jsem neviděla skoro nikdy se usmívat. Za těch pár let co jsem ji neviděla mi připadala jako vyměněná.

,,Jmenuji se Katherine. Můžu se zeptat kdo jste vy?" Zeptala jsem se a otočila se směrem na zbytek posádky.

,,Já jsem Star-Lord. Tohle je Mantis a Drax a támhle to je-"

,,Já jsem Groot." Řekl strom a přerušil tím Star-Lorda.

,,Dobře. Tohle je všechno z vaší posádky?" Zeptala jsem se udiveně a rozhlédla jsem se kolem.

,,Ne, ještě máme Rocketa, ale ten je teď dole s tím chlapem, který tohle všechno přežil a chystají se na odlet."

,,Cože, on tohle někdo přežil?" Nechápavě jsem se zeptala a vyrušil mě hlas, který právě vstoupil do místnosti.

,,Ano a ten někdo stojí právě před tebou." Jeho hluboký hlas se rozezněl po celé lodi. Měl krátké vlasy a černou pásku přes oko a byl vysoký. Ale měla jsem zvláštní pocit, že ho znám.

,,Vyrazíme, Thore?" Vylezl další člen posádky, který vypadal jako mýval. Ne on nevypadal jako mýval on byl mýval. Dnešek snad nemůže být divnější.

,,Počkej, ty jsi Thor? Ten Thor co bojoval po boku Avengers?" Cítila jsem se jako nějaká fanynka, ale nikdy jsem neměla tu čest Thora poznat.

,,Ano, to jsem já. Ty jsi ze Země?" Zeptal se tentokrát on a nechápavě se na mě podíval.

,,Ne tak docela, ale tak trochu jsem členem Avengers..." Řekla jsem a nervózně jsem se poškrábala na zátylku. Mohla jsem se vůbec považovat za člena Avengers?

,,Opravdu? No, dlouhou dobu jsem tam nebyl. Ale teď musím letět, tady s králíkem a stromem pro nový kladivo." Usmál se a společně nastoupili do menší lodi.

,,Jenom abys věděl. Já vím, že sním jedeš jenom, protože tam nebude Thanos." Řekl Quill a díval se při tom na mývala.

,,Víš, že by jsi takhle neměl mluvit se svým kapitánem, Quille." Otočil se na Groota a řekl: ,,Jdeme Groote. Polož tu hru jinak ti zní uhnije mozek."

,,Přeji vám hodně štěstí. Mějte se." Řekl Thor a společně s mývalem a Grootem zmizeli ve vesmíru.

Všechno se najednou dělo tak rychle. Viděla jsem Thora a právě teď jsme na cestě pro jeden z kamenů nekonečna na Kdovíkde. Jenom doufám, že tam budeme dříve než Thanos.

Konnichiwa!
Omlouvám se, že je dnešní část tak krátká...Ale i tak doufám, že se vám líbila. ❤️