8. ᴏʙěᴅ

234 16 0
                                    

Všichni jsme vyšli z limuzíny a já si pro jistotu zakryla obličej. ,,To teď bude pořád?" Zeptám se jich. ,, Myslíš paparazzi? Jo." Odpoví mi klidně Jungkook. ,,Oh..." To bylo jediný na co jsem se zmohla. Vešli jsme do restaurace. Byla moc hezká, moderní. Sedli jsme si ke stolu, ale bylo tam jen pro 7 lidí. ,,Vy si sedněte sem, já si sednu jinam, korejsky přece docela umím." řeknu a rozhlédnu se po restauraci. Nikde žádný volný místo. ,,Ne budeš tady a navíc není tu žádný volný místo" řekne v klidu Suga. ,,Máš pravdu, ale kam si sednu?" Zeptám se jich. ,,Sedni si na mě" vyhrkne ze sebe Jimin. ,,To není nutné" řeknu a trochu se zčervenám. Naštěstí to není vidět, protože mám pořád zakrytý obličej. ,,Dělej, sedni si." Pobídne mi Jimin. Přece jenom jim nebudu odporovat. Sednu si na Jimina. Snad nejsem těžká. Řeknu si v hlavě. ,,Bože, ty jsi tak lehká. Měla by jsi přibrat" řekl mi. Tak teď už určitě jsem rudá jak rajče. ,,To neříkej dvakrát" řeknu a hned se začnu smát. Všichni se přidali. Konečně k nám přišla číšnice. Podala nám jídelní lístky. A pak se po chvilce zeptala co si dáme. Všichni řekli svoji objednávku, až na mě. Samozřejmě já vidím, ale ostatní mi do obličeje nevidí. Viděl jsem, jak mě číšnice propaluje očima. ,,Já si dám ten salát s kuřecím masem." Oznámím a ušklíbnu se na ni. Úšklibek mi obětuje a chce odejít. ,, Počkat!" Řekne Jimin. ,,Zrušte poslední objednávku, místo toho si dá hamburger s hranolkama a tatarkou." řekne Jimin a usměje se. Trochu si mě přitáhne blíž k sobě, protože bych jinak z něj spadla. ,,Proč jsi to udělal?" Zeptám se ho docela nahlas. ,,Jsi hrozně lehká a navíc jsi říkala že máš hlad." Odpověděl mi Jimin. To je pravda. To na tom nic nemění. Já jsem to nechtěla. Jako jo mám na to chuť ale prostě ne. Říkám si zase v hlavě. Vy mě zabijete. Tím můj rozhovor v hlavě skončil, protože nám donesli jídlo. ,,Děkuji" odpovím, když mi jídlo položí na stůl. Začnu ho jíst. Když už jsem byla plná, odložila jsem příbor a talíř odsunula od sebe, aby to bylo poznat, že už jsem u
skončila. ,,Tak to teda ne." Řekne Tae. ,,Musíš sníst alespoň půlku toho hamburgeru." Řekne docela přísně Tae. ,,Ale já nechci. Jsem plná" odpovím mu. V tom ale Jimin vzal moje jídlo a nacpal mi to do pusy. Všichni se začali smát. ,,Ji-im-nn-ee!!!" Výkřiknu mezi tím co mi rve do pusy to jídlo. ,,J-ja-á tě-ě za-ab-bij-j-uu!" Dodám. ,,Až sníš to jídlo." Dodá a zasměje se. Jak jsme se všichni smáli, Teda já moc ne. Hmmm... Kdo by byl Jimin, kdyby se nestalo něco ze židlí. Ano, křupla pod námi a my jsme se svalili na zem. Všichni dostali záchvat smíchu a já ležela na Jiminovi a to na zemi. ,,Jste v pohodě?" Zeptá se nás číšnice, když nás uvidí. ,,Ano" odpovíme s Jiminem jednohlasně.

______________________________________

Pardón, to jsem si nemohla odpustit. Ale že je to dokonalý? Prostě Jimin a židle. Snad vám to nevadí... ♥️💜😊

Tʜɪs ɪs ᴅʀᴇᴀᴍ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat