Láska je sestrou smrti I.✔️

|NA JAKÉ STRANĚ JSI TY?|

/27.7. 1979/

Lucius Malfoy nevěřícně hleděl na noviny, na jejichž hlavní stránce byl vyfotografovám Augustus Rookwood a celý článek byl věnován nejlepší kamarádce jeho manželky. ,,To je taková kráva," nemohl si odpustit Lucius. Narcissa raději nic neříkala a raději upila ze svého šálku s čajem. Její útěk jí zase tak moc netrápil, hlavní pro ni teď byl její nenarozený syn.

,,Jenom tím na Pána Zla upozornila," komentoval to dál Malfoy. ,,Tento měsíc už o ní vyšel čtvrtý článek!"

Narcissa se ho pokoušela uklidnit. ,,Oni ji najdou a on se s ní vypořádá."

Bělovlasého muže tohle ovšem vůbec neuklidnilo. ,,Už je na útěku více jak měsíc," klel dál. ,,A nikdo jí nenašel. Kdybychom to byli my, co jí našli.."

Narcisse poskočilo srdce, ale nedala to na sobě nijak znát. Ač její nejlepší kamarádka zradila svou krev, pořád to byla její jediná pravá kamarádka, co jí zbyla. Nechtěla být ta, co ji udá a pošle na smrt.

,,To by sice bylo skvělé, Luciusi," snažila se mu to nějak ošemetně vymluvit. ,,Ale nenašel ji zatím nikdo. Ani ministerstvo, ani smrtijedi. Myslím, že to svědčí o tom, že ji nenajdeme ani my."

Luciuse tahle věta trošku zklidnila, obešel konferenční stolek a sedl si na druhý gauč vedle své manželky. Pohladil ji po těhotenském bříšku a čekal, zda jeho syn kopne. Černovlasé ženě občas zůstávala na mysli otázka, zda jejímu manželovi záleží více na tom, jak ho bude lord Voldemort brát, či na ní samotné a jejich synovi.

***

Evan se objevil před Rosier Manor a zhluboka se nadechl. Nerad lhal i svému otci, ale musel si být jistý, že ho nikdo nezradí. A u svého otce se nikdy nebyl tak jistý, přeci jenom, jeho otec bez váhání zabil i jeho matku.

U dveří se objevila Sue a poslušně se Evanovi uklonila. Černovlasý muž si nechal zavolat svého otce a sám se usadil do obývacího pokoje. Měl krásný výhled na krb, nad kterém byl rodokmen. Jména jeho sester tam nebyly. Ani jméno jeho matky. On zůstal jediný a právoplatný dědic.

Všechno mu to přišlo tady tak jiné, i když se s ničím nehýbalo. Po chvíli pochopil, co mu tady připadá tak jiné. V Rosier Manor totiž vždycky byl relativně hluk, veselo a zdmi se ozýval smích. Hlavně, když otec pracoval. Teď? Žil zde jen Eduard, služebné a pár skřítků.

,,Co tě sem přivádí, synku?" zeptal se Eduard a ruce měl panáka, plný alkoholu. Zase pije, pomyslel si Evan, ale jeho lásku k alkoholu nekomentoval.

,,Ela a Felix jsou mrtví," hlesl mladý Rosier a ten starý se zasekl.

,,Cože?!" nechtěl tomu věřit. ,,Jak?"

,,Prewettovi," vyprávěl mu předem nacvičenou lež. ,,Rodiče Fabiana, jak si ho zabil."

Říkal to žalostným, naštvaným a zdrceným tónem. V očích se mu odrážely slzy. Hrál to opravdu skvěle. Eduard cítil, že je na něj jeho syn naštvaný. ,,Evane, já.. já.. jsem nikdy nechtěl-"

,,Co?!" zařval na něj. ,,Mohl si čekat, že budou chtít pomstu! Já ji miloval, víš to?! Dělal jsem, že ne, abych byl nedotknutelný, jak si ty tvrdil! Ale teď, já nemám nic! Z naší rodiny nic nezbylo!"

