Snowflakes (Chanlix) Cz ✔

17

Pozn. Au.: Jestli vám někdy přijde, že je to divně napsaný, tak asi tím, že někdy kapitoly píšu na počítači a někdy zas na mobilu.
💖

nerdlix_: tak jo

Napsal jsem pouze tato dvě slova a odeslal je. Nevím, kdy si to přečte. Pravděpodobně už míří na svah.

A protože se mi z toho čekání stahoval žaludek, rozhodl jsem se jít do sprchy. Mobil jsem odhodil na postel a došel si pro čistý ručník.

V koupelně jsem všechno oblečení odhodil na hromadu, nechal jsem si jenom boxerky a postavil se před zrcadlo. Hleděl jsem na svůj odraz. Mírně viditelné kruhy pod očima, pár šrámů a už trochu se mastící vlasy. Ty jsem si jsem si ještě prohrábl rukou, než jsem si začal odmotávat obvaz z ruky. Ta rána už vypadala rozhodně líp, než včera. Ale i tak se budu muset dávat pozor, abych si ji moc nenamočil.

Otočil jsem se ke sprše a pustil vodu, kterou jsem nastavil na teplou. Trochu začala stoupat pára. Sundal jsem si boxerky a konečně se postavil pod tekoucí vodu.

Ach, taková úleva.

Na žínku jsem si nalil snad tunu sprchového gelu - dělám to tak vždycky - a začal se mydlit.

Mezitím jsem si začal pobroukávat Nillili Mambo od Block B. 

° ° ° ° ° °

Z koupelny jsem vyšel s ručníkem kolem pasu a šel si pro čisté oblečení. Natáhl jsem si černé tepláky a přes hlavu si přetáhl černé tričko s krátkým rukávem. Nejraději bych si vzal s dlouhým, ale nechci si zbytečně dráždit tu ránu. Proto jsem si ještě došel do koupelny podívat se, jestli tam někde ve skříňce není lékárnička. 

Pootvíral jsem všechny dvířka, až jsem pod umyvadlem našel krabičku střední velikosti s náplastmi a - tím hlavním - s obvazy. Jednu ruličku jsem si vzal a šel si sednout na postel, abych si ho nějak obvázal kolem ruky. 

No, příštích asi patnáct minut bylo boj. Furt mi to padalo, až jsem měl největší chuť s tím hodit a vykašlat se na to. Nakonec jsem to nějak domotal a úlevně si oddechl. Teda úlevné to moc nebylo. Ta ruka mě zase začala bolet.

Hodil jsem sebou do postele a zavřel oči. Začal jsem opět přemýšlet, co tu budu dělat, když mi vedle hlavy zapípal mobil. Natáhl jsem se pro něj a koukl se, co mi přišlo. Ihned jsem se vyšvihnul do sedu. Psal mi Chan. V těle se mi opět začala sbírat trocha energie. Třesoucíma se prsty jsem chtěl kliknout na zprávu, ale zarazil jsem se.

Moment... Takhle bych rozhodně neměl reagovat. 

Konečně jsem klikl na zprávu. Vteřinku jsem počkal, než se mi načte a začal jsem číst

_daddy.chan_ : tak jo co?

Bože, to má alzheimra či co?

nerdlix_ : zkusím to. To, cos mi včera navrhoval.

Už jsem chtěl mobil zase vypnout, ale na jeho profilovce naskočilo zelené kolečko. On je snad celou dobu na mobilu.

_daddy.chan_ : aha, co tak najednou? Co tě vedlo k rozhodnutí?

nerdlix_ : nudím se. nemám tady ještě ten týden a půl co dělat

_daddy.chan_ : fajn, takže já teď budu tvojí zábavou, aby jsi se nenudil, chápu to dobře?

nerdlix_ : to jsem neřekl. Nakonec... Sám jsi mi to navrhl

_daddy.chan_ : to ano

nerdlix_ : takže...

_daddy.chan_ : jo. jsem rád že jsi na to přistoupil. 

nerdlix_ : bezva. A jak to bude probíhat?

_daddy.chan_ : neboj, na tom se domluvíme

nerdlix_ : a kdy?

zobrazeno 

Im so sorry že jsem udělala takovou velkou pauzu od vydávání kapitol.

So, hope you like it :)

Ich liebe dich. :-)