Bože... hrozně mě bolí hlava. ,,Už nikdy nebudu pít.'' řeknu si pro sebe a odsunu se na kraj postele. Moment... odsunu? Až teď jsem si uvědomil, že nejsem doma ani u Lea ani u někoho koho znám. Koukám kolem sebe a nevěřím svým očím. ,,Takový luxus...'' žasnu nad místností kde jsem. Na jednom ze stolků leží voda a nějaký prášek se vzkazem. Stojí tam, že to je na bolest hlavy, a že jak se proberu mám jít dolu. Vzal jsem si prášek a zapil ho vodou co byla na stolku. Nějak jsem se odplazil ke dveřím a otevřel je. ,,A kam teď.'' řekl jsem si pro sebe. Levá či pravá? Dám na můj osmej smysl (ano přeskočil jsem šestý a sedmý smysl, protože tenhle smysl je revoluce xD) a jdu směr levá strana. Kolem sebe jsem míjel spousty dveří. Až po dvou minutách, protože jsem šel pomalu, jsem našel schody. Vydal jsem se směr dolu a tam stál nějaký týpek a telefonoval. ,,Ano pane, odvezu.'' dořekl a povzdechl si. ,,Em... jste v pořádku?'' zeptal jsem se opatrně. Otočil se směrem ke mně a lehce se uklonil. To jsem bůh či co? ,,Prosím pojďte do kuchyně pane Kensuke. Máte připavené jídlo.'' em... ok? Následoval jsem ho do ,,Svatá bramboro...'' vyklouzlo mi z úst. Následoval jsem ho do kurva luxusní kuchyně. Uviděl jsem na stole jídlo a moje čelist se ocitla na zemi. Yeah jsem kouzelník a umím takto otevřít pusu. Ne... žertuji. Posadil jsem se ke stolu a pustil se do jídla. ,,Dáte si taky?'' ten týpek jen zakroutil hlavou že ne. ,,Jak se jmenujete?'' zeptal jsem se slušně, protože mu nechci říkat týpek. ,,Oslovujte mě jak chcete.'' rlly? ,,Kde to jsem, Blue?'' nic jiného mě fakt nenapadlo. Neodsuzujte mě! xD
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vypadal fakt hezky. Nechápu jak někdo oblečený jako rebel může být takový slušný. ,,Blue... říkej mi jménem a ne příjmením.'' kývnul a mlčel dál.
