15. Kapitola

22 4 0
                                    

Říjen 19, 2018 7:02

Všechno bylo tak ostré. Barvy, zvuky i rána, která přiletěla z pravé strany a udeřila jej do tváře. Trhl sebou otevírajíc oči do toho palčivého světla. Jak jen dlouho spal? Neměl ani tušení, co se s ním během toho, co spal dělo a bylo mu to upřímně jedno. Nyní bylo přednější dostat se odtud. Musel odejít a to hodně rychle, protože jinak se stane něco, co nikdy nechtěl. Neměl čas. Nebyl čas, který by mohl věnovat odpočívání. Spal už tak dlouho. Příliš dlouho na to, aby se mohl válet dál. Pořádně se podíval na muže naproti sobě.

Rayův obličej byl stažený do vážné grimasy, jež nasvědčovala pouze tomu, že už nemíní čekat na to až se vzpamatuje. „Rozhodl si se vstát? Protože jestli ano, tak bych pro tebe měl takový malý návrh." podíval se významně na své nehty. Nebyl to ten Ray, kterého James znal. Byl to někdo úplně jiný pouze v kůži doktora, ale ve skutečnosti to nemohl být on. Ne, tomuhle odmítal věřit.

„Já pro tebe mám jeden také!" zavrčel bůh ohně. Cítil, jak se přitom pohybu napnuly svaly v pravém stehnu. Musel se odmlčet, aby nezasyčel bolestí. „Co kdyby ta tvoje kurva vrátila můj řetízek a oba jste se mi pakovali z cesty!" škubl rukama, ale ty byly pevně zamčené v želízkách. V duchu se ušklíbl. Tohle byla chyba.

„Vypadá to, že ratlík umí vycenit zuby... Ale nebude mu to nic platné." otočil se na ženu. „Drahoušku, mohla by si vrátit tu cetku tomuhle pánovi?" znělo to tak nevinně. Tak nevinně, že by si James mohl myslet, že se nechystá žádný podraz. Ale on byl připraven. Čekal jako šelma přikrčená až k zemi vyhlížejíc svou kořist zpoza vysoké trávy. Už jen krok a je jeho.

Poslušně došla až k němu. Stáhla z půvabné šíje předmět jejich rozhovoru. Natáhla se k bohovi, aby mu řetízek přetáhla přes hlavu. V ten okamžik se ale James vymrštil jako pstruh z řeky. Ten pohyb netrval ani zlomek vteřiny, ale přesto byl výsledek tak očividný.

James držel dámu na sobě, ke krku jí tlačil roztavený a zase stavený řetěz želízek. Ten ale stále pálil od toho v jakém spěchu jej svými schopnostmi stavil. Díval se do očí Rayovi užívajíc si ten překvapený pohled, jež se mu mihl přes obličej. Měl rukojmí se kterým mohl vyjednávat, ale i přes to cítil, že by něco takového neměl žaludek.

„Nechte mě odejít a nic se jí nestane." zavrčel James. Ray k němu udělal krok. Jediný malý krůček, který znamenal vše. Ať tohle nedělá, povzdechl si v duchu bůh ohně nemajíc jinou možnost než přitlačit rozžhavený kov ženě ke krku. Vřískala bolestí, prosila snad všechny bohy ať jí zachrání, ale nic z toho nebylo co platné. Ray klidně stál hledíc na boha ohně, protože věděl, že na něco takového nemá James nervy. Už brzy jej zradí vlastní svědomí a poté mu nebude nic stát v cestě k jeho zadržení.

„Kdybych jen mohl, starý brachu, ale tohle není v mojí moci." oči se mu zaleskly ve světle tlumeného světla. „Prodal jsem tě a hodilo mi to docela slušnej balík. Než začneš mluvi-"

„Kde si nechal svoji čest, ty jeden bastarde?! Já ti věřil! Věřil jsem ti, protože jsem si myslel, že si můj jediný přítel! Že jsi jediný, kdo se mě v té budově zastal! Kdybys to nebyl ty, tak kdo teda?! Pomohl by mi někdo nebo se jen koukali na to jak trpím?!" povolil stisk na ženino hrdlo. Klepající ruce měl zvednuté před obličej a přes jejich rozevřené prsty se díval na Raye. „Odpověz, když s tebou mluvím!"

Doktor si povzdechl. „Svou čest jsem nechal za dveřmi před přijímacím pohovoru u OPO. Jinak to totiž nešlo! Rozumíš?! Nejseš jediný komu organizace zničila celý život! Ne, ani zdaleka nejsi jediný..." odmlčel se. Šíleně se usmál. „Ach ano. Mnoho lidí v té nastokrát prokleté budově pracuje pro Williamse jen kvůli tomu, co by jim provedl kdyby pro něj nepracovali. A já nejsem žádná výjimka. Kdysi jsem možná nějakou čest měl, ale nyní jsem stejně zlomený jako ty. Nejsem už nic z toho čím jsem byl po škole a ani zdaleka nejsem tím, kdo si otevíral svou ordinaci. Všeho jsem se musel vzdát, když jejími dveřmi prošel jednoho dne Williams. Všeho jsem se vzdal, abych si zachránil krk. Jediné, co jsem od něj na oplátku dostal byl mizerný flek doktora a ještě mizernější plat.

Organizace proti ohni (part II)Kde žijí příběhy. Začni objevovat