Udělala jsem první krok a hned jsem spadla. Připadám si jako mimino, které se učí poprvé chodit. ,,Opři se postel a pak se postav na tu zdravější nohu a pak až najdeš rovnováhu, tak tam dej i tu druhou nohu a udělej krok." Poradí mi doktorka. Hned ji poslechnu. Udělala jsem co řekla a opravdu to fungovalo. Tak nečekaně, když je to doktorka a tohle musí vědět. Setřela jsem se v hlavě. Udělala jsem 1 krok, pak i 2 a pak už jsem normálně chodila. Jéj!! Jsem mimino co se naučilo chodit. Řeknu si v hlavě. Nad tou myšlenkou jsem se musela pousmát. ,,No vidíte jde vám to." Pochválí mě doktorka. ,,Děkuji vám mockrát." Poděkuju jí a ona pak odejde z mého 'pokoje'. Chodila jsem jen tak po místnosti a pak mě napadlo, že se můžu podívat ne nějaké ty dárky. Sedni si na postel a koukám na dárky. Museli dohromady zato dát tak 1 005 006 wonů ( to je přibližně 20 000 Kč). Bylo tu značkové oblečení, boty, nějaké líčení a nějaký kravinky. Najednou se otevřeli dveře a v nich zase sestřička. ,,Zítra vás pustíme domů a máte tady návštěvu." Řekne mi a do vnitř vtrhne první Kookie, za ním Jimin a Tae, pak Hobi, Suga, Jin a na konec RM. ,,Už je ti lépe?" Zeptá se Kookie. ,,Líbí se ti dárky?" Teď se zeptá pro změnu Hobi. ,,Víš jak jsme se o tebe báli?" Zeptá se Jimin. ,,Kluci zpomalte, viděsíte ji." Řekne Jin. A na to se všichni začnou smát. Samozřejmě, že ji já. Jejich obličeje byli k nezaplacení. Když jsem se přestala smát řekla jsem ,,Jsem v pohodě, dárky se mi líbí a podle toho kolik toho je a kolik vás to muselo stát, jste se báli asi hodně." Vstala jsem z lůžka a naznačila jim jakože chci společné objetí. Oni to hned pochopili a obejmuli mě. Objímali jsme se tak 3 minuty a pak jsme se odtáhly. Potom jsme si povídali, smáli jsme se a dělali naše kraviny. Zase pak už na večer museli jít a já jsem se snažila usnout, ale nešlo to. Tak jako když spíš 5 dní tak se nediv, že pak neusneš. Řekla jsem si v hlavě. Pořád jsem musela nad nimi přemýšlet. Jen o nich. Od té doby co jsem A.R.M.Y nepřemýšlím nad něčím jiným než nad BTS.
×××
,,Tak jo vem si poslední věci a dej je do auta" nakázal mi RM. Ano, už mě propustili z toho bílého vězení. Právě teď nakládáme všechen ten těžký náklad (dárky, co mi dali) do auta. Máme v plánu potom jet na hotel.
ČTEŠ
Tʜɪs ɪs ᴅʀᴇᴀᴍ?
FanfictionCo když se sen stane realitou??? Za to všechno můžou jen jedny narozeniny a tajemství, o kterém do teď nevěděla. Co se stane, až se to tajemství dozví? Nebylo to ale jediné tajemství, o kterém nevěděla... Čti a uvidíš. Snad se vám to bude líbit. Je...
