Snowflakes (Chanlix) Cz ✔

10

Pozdě odpoledne se vrátily ostatní ze svahu.

Já zatím nevystrčil nos z pokoje. Musel jsem si mezitím v hlavě urovnat myšlenky.

Raději jsem si napsal seznam.

1. Chan nechodí s mým bratrem
2. Changbin tak trochu netuší, že Chana nezajímá
3. Chan napsal, že ho zajímám
4. Sám jsem si přiznal, že mě Chan docela přitahuje
5. Tímto vším jsem si podepsal rozsudek smrti

Zatím ten seznam obsahoval jenom pět bodů, ale stačilo mi to na to, abych se v tom aspoň trochu zorientoval.

Ale musím přiznat, že jinak jsem to nechápal vůbec.

Neměl jsem rád takhle náhlé změny.

Jak jsem tak seděl nad tím seznamem a byl do toho zahloubaný, málem jsem dostal infarkt, když někdo zaťukal na dveře.

A pak pod nimi někdo podsunul papírek. Asi jsem věděl, kdo to je. I tak jsem dveře otevřel a rozhlédl se na obě strany. Chodba byla prázdná.

Papírek jsem tedy zvedl a rozevřel ho.

Nemyslíš, že by bylo lepší si popovídat mezi čtyřma očima? Přijď dnes kolem dvacáté první hodiny k mému pokoji. Číslo je 21. Ch.

Koukal jsem na to, a přemýšlel. Má pravdu. Popovídat bychom si asi měli.

Do devíti hodin zbývalo ještě dvě a půl hodiny. Teď je čas tak akorát na večeři. Naposledy můj žaludek ochutnal jídlo při obědě, a to je už pěkně dlouho.

Vzal jsem si na sebe mikinu a do kapsy si strčil mobil, který jsem ještě před tím zkontroloval, zda mi někdo nepsal.

Potřeboval jsem napsat nebo zavolat Seugminovi. Musím se mu nutně se vším svěřit. Až přijdu zpátky, tak to udělám.

Po zjištění, že jsou oznámení prázdná, jsem mobil zamknul, strčil do kapsy a rozešel se do jídelny.

Byla skoro plná a já si v první chvíli říkal, že si to rozmyslím a půjdu zpátky. Ale jako na zavolanou se ozval můj žaludek.

,,Ach jo," povzdechl jsem si. Doufal jsem, že někde bude volno, nejlépe prázdný stůl.

Jak tak moje oči bloudili po jídelně. Avšak nevšiml jsem si, že někdo míří směrem ke mně a také se nedívá na cestu.

Proto se hned na to jídelnou ozvalo tříštění talířů. Můj toast se ihned rozpadl, talíř se rozbil a by toho nebylo málo, druhá osoba mě srazila k zemi.

,,Čum na cestu, ty idiote!" zařval na mě nějaký kluk, kterého jsem neznal. V tu chvíli bylo v jídelně totální ticho.

,,Tak pročs' to neudělal ty, hm?!" oplatil jsem mu.

Toho kluka jsem neznal, ale vypadal jako pěkný agresor. A asi i byl.

Sklonil se ke mně, chytil mě za mikinu a napřáhl se pěstí...

Přeji pěkné odpoledne💚

Omlouvám se za nějaké ty překlepy a tak😄 pokud se v průběhu vyskytnou😘

Hope you like it ❤

Ich liebe dich✌