Infinity love

•5•

Korekce - Horan_N_93  ❤️ Děkuji

Nějaký čas jsme si povídali o našich schopnostech, ale pak změnil téma. Zvedl se a šel k Peterovi.

„Chci si sednout tak uhni s tou nohou." Posunul se a tím se nalepil na mě. Tony si sedl a položil Peterovi ruku na rameno.

„Máte cestovní pasy?" zeptal se, načež jsme oba zavrtěli hlavou. „Byli jste někdy v Německu?" položil další otázku a ruku měl stále na Peterovi.

„Ne," řekli jsme oba a Tony se usmál.

„Bude se vám tam líbit," přesvědčoval nás.

„Ne, já nemůžu do Německa," zavrtěl Peter hlavou.

„Proč?" zeptal se Tony a pozoroval nás přitom.

„No, mám úkoly," zasmála jsem se a Tony zakoulel očima.

„Budem dělat, že jsme to neslyšeli." Zvedl se z postele a pomalu šel ke dveřím. „Bude to trochu drsný, tvojí sexy tetě řekneme, že-" Natahoval se pro kliku, ale Peter se rychle zvedl a na jeho ruku vystřelil pavučinu.

Ruka se mu zasekla a s pozvednutým obočím se na něj podíval.

„Tetě May ani muk," řekl Peter a já se zvedla z postele.

„Jak chceš, Spidermane." Podíval se na svoji ruku „Vymotej mě z toho!" řekl a ukázal na pavučinu. Stoupla jsem si vedle Petera a zasmála se.

Hned, co se mu podařilo ho vymotat, museli jsme se jít domluvit s May. Chvíli jsme ji museli ukecávat, ale nakonec nám to dovolila.

Vešli jsme do auta a celou cestu na letiště si povídali. Tony nám představil Happyho, který byl náš doprovod nebo tak něco.

Peter si samozřejmě všechno natáčel.

Tony s námi, bohužel, už nebyl, byli jsme jen my tři. Dojeli jsme na letiště. Když jsem se podívala na nejbližší lety, naše letadlo letělo přímo do Německa až za několik hodin.

„To tady jako budem čekat pět hodin?" zeptal se Peter a Happy jen zakroutil očima.

„Pojďte se mnou a uvidíte," řekl a my ho jen mlčky následovali.

Došli jsme k letadlu, které bylo už od pohledu luxusní, a když jsme vešli dovnitř, vše se akorát potvrdilo.

Byl nastavený autopilot. Peter z toho byl strašně nadšený, všechno si natáčel a komentoval to. Sedli jsme si na proti sobě.

Jakmile začalo letadlo startovat, Peter začal vyšilovat.

„Happy? Happy!? Tyhle zvuky to má dělat?!" zeptal se a já se mu začala smát. „C-Co je? Jen se bojím lítání," řekl trochu přiškrceně a já se na to pouze usmála.

Oba jsme koukali z okna a mlčeli, bylo to ale příjemné ticho. Teda, ticho bylo, dokud Happy nezačal hlasitě chrápat. Peter popadl kameru a začal to natáčet. Oba jsme se tomu chichotali.

Peter přibližoval kameru k jeho obličeji, až ho to nakonec probudilo. Peter se ultra rychlostí usadil v sedačce a dělal, že se nic neděje.

„Hej! Co děláš?" zařval Happy vyděšeně, a pak se zase pohodlně usadil.

„Co? Já nic!" řekl, a přitom zadržoval smích. Oba jsme propukli v smích a Happy jen zakroutil očima.

„Puberťáci..." zamumlal a znovu se uvelebil v sedadle.

Zbytek cesty proběhl v pohodě, buď jsme si povídali, nebo i nějakou dobu spali.

Nová část je konečně tady... Zatím nevím jak to bude s pokračováním... Nejspíše bude od tohoto příběhu nějaká ta pauza ,uvidíme ;)
Zatím ahoj❤️