Včerejšek jsem si moc užila, ale teď jsem musela zase vstávat brzo, kvůli zkouškám. Vypla jsem budík, který mě bohužel probudil z mých krásných snů. Posadila jsem se a jen tupě se rozkoukávala. Hned co jsem se rozkoukala, jsem se protáhla a vyndala si nějaké oblečení, co si dneska na sebe vezmu. Převléknu se a vyjdu z pokoje. Tae, Kookie, Suga, Hobi a Jimin ještě spí. Jin a RM jsou už dávno vzhůru. Já zavřu za sebou potichu dveře od pokoje a vydám se k nejbližší koupelně. Tam si udělám hygienu a jdu dolů za Jinem a Rap Monem. ,,Dobré ráno" řeknu jim potichu. ,,Dobré ráno Mi" odpoví mi Rap Mon. ,,Dobré, na stole je snídaně, něco si dej" řekne mi Jin a ukáže na stůl. Sedu si ke stolu a začnu jíst. Dám si do pusy první sousto palačinek a za mými zády se ozve: ,,Dobré ráno lidi". Hned se otočím kdo to je. Jasně, je to Kookie, že mě to nepřekvapilo. ,,Dobré ráno, vyděsil jsi mě" řeknu mu ještě pořád vystrašeně a dám si ruku na srdce. ,,Promiň" řekne lítostně a sedne si ke stolu. ,,Nic se nestalo, jen mám menší infarkt" odpovím mu a dám si do pusy další sousto. Na to začal trochu a potichu smát.
×××
Všichni už byli vzhůru a po snídani. Právě se nacházíme ve studiu, kde zkoušíme zpívat. Zpívali jsme písničky, ale ne ty co jsme si vybrali, ale ty co budou zpívat na vystoupení. Když přišla Answer: Love Myself, jako vždy jsem zpívala Taevu část. ,,You've shown me I have rease~" v téhle části mi umřel hlas. Začala jsem kašlat. Asi mi zaskočila slina. Celý den mi škrábe v krku. Písnička se stopla. ,,Jsi v pohodě?" Zeptal se mě Tae. ,,J~~o, jen m~ě cel-lý de~n škrá-be v kr-ku" odpovím. Mezi slovy mi zase umřel hlas. ,,Prosím vodu a prášek proti bolesti v krku" řekne Kookie nějaký holce co byla poblíž. Ta jen kývla a šla z místnosti pryč. Za chvilku se vrátila a podala mi velký bílí prášek a sklenici vody. ,,Dě~(*kuck, kuck*) kuju" řeknu jí a usměju se. ,, Nemáš zač, ten prášek cucej" řekne mi a zase někam odejde. Dám si prášek do pusy a cucám ho. ,,Dokud to nebude dobré, zpívat nebudeš co? Mi, zkus pak mojí část, myslím, že se na tvoje hlasivky hodí víc" řekne mi Kookie a lítostně se usměje. Já jen kývnu hlavou na znamení, že jo. Zase se na Rap Monovo znamení zapla hudba. Zpívali dál. Šlo jim to fakt moc hezky. Mě ten krk jenom hrozně bólel a čekala jsem, kdy ten prášek zabere.
______________________________________
Znova se vám omlouvám, nejde mi teď psát. A proč píšu? Protože se mi chce. Snad vám to moc nevadí.
ČTEŠ
Tʜɪs ɪs ᴅʀᴇᴀᴍ?
Fiksi PenggemarCo když se sen stane realitou??? Za to všechno můžou jen jedny narozeniny a tajemství, o kterém do teď nevěděla. Co se stane, až se to tajemství dozví? Nebylo to ale jediné tajemství, o kterém nevěděla... Čti a uvidíš. Snad se vám to bude líbit. Je...
