,,Proč si přišla za mnou? Myslel jsem, že jsem pro tebe jen špína na tvých jehlách," nechápal počínání blonďaté dívky a ona se pokoušela zadržet slzy.
,,Věř mi, že za normálních okolností bych nezradila svou hrdost a nestála bych tu," ušklíbla se...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
/4.7. 1979/
Dívka se přemístila do svého rodného domu. Věděla, že pokud chce někdy dostat svoje věci, musí se dostat teď a tady. Proto její první zastávka byla právě zde. Rychle vyběhla doma svého pokoje a cítila, že se těmito chodbami prošla naposledy. Z pod postele vytáhla svůj největší kufr, otevřela svou skříň a nacházela do kufru všechno oblečení. Nijak ho neskládala, prostě ho do kufru lážérně nacpala. Na stole našla svou hůlku a posbírala ještě všechny věci, co jí byly nějak drahé.
Když už měla pocit, že má všechno, co potřebuje, utíkala ven ze sídla, aby se zase mohla přemístit. Naposledy pohlédla na obrovské sídlo Rosierových a také věnovala pár sekund krásným zahradám, které jí připomínaly její procházku se Siriusem. To jí vedlo k tomu, že pomyslela na to, že Siriuse Blacka má na seznamu lidí, které bude chtít vidět.
Ještě ale před Siriusem měla na svém To do listu Gringotovu banku. Takže tedy mávla, už svou hůlkou, a objevila se na Příčné ulici. Dopisy z Bradavic už létaly do domácností, takže obchodní ulice v Londýně byla zaplněná rodiči se svými dětmi. Vlastně jí vykouzlilo úsměv na tváři, protože si vzpomněla na časy, kdy ona takto žila. Neměla žádné starosti a užívala si nevinnosti a svobody.
Prodírala se mezi desítkami lidí a samozřejmě za sebou táhla svůj kufr, takže vypadala jako turistka. Doufala, že jí nikdo nepozná, protože si byla jistá, že na její hlavu bude vypsaná tučná odměna. Protože i ona se účastnila pár smrtijedských schůzek, poněvadž se předpokládalo, že hned po svatbě s Augustem oba přijmou znamení zla a stanou se z nich opravdoví smrtijedi. To tedy znamenalo, že Cassiopeia věděla i něco, co by jí mohlo zabít.
Blížila se ke kouzelnické bance a vytáhla svůj klíč. Věděla, že její otec ji pozastaví všechny trezory, ke kterým měla přístup, hned při první příležitosti, takže chtěla něco vybrat ještě dřív než tak stačí rozhněvaný Eduard Rosier učinit.
***
Třetí zastávka. Lincolnova ulice. Blonďatá Cassiopeia Rosierová, která právě byla na útěku před zbytkem své pošahané rodiny, smrtijedy a možná i samotným Pánem Zla, momentálně obcházela všechny zvonky a hledala jediné jméno. White.
Ale měla pocit, jako by to nemohla nikdy najít. Také se zamyslela nad tím, zda to není nějaká past, kterou na ni Regulus Black nastražil. To byla jedna její starost. Ta druhá, k jejímu překvapeni ta větší, se obávala toho, že jí Sirius zabouchne dveře před nosem. Přeci jenom, ona by sama sobě možná nevěřila.
Konečně dorazila k paneláku, který na první pohled vypadal celkem normálně, ale chápala, že Sirius musel splynout s davem, protože i on byl a bude hledanou osobou. Tento panelák ještě neměl výtahy, takže musela jít Cassiopeia pěšky. Londýn zastihl takzvaný heavy rain, takže byla Cass ráda, že jí nečekal zápal plic. Vlasy měla celkem splihlé, účes připravovaný od Quinn už nebyl, co býval. S kufrem se táhla až do pátého patra a tam nalezla na dveřích jméno White.
