/31.12. 1977/
Sirius pohlédl do okna hospody u Tří košťat a pohlédl k jednomu stolu, kde zahlédl černé háro svého kamaráda chytače. Podíval se více pozorně, zahlédl zbytek Pobertů, ale také Lily Evansovou, Marlene McKinnonovou, Dorcas Meadowesovou, Emily Mooreovou a Alice s Frankem. Soudě podle jejich výrazů usoudil, že se velmi dobře baví. Za ten poslední půl rok, co právě prožil sice poznal lásku, ale teď měl zpětně pocit, že se svým přátelům nevěnoval.
Odstoupil od okna a rozhodl se, že se ke svým kamarádům přidá. Pochopil, že blonďatou Zmijozelku už nadobro ztratil, takže už si nemusel vybírat. Otevřel dveře a ihned si ho všiml Peter Pettigrew, jenž měl momentálně pravou položenou okolo ramen své přítelkyně, Emily.
,,Sirius se vrátil!" vyšvihl ruku nahoru a všichni upřeli své pohledy k vchodu do hospůdky. Většina přítomných začalo bouřlivě tleskat a černovlasý Black se s úsměvem na tváři začal přibližovat ke stolu.
,,Slavnostně vám oznamuji," prohlásil Sirius a chvíli své přátele napínal, ,,že jsem oficiálně vyděděn!"
Za normálních okolností by asi někdo vyjádřil lítost, ale vzhledem k tomu, že zbývaly necelé dvě hodiny do nového roku - 1978 - všichni, až na Dorcas, v sobě přeci jen měli nějaký ten alkohol, takže Siriusovo oznámení brali spíše s humorem.
,,Gratuluji, Tichošlápku," poplácal svého kamaráda po zádech James a uskromnil se, aby si mohl přisednout. ,,A copak naše sázka?"
,,Je mi líto, Dvanácteráku," zatvářil se na oko smutně, ,,ale Srabuse líbat nebudu."
Lily Evansová pochopila, že touto přezdívkou Pobertové říkají pouze a jenom jednomu člověku. Ač se poslední dobou s Poberty spřátelila, stejně neschvalovala jejich šikanování Severuse Snapea. Na druhou stranu jí to připomnělo menší incident v pátém ročníku, kdy jí její kamarád z dětství nazval mudlovskou šmejdkou.
,,Ou," ozval se Peter Pettigrew. ,,Takže narazila kosa na kámen?"
,,Jako byla skvělá.. v posteli," konstatoval Sirius, kterému momentálně přišlo jako nejlepší řešení - jak se zbavit citového pouta k ní - nesnášet jí. ,,Ale je to čistokrevná šílenkyně, takže z toho nic nebude, jak si asi moji drazí rodiče mysleli."
,,Tak na to se napijem!" pozvedl skleničku Peter, když madam Rosmeta přinesla tác plný panáků. Každý si vzal jednu skleničku a pokoušel si s každým u stolu ťuknout. Když přišlo na moment, kdy tak měla učinit Marlene se Siriusem, navázali velmi zvláštní oční kontakt.
Marlene McKinnonová celou dobu čekala, až se stane něco mezi Siriusem a Cassiopeiou, a teď když se rozešli, vycítila příležitost. Chtěla tenhle rok začít nějak hezky, protože jak mudlové říkají - jak na Nový rok, tak po celý rok.
Dorcas zase po celý večer popíjela jen Colu, protože ve svém břiše chovala - jak tomu rád James říkal - malého vlčka. Na rozdíl od ní, Remus, dneska s Ohnivou Whisky opravdu nešetřil a úplně zapomněl, za přesně za týden začíná jeho utrpení měsíce, úplněk.
°°°
Evan Rosier, prvorozený syn a jediný syn Eduarda a Gracelyn Rosierových, přišel domů z práce, kde na něj čekala jeho manželka Eleanor a jeho syn Felix. Pomalu si rozepínal knoflíky od košile, kterou denně musel do své práce nosit a v ložnici se objevila jeho manželka v bílé a krajkované noční košili.
,,Těžký den v práci?" zeptala se soucitně Ela a černovlasý Evan s povzdechnutím pokýval hlavou.
,,Doslechla se mi zpráva, že Sirius Black byl dnes večer vyděděn," oznámil jí Evan a Ela vytřeštila oči.
,,Cože?" nechtělo se jí tomu ani věřit. ,,Sirius Black? Jako snoubenec Cassiopeii?"
