Tʜɪs ɪs ᴅʀᴇᴀᴍ?

67. ᴊá-...

,,Co ti je!? Proč jsi takový?! Já pryč nepůjdu, dokuď mi neřekneš, co ti je!" Začnu na něj trochu křičet. ,,Prostě to neřeš!" Zařve na mě a jde k oknu. ,,Já to budu řešit! Kookie, uleví se ti, když mi to řekneš" řeknu trochu mírněji. ,,Ne, jen bych to zhoršil" řekne smutně. ,,Je to ohledně Taeho a Jimina?" Zeptám se ho. ,,Prostě to neřeš!" Zakřičí na mě a otočí se směrem ke mě. Nečekal, že budu tak blízko a tak mě omylem praštil. Já jsem spadla na zem a jen jsem na něj koukala. ,,Co ti je?" Řekla jsem potichu, jakože jen tak pro sebe a pak jsem se zvedla. Ale on to asi slyšel. ,,Nic mi není, jdi si za Taem, když už spolu chodíte!" Křikl trochu na mě. V jeho hlase jsem slyšela smutek a vztek a bolest. Co mu tak ublížilo. Nechci ho vidět takhle. Smutnýho a naštvanýho. ,,Počkat co?!" Zeptala jsem se ho a i v tý těžký situaci jsem se začala smát. ,,My spolu nechodíme" řekla jsem mu a po chvilce jsem se přestala smát. Viděla jsem jeho nechápavý pohled. ,,C-co?" Zeptal se mě nechápavě.

Pohled Taeho:

Klukům jsme to všechno začali vysvětlovat. ,,No... a my jsme pak šli do tý fotokabinky a začali jsme se tam fotit" řekl Jimin. ,,Byli to úplně normální fotky. Ze začátku jsme fotili vtipný fotky s divnýma obličejema a pak jsme dělali, jakože modeli. A pak jsem dal Jiminovu pusu na tvář..." Dodal jsem. ,,Já jsem se z toho musel na chvilku vzpomatovat. A tak uběhla jedna fotka. Když jsem se vzpamatoval, neovládl jsem se a tak jsem ho políbil..." Řekl Jimin. Pak vytáhl ty fotky a podal jim je.

Pohled Mi:

,,Já myslel, že ta novina je, že ty chodíš s Taem" řekl smutně Jungkook. ,,Neee... My jsme jen kamarádi" řekla jsem. ,,Takže... Ty nejsi s Taem?" Zeptal se pro jistotu ještě jednou. ,,Ne" odpovím. Kookie si pak sednul zase na postel. ,,A tím pádem, jaká je ta novina?" Zeptal se. ,,Tae a Jimin jsou spolu. Dneska se dali dohromady" řeknu mu s trochou smíchu v hlase. ,,Já..." Řekl trochu zařazeně. ,,Co ti bylo Kookie? Něco se stalo?" Zeptám se ho ještě jednou. ,,Ne, nic se nedělo" řekl mi smutně. ,,Ale jo. Poznám to" řeknu a kleknu si na zem naproti němu. ,,Ne, fakt se nic nedělo" řekne. ,,Kookie, proč mi to nechceš říct?" Zeptám se ho a položím svojí ruku na tu jeho. On s ní trochu cukne, ale pořád máme ruce na sobě. Potom ji opatrně vyndal a dělal, jakože nic. ,,Já-... Prostě, nevím, co se mi stalo. Chápeš?!" Vyhrkne na mě. Trochu jsem se lekla. ,,Mě můžeš říct všechno" řeknu mu. On jakože dělá, že neslyší. ,,Kookie?" Zeptám se ho. Když už asi minutu neodpovídá, zvednu se a následně jdu ke dveřím. Chytnu za kliku a pomalu otevřu dveře.