AGAINST THE WORLD [JBFF]

30.

Harper

Jeli jsme asi hodinu autem než jsme dorazili na danou adresu. Byl to dům který nebyl úplně nejmodernější jako třeba Justinův ale rozhodně byl hezký a jednoduchý. A v jednoduchosti je krása.

"Jsi si jistá že je to ono kam si chtěla?" Zeptal se Starostlivě Justin a já mu věnovala krátký úsměv.

"Jestli si jel na adresu kterou jsem ti dala tak ano, je to ono." Řekla jsem a pohladila ho po ruce.

"Kdyby cokoliv tak mi prosím zavolej." Řekl a já kývla na souhlas.

"Neboj nic se mi nestane. Přijeď pro mě za tři hodiny dobře?" Řekla jsem a dala mu krátkou pusu na tvář. Můj pohled se znovu přemístil na ten dům který jsem si důkladně celý ještě jednou pohledem projela.

"Harper chci aby si věděla že tohle není vězení. A taky chci, aby si věděla že tě miluju a že chci aby si byla u mě v bezpečí." Řekl a pohladil mě po vlasech.

"Taky tě miluju." Řekla jsem s natáhla se pro pusu. Přitiskla jsem svoje rty k těm jeho a užívala si ten několika vteřinový pocit. Potom jsem se ale odtáhla a otevřela dveře od auta.

"Zatím." Řekla jsem a usmála se na něj.

"Ahoj." Opětoval mi jak rozloučení tak úsměv. 

Zavřela jsem dveře a sebevědomě se rozešla k domu. Ještě jsem se naposledy podívala na číslo popisné jestli je to ten pravý dům. A byl

Vyšla jsem dva malé schůdky které vedli hned ke vstupním dveřím. Zhluboka jsem se nadechla a zazvonila na zvonek. Netrvalo to dlouho a slyšela jsem pomalé kroky přibližující se ke dveřím.

Potom jsem slyšela jen otočení zámku ve dveřích a otevření dveří. Ve dveřích se objevila žena ve věku tak padesáti až šedesáti let. Měla našedivělé vlasy které byli zapletené v drdolu. Vrásky zakrývala decentně make-upem ale i bez ono byla na svůj věk krásná. Připomínala mi hodně Pattie.

Celou si mě projela pohledem a zastavila se u mé tváře na kterou se mile usmála.

"Ehm..dobrý den. Jmenujete se paní Mallette?" Zeptala jsem se.

"Ano, to jsem já. Co pro vás mohu udělat slečno...Ehm.." Zarazila se.

"Collins. Jmenuju se Collins. A potřebuju s vámi mluvit..." Doplnila jsem ji.

"Dobře a o čem." Zeptala se mile.

"O vaší dceři." Řekla jsem odhodlaně a jí hned z tváře úsměv zmizel.

"Pojďte dál." Řekla s kamennou tváří a znovu si mě pohledem celou projela.

Aha tak tu kamennou tvář má Justin nejspíš určitě po své babičce. Řeklo si moje podvědomí a já vešla dovnitř za paní Mallette.

"Mohu se zeptat Slečno Collins jak víte o mé dceři?" Zeptala se když jsme došli do kuchyně.

Všude byli fotky Pattie a Justina. Přešla jsem k jedné fotce na které byl Justin na nějaké fotce s plyšovým medvídkem. Byl tak strašně roztomilý. Vzala jsem ten rámeček ve kterém byla ta fotka do ruky a podívala se na paní Mallette.

"Protože jsem přítelkyně vašeho vnuka." Řekla jsem a všimla si že se jí začala klepat ruka ve které držela skleničku s vodou.

Pomalu přešla ke mě a já si všimla že má slzy v očích.

"Ty jsi přítelkyně našeho Justina?" Zeptala se rozklepaným hlasem a já v tichosti kývla.

"O můj bože..." řekla pořád dalo by se říct vyděšeně.