,,Jo, přesně ten," přitakal. ,,Kolega z práce, Amycus Carrow, tvrdil, že se to Blackovi snaží utajit, ale očividně se jim to moc nedaří. Orion ho z domu vyhodil a Walburga osobně vypálila jeho jméno z rodokmenu."
,,To je síla," vydechla uznale blonďatá žena. ,,Mluvil si s rodiči?"
,,Nemluvil," zakroutil hlavou. ,,Doufám, že to nijak nezasáhne naší rodinu."
,,Dost o nich," mávla rukou Eleanor. ,,Chceš něco k pití?"
,,Brandy, prosím," přikývl a suše svou manželku políbil na tvář. Ona opustila ložnici a mířila do obývacího pokoje, aby nalila svému manželovi. Evan se mezitím přesunul k kolébce svého syna, jemuž na hlavičce už začaly růst černé vlásky, které zdědil po otci.
Dvouměsíční nemluvně spokojeně odpočívalo ve své postýlce a nemělo ponětí, jakým starostem musí dospělí každý den čelit. Jak jednou nějaký moudrý člověk řekl - nevědomost je krásná. Malý Felix Rosier netušil, že se blíží válka, zlo nabývá na síle a jemu jde každý den o život.
°°°
,,Dojdu se osprchovat," oznámila Cassiopeia své kamarádce, která chápavě přikývla. Narcissa mezitím seběhla do zmijozelské společenské místnosti, kde objevila Augusta Rookwooda.
,,Merline, tys tu chyběl," zaklela černovláska a on si jí změřil pohledem.
,,Bradavicemi koluje informace, že se Cassiopeia ze své dovolené vrátila poněkud brzy," předhodil jí Augustus a Narcisse přeběhl mráz po zádech. ,,Je to pravda?"
,,Je," potvrdila mu ji. ,,Proč tě to zajímá?"
,,Rád vím, co se kde šustne," vymluvil se blonďásek a černovláska si k němu sedla.
,,Tak mě poslouchej, ty všeználku," pokoušela se mu domluvit. ,,Opovaž se něco na mojí kamarádku zkoušet. Momentálně má zlomené srdce - za tento rok už do druhé," rýpla si, ,,- a to znamená, že teď jediné co potřebuje je rozptýlení a myšlení na složení OVCE. Rozhodně ne dalšího kluka, tečka."
,,Je vskutku krásné pozorovat, jak se o ní staráš," ušklíbl se Augustus. ,,Skoro bych ti to záviděl-"
,,Kvůli tobě jsem ztratila už jednu kamarádku," setřela ho Cissa, ,,neztratím ještě druhou."
,,Neztratíš," slíbil jí chlapec. ,,Jsme na stejné lodi, Ciss."
°°°
,,Deset, devět, osm, sedm, šest, pět," odpočítávala parta Nebelvírských přátel společně. Do nového roku zbývalo už jen pět vteřin a každý přemýšlel nad tím, co se tento rok stalo špatného a dobrého. Nejvíce nad tím dýmal Sirius, který předpokládal, že tento moment stráví s Cassiopeiou u moře, sami si odpálí nějaké si rachejtle a budou ležet na dece na pláži.
Dále nad tím přemýšlela i Dorcas, která byla jediná střízlivá. Za tento rok konečně získala toho kluka, po kterém tak moc snila a začala s ním čekat dítě. Tolik zvratů, pár slz, ale hlavně mnoho momentů štěstí. Přišlo jí, že když jsou všichni takhle pohromadě, jako by se jim nemohlo nic stát. Vždycky jí chyběla rodina, to všichni moc dobře věděli, ale teď? Cítila, že konečně rodinu má a mohla s klidem říct, že tento večer by mohla pasovat na nejšťastnější okamžik jejího života a byla si více než jista, že právě díky tomuhle večeru bude schopna vykouzlit patrona.
,,Čtyři, tři, dva, jedna," řvali jako o život jednohlasně, ,,šťastný nový rok 1978!"
ČTEŠ
Láska je sestrou smrti I.✔️
Fanfiction,,Proč si přišla za mnou? Myslel jsem, že jsem pro tebe jen špína na tvých jehlách," nechápal počínání blonďaté dívky a ona se pokoušela zadržet slzy. ,,Věř mi, že za normálních okolností bych nezradila svou hrdost a nestála bych tu," ušklíbla se...