Láska je sestrou smrti I.✔️

|NÁSTUPIŠTĚ DEVĚT A TŘI ČTVRTĚ|

/1.9. 1971/

Bylo krásné slunečné středeční dopoledne a pro většinu kouzeníků mezi jedenácti a sedmnácti to znamenalo jediné, návrat zpět do Bradavic. Nádraží Kings Cross se začalo plnit pyšnými rodičemi, na které začal doléhat smutek z toho, že své děti tak dlouho neuvidí. A nesměla tedy chybět ani rodina Rosierových.

Vedle sebe šel Eduard s manželkou Gracelyn a se svým zeťem Rabastanem a kousek za nimi se šourala Cassiopeia se sestrou, Margaret. Celou dobu nemohl malá blondýnka dospat, až konečně poprvé uvidí místa jako je právě Nástupiště devět a tři čtvrtě, Prasinky, Černé jezero nebo i samotný hrad. Ale teď na ni doléhal strach a v žaludku měla tisíce motýlů.

,,Děje se něco, Cass?" starala se Margaret a Cassiopeia si povzdechla.

,,Mám strach," přiznala se dívka a již dospělá žena se do široka usmála.

,,Nemusíš mít," pokusila se jí uklidnit, ,,k vlaku tě doprovodíme a potom už u sebe budeš mít Ciss a Rose, takže na nic nebudeš sama. Zvládneš to, zlato."

,,Ale z toho strach nemám," vyvedla ji z omylu a zvedla oči, aby se ujistila, že ji rodiče neslyší. ,,Bojím se, co se stane, jestli se nedostanu do Zmijozelu."

Blonďatou ženu tohle zaskočilo. Za čele se jí vytvořil modrý pot a ona znejistěla. Obě myslely na tu samou osobu - Annabeth. Než jí stačila Mary dát jakoukoliv utěšující radu, Cass pokračovala sama.

,,Dopadnu jako Beth?" šeptla potichu a Margaret s sebou škubla. Stejně jako jejich matka. Než ale i na tohle stačila její starší sestra odpovědět, otočila se Gracelyn a houkla na ně, aby si pospíšily.

Blondýnka zvedla hlavu a spatřila už jen, jak její otec a švagr vběhly do toho sloupu. Následně tak učinila i Gracelyn a Cassie se rozbušilo srdce.

,,Společně?" navrhla Margaret a chytla vozík stejně jako její mladší sestra. Obě se naráz rozběhly proti sloupu, jedenáctiletá blondýnka dva metry před zdí zavřela oči a doufala, že to přežije. A přežila. Najednou spatřila Bradavický expres, stojicí na kolejích a jak se mu z komína kouří. Zase se tvářila, jak kdyby viděla osmý div světa. A taky že viděla.

Přesně takhle si tohle představovala.

,,Tohle je dokonalý," vydechla ohromeně Cassiopeia a Gracelyn se do široka usmála. Vidět ten její okouzlený výraz, to, jak jí svítí oči.. cítila, že její dcera konečně začala žít. Cítila, že je už naprosto šťastná.

,,Je čas se rozloučit," pověděl Eduard a jeho dcera na něj pohlédla.

,,Budete mi chybět," usmála se od ucha k uchu a postupně obejmula svou matku i sestru, otce ani Rabastana vynechala.

,,Ty mě taky, zlatíčko," zašeptala jí do ucha Gracelyn, když ji objímala. ,,A piš nám."

,,Budu," slíbila blondýnka a převzala od svého otce největší kufr, co doma našli, a klec s její sovou. ,,Vždyť proto jste mi koupili Brit."

Nikdo nevěděl, proč pojmenovala svou sovu zrovna Brit. Ale mělo to jednoduché vysvětlení. Cassiopeia hledala jméno, které bude začínat písmenem B, stejně jako Beth. A tak našla Brit.

Otočila se směrem zády ke své rodině a zamířila do jednoho z vagónů. Těsně před schůdkami se obrátila zase zpátky zamávala svým rodičům. Ty jí samozřejmě zamávali nazpátek a potom už blondýnka zaplula do vlaku.

°°°

O kousek dál postávali Blackovi, kteří se loučili s prvorozeným synem, Siriusem. Walburga si na své tváři stále držela kamenný výraz a neustále svému synovi upravovala oblečení, vlasy a obecně k němu, jako vždy, měla nějaké připomínky.