Eduard nevěděl, co by měl říct. Měl pocit vinny, protože jeho snacha a vnuk nikdy nic neprovedli. Ani proti krvi se nijak neprovinili. Věděl, že to spackal, i jeho pýchu to překonalo. Nedával to na sobě znát, ale zasáhlo ho to.

***

,,Siriusi?" zeptala se Cassiopeia svého přítele, když oba večeřeli.

,,Čo?" zažmatlal Sirius s plnou pusou, protože tentokrát Cassiino jídlo bylo opravdu skvělé, tak si to užíval.

,,Na něco se tě zeptám," začala blodýnka opatrně a černovlásek v pohodě kývl, aby se do toho pustila. ,,V tom mezidobí, jako mezi Kyprem a dneškem, chodil se s někým?"

,,No," zamumlal Sirius a dokousal sousto. ,,Chodil. S Marlene McKinnonovou."

,,To je všechno?" pozvedla obočí a Sirius se zasmál.

,,Čekala si jich víc?" otázal se pobaveně. Cassiopeia neodpověděla a on se rozhodl, že bude pokračovat. ,,Chodil sem s ní, protože jsem chtěl na tebe zapomenout. Trvalo to asi dva měsíce, než jsem jí jednou řekl tvým jménem."

Cassiopeia vyprskla smíchy. ,,Nene, to si neudělal."

,,Jo, udělal," přikývl Sirius téže pobaveně. ,,Ona se mě potom zeptala, jestli s tebou něco mám a já si zamumlal pod vousy ,Kéž by.' No a ona to slyšela."

,,Hezký," poznamenala Rosierová. ,,Díky, že si mi to řekl."

,,Jestli chceme fungovat jako pár, tak bysme k sobě asi měli být upřímní," usoudil relativně vážně Black a ukázal vidličkou na svůj talíř. ,,Dneska to bylo skvělý, lásko. Tvoje kulinářské schopnosti se zlepšují."

***

Lord Voldemort si předvolal Eduarda Rosiera. Tento jeho služebník patřil k těm skoro nejstarším služebníkům, takže o jeho loajalitě nikdy nepochyboval. Teď ovšem potřeboval, aby chytil a předhodil mu jeho vlastní dceru.

,,Eduarde," zašeptal ochraptělým a oplzlým hlasem, který i otřelému Rosierovi naháněl strach. ,,Co tvoje nejmladší dcera? Už si ji našel?"

,,Kdyby tomu tak bylo, už by byla tady," odvětil chytře Eduard a než na to jeho pàn stačil něco říct, pokračoval sám. ,,Ale k mé lítosti vás musím zklamat, můj pane, po mé výtržné dceři není ani stopy."

,,Dobrá tedy," uznal Voldemort. ,,Nechám smrtijedy znovu vše prověřit. Problém by nastal, kdyby kontaktovala ten Brumbálův spolek."

,,Jsem přesvědčen, že utekla jen kvůli tomu, že si nechtěla vzít Augusta Rookwooda, můj pane," snažila se ho uklidnit. ,,Myslím, že jsem jí vychoval tak, že stále zastává mé i vaše hodnoty. Jenom teď někde pobíhá a bojí se mého i vašeho hněvu."

,,Proč si ji tedy udal?" zajímalo Voldemorta.

,,Když jí bude hledat ministerstvo i smrtijedi, najdeme ji rychleji, ne?" napověděl mu Eduard a Pán Zla chápavě přikývl.

,,Jsi chytrý," pochválil ho. ,,Konec konců, ty ji znáš nejlépe, ne? Ale upozorňuji tě, Ede, jestli Cassiopeia Brumbálovi prozradí něco dříve než ji najdeme, čeká tě krutý trest."

***

Máme tu další kapitolu, také s Evanem😂 A samozřejmě ani Siriuse a Cass jsem nemohla opomenout😂❤️

☕️Sharie