Viděl jsem tě někdy?

62.

,,Lepšíš se, ale dneska tě už nechám být.'' vše mě bolí... Opět jsem zmlácený jako pes, ale dá se to. ,,Díky. V batohu něco máš. Vem si jen jedno.'' řekl jsem mu a ležel dál na zemi. Trénujeme v jedné opuštěné budově na konci města. Je tu ticho a nikdo sem nechodí. ,,Lolec! Díky kámo!'' křikl na mě, když si bral to jedno Frisco. Pomalu jsem vstal, ale podlomili se mi nohy. ,,Kámo musíš opatrně. Jsi vyčerpaný. Pojď, chyť se mě kolem krku.'' to vím i bez tebe, že jsem vyčerpaný. ,,J-Jak jako kolem krku? C-Co chceš udělat?'' tohle je trapné! ,,Chci ti pomoci, tak dělej.'' řekl trošku naštvaně. Poslechl jsem a dal mu ruce okolo krku. On mě vzal do náruče a položil na parapet uvnitř místnosti. ,,Díky...'' šeptl jsem a opřel si hlavu o zeď. Co asi dělá Lumi?

,,Uhni dědo!'' křikl jsem po jednom dědkovi, který mě neskutečně nasírá. Normálně tu čekám s lístečkem na jídlo a pak dojde ten děda. Se mě ptal, zda si nechci vyměnit lísteček, že tu čeká už 10 minut. Tak jsem mu slušně odvětil, že já už 12 minut. No on mi tu začal nadávat a nadával na všechny okolo. Nejsem tu sám, jsem tu s Lorim a Bluem. Ti mě uklidňují a musím podotknout, že asi bouchnu. Tak mi teda cinklo číslo a já jsem si šel pro to úžasné jídlo. Náhle se přede mě postaví ten děda a tak jsem na něj křikl. ,,Tak ať vám chutná PANÁČKU!'' křikl na mě a shodil mi tác. Moje jídlo bylo na zemi. Už jsem si vyhrnoval rukávy, ale v tom přiběhl Blue a Lorim a už mě chytali. ,,Pusťte mě! Já ho zabiju toho hajzla!'' říkal jsem nasraně. Děda se jen usmál a odešel. Lidi okolo koukali, ale pak se hned otočili. ,,Pojď jinam.'' řekl Lori a tak jsme šli. Moje jídlo leželo na zemi. Chce se mi plakat.... ,,Počkejte!'' křikl kdosi zamnou. Byla to ta paní, co mi dávala to jídlo. ,,Viděla jsem to a tak vám nesu nové jídlo. Omlouvám se za toho pána. Určitě to tak nemyslel a tady máte i vy dva pánové.'' jídlo? Jídlo?! Jídlooo! Nakonec to nebylo celé na prd! ,,Děkujeme paní. Jsme vděční, ale to jste nemusela.'' říkal Blue a já jen koukal na to jídlo.
Potom jsme se nějak zakecaly a ona potom pozvala Loriho na kafe. ,,Tady po tobě někdo jede Lori.'' popichoval jsem ho. Nemusel jsem na něj koukat, aby mi bylo jasné, že mě zabíjí pohledem. Blue si něco datloval na mobilu. Vytrhl jsem mu ho z ruky a četl nahlas. ,,Vrať mi to!'' ječel na mě. (Budu to psát jako zprávy, ale Lumi to čte nahlas.)

Leoušek Lovísek : Už se těším na večer! <3 :*
Bluísek Lovísek :  Já se taky těším <3
Leoušek Lovísek : Já se těším víc a dnes si vemu to prádlo co si mi koupil :-PPPP
Bluísek Lovísek : O.o *blush* O.O
Loušek Lovísek : A už mi dorazil ten plug do zadečku :*
Bluísek Lovísek : Neoblíkej se... :P
Bluísek Lovísek : Nerad bych ti zničil oblečení
Leoušek Lovísek : Ano pane *zkousne ouško* <3 
Bluísek Lovísek : Tohle si nech na doma :-P
(Psal Lumi) Bluísek Lovísek : Těším se na tebe a věř, že dnes nebudu jemný! O<-- :P <3

,,Ty demente! Co si mu napsal?!'' ječel na mě. To už jsem mu pobaveně dal mobil a radši sedl na motorku a odjel. Slyšel jsem jen naštvané křiky v dálce. Ten mě zabije.

______________________________________
Prvně se omlouvám za delší neaktivitu. 
Musela jsem si odpočinout a přemýšlela jsem o tom, jestli bude příběh pokračovat nebo ho ukončím a začnu jiný. Zatím jsem se nerozhodla a tak chci vědět váš názor...

Chýlit příběh ke konci a napsat jiný nebo pokračovat?