/31.12. 1977/
Orion Black a Eduard Rosier se znali opravdu dlouho a dalo se říct, že o sobě věděli mnoho užitečných informací. Také by se dalo definovat, že se stali jakými si přáteli. Ale jakmile se starý Rosier od své půvabné blonďaté manželky dozvěděl, jakého podvodu se dopustil Orionův syn - Sirius - skutečně zuřil. Ač měl srdce zkamenělé, nikdy by nedopustil, aby se někdo pokusil zneuctit jeho dcery.
Tak se tedy rozhodl, že si udělá menší výlet na Grimmaldovo náměstí, kde přes zimu sídlila rodina Blackových. Vítr nepříjemně foukal, ale Eduardovi to za to stálo. Nechtěl už ani minutu, aby jeho nejmladší dcera byla zasnoubená za toho krvezrádce. Ani jemu se totiž nevyhnuly pomluvy o svém budoucím zeti, že nechová k čisté krvi takovou náklonost jako zbytek rodiny.
Zaklepal na dveře domu a za malý moment se ve dveřích objevil domací skřítek, zvaný Krátura. ,,Pan Rosier, jak vám může Krátura pomoci, pane?"
Eduard se na něj lhojstejně a cynicky podíval. ,,Oznam Orionovi, že jsem tady."
,,Pojďte dál, můj pane," uklonil se slušně skřítek a uvedl Eduarda do domu. Černovlasý muž tímto sídlem rozhodně neprocházel poprvé. Za těch mnoho let Blackovi totiž pořádali dost večírků, banketů a párkrát tu byl jen on na návštěvě.
Krátura jej usadil do obývacího pokoje, který si Rosier bedlivě prohlížel. Vůbec se tento pokoj nezměnil. Stále byl lazen do tmavě zelené - barvy Zmijozelu - na jedné stěně se nacházel velký krb, nad kterým visel rodinný obraz, na kterém byla vyobrazena čtyřčlenná rodina. Na konferenčním stolku ležel elegantní popelníček, krabička s cigaretami a neuklizený hrnek od kávy.
,,Co se sem přivádí, Ede?" ozval se za ním hlas starého Blacka a posadil se naproti jemu.
Eduard se zhluboka nadechl a vážně se na Oriona zadíval. ,,Nerad to říkám, Orione, ale tvůj syn se vymkl kontrole," začal a Orion pochopil, že tohle nebude dobré. ,,Dnes ráno se vrátila moje dcera z Kypru, zničená a pověděla mi, že tvůj syn nezastává stejné hodnoty jako by se slušelo. Ovšem to kdyby bylo vše. Sirius se vsadil se svými mudlovsky šmejdskými kamarády o to, zda mou dceru tvůj syn dostane do postele."
,,Eduarde, moc se za svého syna omlouvám-"
,,Omluvy si nech," zastavil ho Rosier s zakroucením hlavy. ,,Já ani ty nechceme žádné fópá, takže ti chci jen říci, že bys měl prostřihat rodinný strom."
,,Až přiletí domů, tak si s ním pořádně promluvím a-"
,,To nemá cenu," stál na svém Eduard. ,,Tohle není ojedinělý případ a ty to víš. Někeří prostě nepatří do naší společnosti, Orione. Já také vydědil svou dceru, protože si zkrátka vybrala vlastní cestu. Sirius se krvezrádce, stejně jako Andromeda Blacková, Alphard Black nebo moje dcera. Prostě to tak je."
Následně se zvedl z křesla a chystal se k východu. Orion, ač to nedělal rád, také se zvedl a než stačil Eduard opustit místnost, rozloučil se s ním slovy následujícími: ,,Udělám, co bude správné."
°°°
Cassiopeia Rosierová, s kufrem v ruce, se přesouvala zpět do Bradavic, protože chtěla svůj Silvestr strávit s někým, kdo ji měl opravdu rád a kdo jí rozuměl - s Narcissou. Věděla, že se hodně rozkřiklo, že odjela se Siriusem na dovolenou a teď, když se vrátila dříve a bez něj, hodně lidí se bude otáčet.
Na venek se usmívala, tvářila se, jako by jí celá tahle situace nijak nezasáhla. Ale vevnitř cítila, jako by se jí chtělo křičet, brečet a rozbíjet věci. Měla pocit, jako kdyby už neměla pro co žít. Všechno, v co věřila nebo co si naplánovala, se najednou rozlynulo jako čokoláda na jazyce. Vstoupila do hradu a postávala první studenty. Nevěděla, zda to byl jen její pocit, nebo zda se to doopravdy dělo, ale všichni na ni zírali.
ČTEŠ
Láska je sestrou smrti I.✔️
Fanfic,,Proč si přišla za mnou? Myslel jsem, že jsem pro tebe jen špína na tvých jehlách," nechápal počínání blonďaté dívky a ona se pokoušela zadržet slzy. ,,Věř mi, že za normálních okolností bych nezradila svou hrdost a nestála bych tu," ušklíbla se...