/6.9. 1977/
Léto teprve doznívalo, takže slunce ještě pálilo o sto šest. Paprsky pronikaly i do oken Velké síně, kde právě byly stoly zaplavené jídlem. Za přibližně hodinu měla začít všem přítomných studentům nějaká hodina, kde se zase a znovu měli posouvat v jejich schopnostech, co se magie týče.
Partička kamarádů z Nebelvíru právě posedávala v stolu jejich koleje a všichni se s velkou chutí nacpávali bradavického jídla.
,,Náměsíčníkovi, tak jim to pověz," dobíral si ho Peter a jemně do svého kamaráda strčil ramenem. James a Sirius se nejdříve na sebe, potom na ostatní podívali a samozřejmě okamžitě chtěli z jejich stydlivého kamaráda vydolovat přiznání.
,,Tak dělej, Remusi," pobízel ho James a Remus se rozhlédl kolem, zda je někdo náhodou neodposlouchává.
,,Fajn," usoudil nakonec, ,,já a Dorcas.. milovali jsme."
,,Merline!" vyjekl Sirius. ,,To je velké!"
,,Gratuluju, Reme," usmál se na něj James, který za něj měl radost. ,,Jaký to bylo? Detaily!"
,,Fuj, Jamesi," zašklebil se hnědovlasý vlkodlak. ,,S těmi se rozluč."
,,Dobře, už jsme oslavili Náměsíčníka," vložil se do toho Peter, ,,teď ty, Tichošlápku, co ty a milostný život?"
,,Copak si zapomněl, Petere, Sirius za chvíli bude mít spíše rozlučku se svobodou," poznamenal sarkasticky James a Sirius převrátil očima. Tak nerad o Cass mluvil, tak nerad jim lhal.
,,Je na mém seznamu holek, se kterýma jsem nespal," zazubil se Sirius naprosto klidně, ,,takže až se s ní vyspím, už budu moct zemřít," položil si ruku na srdce. ,,A slibuju vám pánové, že pokud se mi to do Silvestra nepovede, tak políbím Srabuse."
,,Ou," ozvalo se směrem od Petera, ,,to zní jako sázka."
,,Já věděl, že v tobě něco je," poplácal ho po zádech James, jenž seděl vede něj. Ovšem Remus, který sedě naproti Siriusovi se tak moc netvářil. Nevěděl, proč mu jeho výmluvu jménem sázka, ale věděl jedno - on poznal lásku. Sám ji právě zažíval. On a Dorcas, jako by zmizela gravitace a na ničem jiném už nezáleželo. Prostě ten pocit znal.
A proto mu možná nevěřil jeho výmluvu, ale nic neřekl. Za prvé, nechtěl vyvolat nepokoje, a za druhé, věděl, že kdyby to řekl, Peter a James by začali pochybovat, on by zničil Siriusovo poslední naděje na změnu. Remus totiž věřil, že jen holka může kluka změnit. A kdyby jeho tajemství vyzradil, Sirius by musel jeho lásku nechat být jen proto, aby neztratil své přátele.
Takže nic neřekl.
°°°
,,Vítejte na přípravném semináři na OVCE z předmětu Obrany proti černé magii," přivítal své studenty profesor O'Neil, kterého se účastnili příslušníci všech kolejí. Například z Nebelvíru se zde objevili všichni Pobertové, kromě Petera, jehož budoucí profese neměla s OPČM nic společného. ,,Dnes se vám pokusím vysvětlit podstatu toho, proč se kouzelníci učí vykouzlit patrona a jak se vlastně," přidal uvozovky, ,,zhmotní."
Cassiopeia zpozorněla. O tomhle kouzlu již hodněkrát slyšela. Její matka několikrát zmiňovala, že plného patrona umí vykouzlit skutečně schopný kouzelník a poznamenala, že například její starší sestra Margaret třeba dokázala vykouzlit pouze štít.
,,Zatím si nemusíte vytahovat své hůlky," pověděl jim profesor a procházel se sem a tam. ,,Pro začátek vám řeknu, že Patronovo zaklínadlo neboli Expecto patronum vykouzlí patrona, pozitivní sílu, Ochránce, který má v případě, že je opravdu mocný, podobu zvířete - v občasných případech i velmi blízkých lidí - a je velmi účinný proti a dalším nebezpečným magickým tvorům. Podoba Ochránce je charakteristická pro každého kouzelníka, ale po výrazné změně osobnosti se může změnit. Zkušený kouzelník může do patrona nahrát i stručný vzkaz a poslat jej na určité místo."
