AGAINST THE WORLD [JBFF]

5.

Moc se omlouvám že jsem vám tuhle část nevydala už včera ale můj kamarád se pořádně opřel do Justina a prostě ho urážel. Nevím kde se v něm vzala taková nenávist ale prostě leželo mi to v hlavě a nemohla jsem napsat ani slovo :((
Jinak přeju příjemné čtení.

Harper

"Ne vážně! Zakázala jsem to nejen jemu, ale i sama sobě." Řekla jsem Madison která nad tím vším jen nechápavě kroutila hlavou. "Neboj se." Řekla jsem a ona se na mě jen krátce podívala. "Harp je mi to celkem jedno. Ale jednou na moje slova dojde." Řekla a lehce se usmála. "Dám na sebe pozor." Řekla jsem a obejmula se s ní.

"Hale nechceš jet semnou a s Brittany na školní výlet pro podporu školy? Jede se v pátek a vracíme se v Pondělí. Je to jen na čtyři dny." Řekla a já věděla že mám čas. "Fajn." Řekla jsem s úsměvem. "Tak dobře řekni si ve třídě pak u učitelky o přihlášku." Řekla a odešla do své třídy. Brittany je moje nejlepší kamarádka ze třídy. Madison mám tady ze všech nejradši ale nechodíme spolu do třídy. Takže se bavím s Brittany.

Došla jsem do své třídy a sedla si vedle Britt. "Ahoj." Pozdravila jsem jí a ona mi pozdrav opětovala. "Pojedeš s námi na školní výlet?" Zeptala se. "Jo před chvíli se mě na to ptala i Madison a já ji řekla Jo." Řekla jsem a vyndala si sešity. "Já to věděla." Vypískla a podala mi přihlášku co držela v ruce. Zasmála jsem se a přihlášku si od ní vzala. "Věděla jsem že řekneš Jo tak jsem ti rovnou jednu vzala." Řekla a já si strčila přihlášku do tašky.

****

Od dva dny později

"Tak zabalila sis všechno?" Zeptala se mamka ustaraně. "Mami neboj se. Mám všechno." Zasmála jsem se a vtáhla jí do obětí. "Tak fajn. Tak si to tam užij." Řekla a odtáhla se. "Neboj se. Užiju" řekla jsem. "Tak ahoj. A dej na sebe pozor!" Poručila mi a já už vstupovala do autobusu. Lidí tu bylo celkem dost. Zezadu na mě zamávala Madison  a Brittany. Rychle jsem k ním s úsměvem došla. Pozdravili jsme se a už si jenom povídali o blbostech.

"Hale a co ty a ten Justin?" Zeptala se po chvíli Britt. "Nic. Ještě ve středu jsem mu řekla že už se s ním nechci líbat a že jedu na výlet se školou že si od sebe odpočinem. Ty dva dny jsem se mu jen úspěšně vyhýbala." Řekla jsem v klidu a oni se zasmáli.

Ale pak se jako když uhodí do člověka blesk. Upřeně se dívali dopředu do uličky. "Holky co-." Zarazila jsem se a podívala se taky na stejnou věc jak ony. V uličce se zrovna dral Justin a všichni na něj udiveně dívali. "Se děje.." vydechla jsem slova své věty kterou jsem nedořekla před tím.

"On měl jet?! Věděli jste o tom?" Vyjela jsem na ně potichu.

"Ne. Kdyby jsme to věděli my tak by to věděla i celá škola a chtěla by jet taky." Řekla Madison a Britt na souhlas kývla. Hned co si mě Justin všiml tak se usmál.

"Ahoj Harper." Řekl když se posadil o sedadlo přede mě. Ale neodpověděla jsem mu. Otočila jsem se k oknu a ani s holkama jsme se nechtěli bavit. "Ale notaaak." Řekl a otočil se na mě.

"Justine co tu děláš?" Zeptala jsem se ho otráveně. "Jedu na školní výlet." Řekl a krásně se usmál.

"Tak mě prosím na tom výletě ignoruj. Buď té lásky prosím." Řekla jsem a Zkřížila si ruce na prsou.

"Ale prosím tě. Užijeme si to spolu." Řekl a zase se otočil zpátky. "Možná ty." Zamumlala jsem a nasadila si na uši sluchátka.

