Potom jsme zkusili asi dalších 10. Mezi nimi byly Fire, Butterfly, Mic Drop, Boy With Luv, Not today a další známý písničky. ,,To by pro dnešek se zpěvem stačilo" ohlásil RM a všichni s ním museli souhlasit, protože to byla pravda. ,,Tak teď jdeme tančit?" Zeptal se Jimin. ,,Jo" odpověděl RM. ,,A co já?" Zeptala jsem se pro změnu já. ,,Jestli chceš můžeš zatím na nás jen koukat, ale můžeš taky i s náma tančit, to je na tobě" řekne mi RM. Uff... Já neumím tančit. Oddychnu si v hlavě. ,,Dobře, asi na vás zatím budu jenom koukat" odpovím a usměju se. Potom se všichni zvednou a vydají se směr dveře. Jdu za nimi ( jako vždy). Šli jsme přes asi půlku budovy. Bylo to od sebe dost daleko, ale pak jsme vešli do místnosti. Byla zase celá bílá. Na stěně visel nápis Big Hit.
,,Wow!" Řeknu, když uvidím tu kouzelnou místnost. ,,Že jo, je to tu dost hezký" řekne mi Hobi. ,,Tak jo Mi, někam si sedni nebo stoupni, prostě si udělej pohodlí" řekne mi zase RM. Stoupnu si do rohu a koukám na ně. Tentokrát si nevybrali co budou tančit. Prostě se jim tam spustila písnička a oni se museli přizpůsobit. Zvládli to úplně v pohodě, i když podle jejich výrazu, to vypadalo, že to nečekali. Jako první začala hrát ON. Když skončili, musela jsem jim zatleskat. Jenom se na mě usmáli, ale nic neřekly. Navíc o chvilku později jim začala hrát další písnička na kterou měli tančit. Byla to DNA.
×××
Už bylo pozdě a oni byli unavený. Teď už jen tančili svůj poslední tanec a pak chtějí jít zpátky do hotelu. ,,Tak hotovo" ozve se Suga. ,,Jop" řekne Kookie. ,,Teď už jen do hotelu" řeknu jim. Vypadají fakt unaveně. Nedivím se jim. Všechny jsem pochválila a oni mi poděkovali.
×××
Zase jsme sedli do toho stejného auta a jeli na hotel. ,,Jsme tu" ozval se zase ten hlas ze předu ( řidič). Zase všichni poděkujeme a jdeme do hotelu. ,,Jiné budeš zase něco dneska vařit, mám chuť na tvoje speciality?" Zeptám se ho. ,,Asi jo, co by sis dala?" Odpoví mi. "Hmm... To je na tobě" řeknu mu. ,,Dobře, tak buď u nás v 20:30 jo?" Řekne mi. ,,Dobře" odpovím mu. Radši se kouknu na mobil, kolik vlastně je. Je 19:12. Mám dost času, nevím co mám mezitím dělat. Asi se půjdu umýt. Řeknu si v hlavě. Rozloučila jsem se s nima a šla do pokoje. ,,To byl skvělý den" řeknu si. Hodím věci na postel a vezmu si že skříně čisté oblečení a jdu do sprchy.
______________________________________
Omlouvám se za tuhle kapitolu, byla trochu, jako by ji psal robot. Ale nebojte já nejsem robot 😂
ČTEŠ
Tʜɪs ɪs ᴅʀᴇᴀᴍ?
FanfictionCo když se sen stane realitou??? Za to všechno můžou jen jedny narozeniny a tajemství, o kterém do teď nevěděla. Co se stane, až se to tajemství dozví? Nebylo to ale jediné tajemství, o kterém nevěděla... Čti a uvidíš. Snad se vám to bude líbit. Je...