Profesor se procházel po místnosti a sledoval pohledy svých studentů. Tuhle třídu mě nejraději, protože byla složena čistě z kouzelníků, kteří jevili o tento předmět zájem. ,,Takže, pokud si chcete patrona, či prozatímní štít, zkusit vykouzlit, poslouchejte moje rady, jak to provést," pokračoval O'Neil. ,,Za prvé. Přehrajte si v hlavě celý svůj život a najděte nejšťastnější moment vašeho života. Skutečně tu vzpomínku, kdy jste měli pocit, že už jste v životě zažili něco, co už nikdy v životě zažít nemůžete. Pravděpodobně se také tahle vzpomínka také bude vyznačovat tím, že se ji budete chtít pokusit zopakovat," vykládal svůj výklad.
Sirius Black pátral v mysli. Napadl ho jeden moment, když mu byly asi čtyři, celá rodina pohromadě. Potom ho také napadly nějaké vzpomínky s Poberty. Ale potom najednou si vzpomněl na moment, který se nestal zase tak dávno. V hlavě mu proběhl záblesk na tu chvilku. Zahrada, snad všechny druhy kytek. Krásné šaty, dokonalé blonďaté vlasy, od kterých se odráželo slunce, takže vypadaly jako zlaté. Pronikavý smích.
Pohlédl na tu osobu a za asi třech vteřinách si uvědomil, že mají docela dlouhý oční kontakt. Cassiopeia, osoba o kterou se jednalo, zatřásla hlavou, sklopila pohled a dostala se do rozpaků. Moc dobře si uvědomila, že prozradila, na co myslí. Ale on se vlastně prozradil také. Vždyť myslel na to samé!
Ačkoliv se ho snažila blondýnka nevšímat, Sirius měl pořád oči jen a jen pro ni. Připadala mu jako to nejkrásnější stvoření na světě. Cítil, že se mu to kouzlo povede. A že se tak stane jen a jen díky ní.
,,Jste tedy připraveni?" vyrušil své studenty O'Neil z jejich myšlenek a pozoroval, jak většina má zavřené oči. ,,Tak si tedy vytáhněte hůlky, sklidil jsem stoly, aby okolo vás bylo trochu místa. Nechte si okolo sebe alespoň metr. Zavřete oči, nechte, ať vás vaše vzpomínka naplní. Ptáte se, jaký pohyb máte s hůlkou provést? Představte si, že hůlka je například tužka. A s tou tužkou musíte nakreslit kružnici, ne tedy velkou kružnici. A zkusíme, co ve vás je!"
Cassiopeia polkla. Cítila se zvláštně. Zavřela tedy oči - a jako by byla pták - pozorovala, jak si se Siriusem povídají a potom, jak přiložil svoje rty na ty její. Nemohla tomu zabránit, prostě se sama od sebe usmála. I když ten zážitek zrovna neprožívala, v srdci cítila teplo. Měla pocit, jako by byla tuhá zima, ale ona posedávala u vyhřátého krbu s horkou čokoládou v rukou a celá byla přikrytá pod dekou. Šťastná, v bezpečí a nic jí nechybělo.
Mávla hůlkou, přesně jak jim profesor vysvětlil, a vyslovila zaklínadlo. Otevřela oči a spatřila, jak okolo ní letá Sýček, jehož barva je modrá. Spousta studentů se dokonce přestalo pokoušet o vlastního patrona a s otevřenou pusou ohromeně hleděli na Cassiopeiu, jak právě vykouzlila svého patrona.
,,Bravo!" zatleskal pan O'Neil. ,,Přesně takhle to má vypadat! Třicet bodů pro Zmijozel! Všichni se podívejte na slečnu Rosi-"
Zasekl se, protože se po místnosti začalo prohánět další zvíře. Velký chlupatý pes, také v barvě modré. Podle modrých stop, které za sebou pes zanechal všichni vystopovali, že tento pes patří Siriusovi Blackovi.
,,Vy jste skutečně talentovaná třída!" prohlásil spokojeně profesor. ,,Třicet bodů pro Nebelvír!"
Cassiopeia zachytila Siriusův pohled. Ona se na něj vřele usmála a on na ni na oplátku spiklenecky zamrkal. Oba studenti, díky kterým dnes jejich koleje dostaly své body, se rozhlédli po třídě. Většina studentů, jež si seminář vybrali, byli velmi schopní, ale Cass a Sirius byli ze třídy jediní, jež vyčarovali plného patrona napoprvé.
***
Jop, já ty dva prostě miluju😂❤️ Doufám, že vy taky❤️ Díky moc za krásné komentáře u minulých kapitol❤️ Na naše názory budu zvědavá i tady❤️
☕️Sharie
ČTEŠ
Láska je sestrou smrti I.✔️
Fanfic,,Proč si přišla za mnou? Myslel jsem, že jsem pro tebe jen špína na tvých jehlách," nechápal počínání blonďaté dívky a ona se pokoušela zadržet slzy. ,,Věř mi, že za normálních okolností bych nezradila svou hrdost a nestála bych tu," ušklíbla se...