Celou cestu jsem jen poslouchala písničky a uvažovala nad svými myšlenkami. Přemýšlela jsem i nad tím proč všichni říkají že Justin je nějak špatný. Ke mě se chová celou dobu mile. Jen na začátku jsem se z něj trochu měla strach. Ale co když mě má opravdu rád? Z mého přemýšlení mě vyrušila Brittany která na mě začala mluvit. "Harper jsme tu. Pojď už." Řekla a já se zvedla.

Když jsme vyšli z autobusu stáli jsme naproti malému skromnému hotelu uprostřed lesa. Jako malá jsem se lesů a bouřek vždycky bála. Vždycky když byla v noci bouřka jsem rychle běžela k rodičům. Někdo se prostě bojí pavouků a hmyzu a já se zase bojím bouřky a lesa. Když jsem ale pak měla kluka moje strachy se postupně ztrácely. Ale hned co jsme se rozešli se vše zase vrátilo.

Vyndala jsem si tašku s oblečením z autobusu s rozešla se za holkama. Postupně se všichni začali rozdělovat do pokojů a brát si klíče o pokojů. A to samé jsme taky udělali mi tři. Madison, Britt a já.

Na první pohled pokoje nevypadalo úplně nejlíp. Byli tam staré odrbané koberce a dřevěné staré postele.  Ale nějak speciálně mi to nevadí. Beru to jako výzvu. Začali jsme si postupně vybalovat věci z kufru.

Hned potom jsme všechny tři došli do místní jídelny na oběd. Posadili jsme se ke stolu pro čtyři a nandali si polévku. Jídlo tu je celkem dobrý. "Tak studenti před tím než se mi rozutečete do svých pokojů bych vás ráda upozornila že v 13:30 což je za deset minut odcházíme všichni na vycházku. Takže za deset minut buďte před hotelem. A na nikoho nečekáme!" Řekla paní učitelka a holky už někam odešli. Po asi pěti minutách jsem se sama zvedla a odešla do pokoje. V jídelně stejně už seděli jen pár lidí z toho jeden z nich byl i Justin s jeho kamarádem.

V pokoji jsem si sedla na postel a v rychlosti projela sociální sítě. Ale pak někdo zaťukal na dveře. Zarazila jsem se a odhodila mobil na postel. Došla jsem ke dveřím a otevřela je. Stál v nich Justin který si zrovna olizoval spodní ret.  Proč je tak hezký i u tak jednoduché činnosti? Řeklo moje podvědomí a já si to nechtěla připustit.

"Zas ty?" Zeptala jsem se a nechala otevřené dveře aby vešel dál. Posadila jsem se na postel a pohledem mu naznačila ať se posadí hned vedle. "Harper proč si najednou tak odtažitá?" Zeptal se vážně a posadil se vedle mě. "Protože ti nechci podlehnout. A to je hrozně těžký když na mě šaháš a líbáš mě." Panebože já mu to vážně řekla. Pousmál se a já trochu sklonila hlavu. "Proč si vlastně jel na ten výlet taky?" Zeptala jsem se pro změnu já. Zvedl mi bradu do úrovni jeho karamelových, nádherných očí. "Protože si mi sama řekla že jedeš a já prostě chci být s tebou." Šeptl a střídavě Koukal do mých očí a na moje rty. "Já myslela že nejsi na tyhle výlety." Zašeptala jsem a lehce se usmála. "Jsem rád všude kde jsi ty." Řekl a pohladil mě po bradě. "Justine kdy jsme měli jít na ten výlet." Zeptala jsem se zaraženě. "V 13:30 proč?" Zeptal se a podíval se na mobil. "Kolik je?" Zeptala jsem se a on se na mě jen tupě díval. "13:47" Vydechl a mi se rychle zvedli z postele. Justin mě chytl za ruku a klidným krokem jsme šli dolů.

Došli jsme před hotel ale tam už nikdo nebyl. "Co teď?" Zeptala jsem se.  "Půjdeme tímhle směrem a uvidíme jestli se s nimi potkáme." Řekl a společně stále ruku v ruce jsme se rozešli k lesu. Ani nevím proč se držíme ale nechci to měnit. Jeho doteky mi jsou konec konců docela příjemný.