Infinity love

•32•

,,Kate?" Vydechl Peter zmateně. Moje srdce vynechalo několik úderů.

Quill pustil Petera a já se rozeběhla jeho směrem. Silně jsem ho obejmula a snažila jsem se zadržet slzy. Tak strašně moc mi chyběl. Chyběla mi jeho vůně. Jeho vlasy, které byli vždy hebké.

,,Kate, bál jsem se, že tě už nikdy neuvidím." Přitáhl si mě ještě blíže k sobě. Nedokázala jsem vnímat nic jiného než jeho. Udělala jsem chybu, když jsem ho tam nechala.

Odtáhla jsem se a podívala jsem se na Tonyho. Usmála jsem se na něj a on mi úsměv oplatil.

,,Ahoj, Kate." Řekl Tony a já si v ten moment vybavila matku. Do očí se mi nahrnuly slzy a přešla jsem blíže k Tonymu.

,,Ty jsi to věděl, že?" Podívala jsem se mu do očí a on jemně přikývl hlavou.

,,Nechci nijak rušit vaše dojemné setkání. Ale co se tu k čertu děje?" Řekl čaroděj a ostatní přikyvovali hlavou.

,,Tohle je Katherine. Chvíli byla členkou Avengers, ale pak se svojí matkou odletěla pryč. Nějakým záhadným způsobem se objevila tady." Vysvětlil Tony a všichni ho zaraženě pozorovali.

,,Přijela jsem se Strážci galaxie zničit Thanose. Teď mě zajímá, co se krucinál stalo na zemi, že jste tady a ještě k tomu v lodi Thanose?" Zeptala jsem se a nechápavě jsem se dívala na Tonyho.

,,Sépiák si přiletět pro kámen nekonečna, který chránil tady Doktor Strange. Museli jsme ho zachránit. Teď se zeptám já. Proč nejsi se svojí matkou?" Zeptal se mě Tony.

,,Ani mi ji nepřipomínej. Je to dlouhý příběh. Ve zkratce, chtěla mě pouze využít." Vysvětlila jsem a potom jsme opustili na půl rozpadlou loď.

Šla jsem vedle Petera, který mi říkal o všem co zažil, když jsem byla pryč. Bála jsem se, že už to teď nebude s Peterem jako předtím, ale obávala jsem se naprosto zbytečně. Když jsem byla s Peterem konečně jsem byla šťastná. Najednou mě zahltil nepříjemný pocit. Nebyl to smutek. Nebyla to ani radost. Byl to strach, že Petera znovu ztratím.

Vytratil se mi úsměv z tváře a Peter si toho okamžitě všimnul ,,Stalo se něco, zlato?" Zeptal se a já se na něj pouze pousmála.

,,Slib mi, že už mě neopustíš." Řekl Peter, chytl mě za ruku a tím mě zastavil.

Ráda bych mu řekla, že ho neopustím, ale co když se něco pokazí? Pouze jsem kývla hlavou a následně jsem se usmála.

,,Jo, máme jednu výhodu, že letí on k nám. To využijeme," porozhlédl se Tony po okolí a řekl: ,,Mám plán, nebo alespoň zárodek plánu. Je prostý, nalákáme ho, chytíme ho a obereme. Nebudeme se sním nijak mazlit, jelikož chceme jen tu rukavici."

Snažila jsem se Tonyho poslouchat, když najednou Drax vedle mě začal zívat.

,,Hele ty zíváš? Zrovna, když vysvětluji svůj plán? Posloucháš mě vůbec?"

,,Ne od chvíle co jsi řekl, že máš plán." Odpověděl Drax.

,,Porážku nemají v popisu práce, kamo." Řekl mu Quill a snažil se působit důležitě.

,,Eh, co jako mají v popisu práce." Zeptal se Peter nechápavě a já se nad jeho poznámkou pouze pousmála.

,,Polámat a mlátit." Odpověděla mu Mantis a tentokrát jsem se zatvářila nechápavě já.

Tony chvíli musel vstřebat celou konverzaci a potom řekl: ,,Fajn, pojďte sem, prosím. Pane Lorde mohli by sem ti dva přijít?"

,,Pane Lorde. Star-Lord stačí." Kývl hlavou na Mantis a Draxe a ti přistoupili blíž.

,,Musíme spolupracovat. Protože jestli na něj vyrazíme ledabyle-" Tony chtěl pokračovat, ale Quill mu skočil do řeči.

,,Hochu, takhle snáma nemluv. Na debila jsem háklivej. Jo, optimisti jsme. Tvůj plán je dobrej, až na to, že je naprd. Takže, plán dodám já a třeba to dobře dopadne."

,,Řekni jak si trsáním zachránil vesmír." Přidal se Drax k Star-Lordovi.

,,Trsáním, cože?" Zeptala jsem se nechápavě.

,,Žádným. Nic to nebylo." Řekl Quill.

,,Jako ve filmu Footloose?" Připojil se Peter do rozhovoru.

,,Přesně jako ve Footloose! Je to pořád nejlepší film všech dob?" Řekl Quill s natšením v hlase.

,,Nikdy nebyl." Řekla jsem zároveň s Peterem a hned na to jsme se na sebe ušklíbli.

,,Nedrážděte ho, jo? Jinak vám tady ten Flash Gordon nepomůže." Podíval se na nás Tony a my se snažili zachovat klidnou tvář.

,,Flash Gordon? To je kompliment." Pousmál se a pokračoval, ,,Poněvadž jsem napůl člověk, takže těch mých 50% blbosti. Jste ze 100% vy."

,,Z těch počtů mi jde hlava kolem." Řekl Tony a už pomalu ztrácel trpělivost.

,,Promiňte, ale tohle váš přítel dělá často?" Upozornila Mantis a všichni jsme se podívali směrem na Strange, který se vznášel ve vzduchu a hlava mu cukala všemi směry. Najednou přestal levitovat a spadl na zem.

,,Jste zpět. Dobrý." Ujišťoval ho Tony.

,,Co se stalo?" Zeptala jsem se a přistoupila jsem i s Peterem blíž.

,,Pronikl jsem před v čase a zhlédl možné budoucnosti, abych zjistil výsledky nadcházejícího střetu." Vysvětlil Strange a snažil se pobrat dech.

,,A kolik jste jich viděl?" Ozval se Quill ze zadu.

,,14 000 605."

,,Kolikrát jsme vyhráli?" Zeptal se Tony.

,,Jednou." Odpověděl a já jsem zděšeně vydechla.

,,Jednou? Je vůbec možné, aby se nám to podařilo?" Řekla jsem sklesle a snažila jsem v hlavě najít jakýkoliv možný způsob jak porazit Thanose. Peter si všiml mého ustaraného obličeje a chytl mě povzbudivě za ruku. Peterův úsměv do mě nahrnul novou povzbudivou energii, kterou jsem momentálně potřebovala.

,,Možné to je, ale lehké to nebude. Musíme se držet plánu." Informoval nás Strange a všechny si nás prohlédl.

,,A ten zní jak?" Zeptal se Quill a všichni jsme čekali na odpověď.

Ahooj! xD Nevím proč, ale něco se mi na téhle kapitole strašně nelíbí a mám pocit, že je tam strašně moc chyb...Nemám bohužel čas to teď opravovat, když to znáte...konec pololetí xD