50. ʙᴀʟᴇɴí

134 6 0
                                    

Když jsme to dokončili, šli jsme si zabalit věci. Kookie už se dávno vrátil. Nic neříkal, jen si balil věci. Začala jsem si jako první balit oblečení. ,,Jimine...?!" Zeptám se ho. ,,No?" Řekne a zvedne hlavu od kufru. ,,Proč je tvoje oblečení v dejme tomu mé skříni?" Zeptám se ho. My tam máme 4 skříně a tak jsme řekli, že každý bude mít jednu skříň. ,,No... Mě se to nevešlo do mé skříně, tak jsem to dal do tvé" řekne a začne se smát. Já taky a se smíchem mu hodím pár jeho věcí, které byli v 'mé' skříni. ,,Mám zabaleno, chce někdo pomoct?" Zeptám se po chvilce. Oni na to zavrtí hlavou, že ne. ,,Tae... Podáš mi prosím tu divnou černou svítící věc, z nočního stolku?" Zeptá se ho Jimin. ,,Myslíš tu baterku, kterou si včera zapomněl vypnout?" Řekne s pobavením Tae. ,,Jo" řekne a natahuje ruku k baterce. Tae mu tu baterku podá, i když byl od ní o metr víc než Jimin.

×××

,,Máte všichni všechno zabaleno?" Zeptá se ustaraně Hobi. ,,Jo" odpoví všichni. ,,Tak už jdeme?" Řekne znuděně Kookie. Potom se vydáme na cestu. Jdeme se projít do parku, protože nikdo nečekal, že budeme mít zabaleno tak brzy. Šli jsme už skoro černým parkem. Byla docela tma. Slunce už zapadalo a já a BTS jsme se procházeli v parku. ,,Tohle je můj splněný sen. Nikdy jsem nemyslela, že se to stane" řeknu potichu a doběhnu ostatní. Chodí celkem rychle a já jim nestíhám. ,,Co kdybychom se stavili na večeři v nějaké restauraci?" Zeptá se Yoongi. Všichni souhlasili. Došli jsme do nejbližší restaurace a začali si vybírat jídlo. Bylo to nadlouho, protože si Hobi nemohl vybrat mezi mořskými plody a masem. Jelikož je tu víc lidí, co si dneska nedali mořský plody, vybral si maso. Jídlo nám přinesli a my ho potom snědli. Taky co jiného s jídlem, než ho sníst.

×××

Když jsme se vrátili zpět na hotel, tak jsme šli tentokrát k Hobimu a Yoongimu. Víc než jsme hráli hry, jsme si povídali. Padli tam různý témata. Pak jsme dlouho hrály, pravda nebo úkol. Lituju Jimina, protože on si zvolil úkol a Kookie mu dal za úkol, nastříkat si celou tu šlehačku ve spreji do pusy. Jelikož jsme si před tím dali různý slaný jídla, muselo to dohromady fakt chutnat "dobře". Taky se tím málem udusil. Musel to všechno potom sníst. Fakt chudák. ,,Už jsem docela zbavená, tak dobrou" řeknu jim a jdu do svého pokoje. Oni se tam ještě baví, ale já už jdu spát. Zrovna jsem si čistila zuby, když tam přišel Kookie. Kartáček, věci na zítřek ( oblečení), hřeben atd. Prostě ty potřebný věci jsem si nechala venku. Myslím, jakože jsem je nezabalila. ,,Ty jdeš taky spát?" Zeptám se ho. Trochu jsem zašišlala. S plnou pusou pěny a kartáčkem v puse se docela moc dobře nemluví. ,,Jo" kývne a rovnou si lehne do postele. Vyjdu z koupelny a všimnu si, že už usnul. Trochu se klepal zimou a tak jsem ho přikryla. Potom jsem zavřela okno a taky šla spát. Kupodivu jsem usla celkem brzo.

Tʜɪs ɪs ᴅʀᴇᴀᴍ?Kde žijí příběhy. Začni objevovat