Tʜɪs ɪs ᴅʀᴇᴀᴍ?

68. ᴘᴏčᴋᴇᴊ...

,,Ne, Mi počkej" najednou se ozval Kookie. ,,Hm.." řeknu a otočím se, za Kookiem. ,,Já-... Jen jsem žárlil" řekne a sklopí hlavu. ,,Žárlil?" Zeptám se ho nechápavě. ,,Jo... Já... Já jsem tě dneska chtěl pozvat do nějaký restaurace. Když jsem pak zjistil, že jdeš s Taem na pouť. Nechtěl jsem vám zkazit večer. Vím, že by jsi byla s Taem šťastnější" řekl a pak se na ně podíval. Viděla jsem, jak má skleněný oči. Najednou jsem cítila, jak se mi slzy roní na horu. Musela jsem mu hodně ublížit. Od toho, co jsme udělali tu písničku jsem se s ním moc nebavila. Skoro vůbec. Věnovala jsem se jenom Taemu. Proto se choval divně. Bylo mi ho hrozně líto. Pomalu jsem přišla k němu a klekla si na zem před něj. Pak jsem se na něj podívala. Viděla jsem bolest v jeho očích. ,,Já-... Pro-promiň" řekl po chvilce. ,,Za co se omlouváš?" Zeptala jsem se ho nechápavě. ,,To já bych se měla omluvit. Celou tu dobu, jsem tě tak trochu..." Odmlčela jsem se na chvilku. ,,Ignorovala. Nedošlo mi to. Vím, jak ti to muselo ublížit. Je mi to hrozně líto" dodala jsem. Pak už jsem to neudržela a rozbrečela jsem se. Hlava mi sklesla na Kookiho nohu. Pak jsem ucítila, jak mi Kookie hladí hlavu. Asi po minutě jsem zvedla hlavu a podívala jsem se na jeho promočené kalhoty od mých slz. ,,Promiň" řekla jsem a podívala se mu do očí. ,,V pohodě. Nic se nestalo" řekne a pak se trochu usměje. Já se taky na něj usměju a následně si sednu vedle něj.

Pohled Taeho:

Bál jsem se, jak na to budou reagovat. A podle toho, jak Jimin vypadal, tak i on se bál. Najednou se Hobi zvedl ze židle a šel k nám. Najednou nás oba dva obejmul. ,,To je tak skvělá novina!" Řekl a začal se hodně smát a úplně nás mačkat. Ulevilo se mi. Pak přišli i ostatní a taky nás začali objímat. Byli z toho rádi. Jsem rád, že jim to nevadilo.

Pohled Mi:

Jen jsme na sebe koukali a já si v hlavě promítala vzpomínky s Kookiem. Pořád jsem myslela na ten konzert, když jsme spolu zpívali. Nemohla jsem z něj spustit oči. Pořád jsme se k sobě přibližovali. Koukali jsme si do očí. Byli jsme tak hrozně blízko u sebe, že jsem cítila jeho vůni. Nevnímala jsem okolí, jen jeho, krásný hlas a obličej. Až teď jsem si vlastně uvědomila, že to jsem ke Kookiemu cítila, nebylo kamarádství, ale láska. Proto jsem se asi víc bavila s Taem. Nechtěla jsem si to připustit. Protože vím, že by mě nikdy nemiloval. Navíc, jsem jen přítěž. Pořád jsem byla zamyslená, ale něco mě vyrušilo. ,,Mi?" Zeptal se mě Kookie. ,,No?" Odpověděla jsem trochu zmateně. ,,Musím ti něco říct" řekne mi. ,,Co to je?" Zeptám se ho. ,,Já-..." Řekne a pak se zhluboka nadechne. ,,Já tě miluju" vyhrkne najednou a sklopí hlavu. Následně si začal prohlížet ruce. ,,Kookie..." řeknu a zvednu mu hlavu, tak, abychom jsme si koukali do očí a pak se chytnu jedný jeho ruky. Propletu si s ním prsty. ,,Já tě taky miluju" řeknu a pak ho rychle obejmu. Pak ucítím teplé dotyky na mých zádech. Po asi 2 minutách se od něj odtáhnu. Pak si zase koukáme do očí a pak se Kookie ke mě nahne a dá mi pusu na čelo. Já se na to jen usměju.